Praha listopadová

Praha, listopadová a podvečerní,

na tohle téma bych toho mohla napsat spoustu,

---

ale ne, jen obrázky a domyslete si samy,

milé KOČKY:

a víte o tomto - prý nejuzším - hotýlku?

Na zdymadle

Někdo mi napsal, že ač žije v Ústí n.L., nikdy nebyl na zdymadle, tak mě napadlo, že bych sem mohla dát starší foto z některého našeho výletu,

---

obvykle jsme jeli vlakem na Ústí západ, pak lanovkou na Větruši a pak pěšky k vodopádu po stráni...odtud k Vrkoči a poté přes zdymadlo na hrad Střekov, pak na nádraží Ústí Střekov a domů,

abych nebyla škrob, přidám i jednu fotečku Vaňovského vodopádu a přilehlé vyvřeliny Vrkoč

( já tomu útvaru na levém břehu Labe říkám po svém Vějíř ).

Milé KOČKY,

obdivuji vaše podzimní fotečky na vašich blozích a probírám se svými, staršími fotkami,

momentálně se držím doma, ale!,

snad se mi příští týden také povede zase vyjít do přírody.

Výzdoba

Koupila jsem si,

milé KOČKY,

mé oblíbené podzimky, neboli chryzantémky.

Už trůní na stole ve džbánu.

---

Dostala jsem taky vřes, v jedné míse několik rostlin dvou barev.

Pak nemám mír radost, že?

( muškáty se budou stěhovat na schodiště, vřes na balkon )

A včera večer jsme byly s Janou na představení ve Stavovském divadle:

Audience u královny.

Paní Janžurová a několik dalších herců - krásný večer!

Mělo to jen jednu chybu, že jsme po divadle musely domů a nešly na skleničku,

kdybych si to mohla dovolit,

dvě decky bílého s něčím malým, dobrým, na zakousnutí, by mi přišlo vhod.

Krásnou neděli vám přeji.

Oběd po hádce

Říkává se, že se vařit a jíst dají, ale jen jednou.

Moje milé KOČKY,

předpokládám, že mi to nikdo neuvěří,

---

že bych vařila manželovi takové dobroty!

Ale vypadá to krásně,

tyhle podzimní krásky jsou táák fotogenické.

Doksy - Břehyně - Bezděz

Co k této trase dodat?

S mojí sestrou a jejím vnukem jsme si udělali výlet - od nádraží v Doksech,

---

kde jsme se scukli, neb jsme přijeli z různých stran, a pak pěkně pěšky, pomalu a v klidu k Břehyni,

poté lesní cestou k Bezdězu, hore kopcom až ke hradu, načež už pěkně utahaní k nádraží Bezděz a zase po rozprchu domů.

Sestra směr Česká Lípa a po přestupu směr Děčín, já na druhou stranu přes Bakov a MB směr Praha.

Nohy sice bolí, ale duše plesá.

Aby ne,

milé KOČKY,

každý hezký den se počítá!