Já se mám!
Včera jsem si nechala pustit dva nové díly Marie Terezie,
dnes dopoledne jsem si dopřála Toulavku a Objektiv,
nedávno jsem na mapě Prahy našla rotundu Sv.Kříže,
( na rohu Konviktské a K.Světlé ),
kterou jsem na svých výletech do hlavního města ještě ,,nepotkala,,
tak jsem dnes po obědě naskočila na bus a vydala se ji hledat.
Počasí bylo tak akorát, foťák jsem pomalu nepustila z ruky, však mě taky prsty docela zábly.
Byla jsem tam sama, samička.
Tedy, aby se to nepletlo,
milé KOČKY,
v Praze bylo lidí plno,
angličtina, ruština, němčina, chvílemi i čeština byla slyšet,
pak taky nějaké ty cizokrajné, šikmooké jazyky.
Ale nikdo, kdo by se mnou jel, žádná kamarádka ani manžel neprojevili zájem.
Rotundu jsem hravě našla, nafotila jsem pár detailů ze staroměstských uliček,
zjistila pár podrobností o Zrcadlové kapli a pak jsem se toulala přes Karlův most a po Kampě.
Když se setmělo, zavelela jsem si k návratu.
Ještě jsem si zašla v rámci ohřátí prstů na kávičku.
To by jeden neřekl, co vše se dá stihnout za jedno nedělní odpoledne.
Protože už hůř vidím, měla jsem při cestě busem domů další povyražení:
od Dáblického hřbitova vypadaly Letňany v té tmě jako krásný, barevný, štrasový náramek,
lampy a koncová světla aut jako nádherné vánoční ozdoby,
protože je vidím rozplizlé a ve tvaru kytiček.
A to nemluvím o světlech, odrážejících se ve vodě Vltavy.
Přidám pár obrázků pro vás:
