čtvrtek 23. července 2020

Prázdninové cesty

Vždycky, když se odněkud vrátím a ukážu manželovi fotky, chce taky brzy někam jet!
Tak i v úterý, jen viděl obrázky z Lysé, už se ptal, kam budu chtít odvézt - co nejdříve.
Tak jsem mu řekla, že pokud nebude pršet, mohli bychom ve čt jet na nějaký už mnou připravený a vymyšlený výlet, ať si vybere.
---
tudíž dnes vstávání po šesté a snídaně opravdu ráno, vyjeli jsme kolem sedmé a to na východ, museli jsme koukat nějakou dobu do sluníčka.
Brandýs - Kostelec nad Černými Lesy - a hupky dupky do Uhlířských Janovic.
V tomto městečku jsem měla v plánu navštívit Muzeum hraček a kočárků, o kterém jsem se dozvěděla od Růženky z Jihlavy, jenže měli otevřeno až od deseti hodin a to můj šofér nehodlal tak dlouho čekat!, takže jsem obešla nějaké památky, nafotila kostelíky a jelo se do Kácova.
Manžel pochází od Sázavy a je tudíž přirozené, že se k této řece rád vrací.
Už jsme tu byli vícekrát, tentokrát jsme uvítali, že zámek se krásně opravuje a bude jednou moc hezký, jako šlehačkový dort. Nyní není přístupný.
Pak jsme namířili do Vlašimi, kde jsem se vrhla k zámku a později do zámeckého parku. Šla jsem se podívat znova na Čínský pavilon, cestou jsem se koupala ve vůni tady kvetoucích obrovských lip, obalených včelami. Původně jsem chtěla jít i k mostkům, ale vrátila jsem se do města.
Potom jsem obešla a nafotila několik dalších zdejších pamětihodností, našla manžela a jelo se k hlavnímu cíli cesty: k zámku Jemniště.
Musím poctivě přiznat, že tady jsem poněkud narazila, neb v tomto úseku byly objížďky po celkem hrozných silničkách a moc jsem nápadem manžela nenadchla. Jeho láska k autu byla větší, než moje zvědavost po tomto šlechtickém sídlu. Vrčel, ale nakonec jsme tam dojeli,
ale cena za rajskou polévku ve výši 90,- Kč ho tak namíchla, že chtěl brzy pryč.
Prostě hladový chlap!
Nicméně jsme cestu zpátky zvládli v pohodě přes Ondřejov a doma jsme měli od včerejška navařeno:
( kachna, bramborový knedlík a červené zelí - kachnu dostal dodatečně k narozeninám)
nyní už je pohodička, fotky si prohlédnu spolu s vámi,
milé KOČKY.
Takže se nepovedly jen dvě plánované prohlídky: Muzeum hraček a Domašínská brána, ale klidně se bez nich dočasně obejdu.

Uhlířské Janovice:













Kácov:














Vlašim:









Čínský pavilon v zámeckém parku:













zámek Jemniště:








vaše Jiřina z N.:



středa 22. července 2020

Lysá nad Labem

Jak jsem avizovala, chtěla bych se zklidnit a věnovat svoji pozornost a síly věcem, které by mi pomohly nejen uklidit v sobě, ale i v bytě,
tím nemyslím jen skříň, kterou uklízím pravidelně, ale podívat se na bydlení jinýma očima a ...
jenže tu nežiju sama, že jo?
Na včerejšek jsem vyhlásila, že vaří manžel a já se budu věnovat sobě.Vydrželo mi to snažení celé dopoledne, po obědě jsem dostala nápad, že spolu s foťákem zajedu do Lysé nad Labem a uvidím, jestli se něco nezměnilo v zámecké zahradě. Pak mě napadlo ještě něco, přizvala jsem kolegyni Janu a hned souhlasila! ta holka je spolehlivá!
Jupí, jely jsme tedy o něco později, neb jsem musela počkat, až skončí v práci, ale co.
Jen jsme vystoupily z vlaku v Lysé, Jana povídá, tady jsme byli s mužem v neděli na Výstavišti.
Já jsem spíš koukala, kde se usalašíme na kafe a něco k tomu, povedlo se, krásná cukrárna poblíž náměstí nás uvedla do dobré formy a pak už jsme se vydaly ke kostelu, kde mi přemíra soch  evokovala myšlenky na Kuks, a pak mi docvaklo, proč!
Do zámeckých zahrad jsme došly natěšené, v pohodě jsme pochodily celý park, pofotily sochy, kterých je tu přehršel, opravdu všechny jsem si je poctivě vyfotila, pak jsme obešly zámek, který je nepřístupný, neb je tam Domov důchodců, ale i tak je to pěkné pokoukání.
Odtud jsme šly na terasy klášterní a tím jsme se zdržely a musely odjet o jeden vlak později, než byl původní záměr. Tím jsme ale získaly chvíli na malé posezení v zahradní restauraci u malého černého piva. A taky víc jak půl hodiny na povídání ve Všetatech při přestupu!
Milé KOČKY,
takže úterý se dost povedlo a manžel si užil pěkné odpoledne s hlasitou televizí a já klidné odpoledne s kolegyní, která měla čas mi povyprávět o právě prožité dovolené s vnoučátky v Dolní Moravě.
Mám tolik fotek, že sem dám jen vzorek.
Račte vstoupit - prosím:





























A copak se píše o Lysé nad Labem? u Wiki?
Zámek Lysá se nachází severovýchodním směrem od hlavního města Prahy v úrodném Polabí ve městě Lysá nad Labem. Interiéry zámku jsou dnes nepřístupné, neboť od roku 1961 slouží jako domov důchodců. Veřejnosti přístupný je však zámecký park, jenž se dělí na tzv. francouzský libosad a anglický park. Francouzský park je dekorován bohatou sochařskou výzdobou z dílen Matyáše Bernarda Brauna a Ignáce Františka Platzera. Součástí zámeckého areálu je i bývalý Klášter bosých augustiniánů a letní kino. Zámek, park, i klášter jsou dnes chráněny jako kulturní památky České republiky

nutno dodat: zajímavé info najdete, zadáte li si
Šlikové, nebo Špork, 
např. že tu byla Loretánská kaple, 
nebo tady:
najdete v parku u zámku:


pondělí 20. července 2020

Ten malej zmetek

Už mi  brnká na nervy, ten koronavir!
Jako vždy, počátkem roku jsem si vyhledala
( navzdory nemoci a léčebným programům a nejisté prognoze )
na letošek pro sebe a kamarádky nějaké zájezdíky,
přihlásily jsme se a zaplatily a pak, čerte, tu máš kropáč,
přišel z Číny přes hory a doly koronavir.
Takže cestovky mají peníze a snad dobrou vůli nás někdy v budoucnu někam dovézt,
ale já sedím doma a občas jen někam vyrazíme s mužem autem
( myslím tím naši starou škodovku )
a hlídám jak starý Kerberus, jak to vypadá s cestováním.
Nadchla jsem se pro další cestu a to do hotelu Siréna v Podgoře, do toho mi telka oznámila,
že z Chorvatska si lidi přivezli nákazu,
pak vidím pěkný zájezd do Albánie počátkem září, hned jsem se zamilovala a bác ho,
Maďaři zakázali vstup lidem z Balkánu a tam okolo, asi to neudělali jen tak,
tak z toho letos nic nebude.
Má to jednu výhodu a to, že neutratím.
Taky manžel má radost, že budu sedět doma. I když obvykle mě pustí kamkoliv kdykoliv,
hlavně, když lednička nezívá.
Milé KOČKY:
je mi jasné, že nás takových je víc a neumím si představit ten mazec, až se jednou všichni vrhnou na cestu.Prostě jsme se nechávali rozmazlovat a najednou máme stopku.
Zamlada nám nedovolili cestovat panáci nahoře a teď to brzdí takový mrňavý zmetek.
Doufám, že časem nenávratně zmizí obojí.
A ještě pár detailů:
1. šokuje mě množství nehod na dráze, měla jsem dva bráchy u ČD zaměstnané a ti se ničemu nediví, neb to tam vypadá dost podivně.
2.všichni nadávají na častý déšť, u nás záhon vlevo od vchodu suchý jako troud, neustále doma šetřím vodu, abych měla čím zalévat.
3.zasadila jsem zjara darované proutky šeříků, chytly se ( taky jsem je pilně zalévala ) a přijeli borci se sekačkami a některé posekali. Spolu s trávou. S chutí bych je nakopla, ty borce! - i když jsem mírumilovný tvor.A to jsem ty keříky omotala červenou šňůrou, aby si jich všimli i takoví ignoranti!
4.budu se léčit výlety, občas s mužem autem, až se vrátí kamarádka ze Šumavy, uděláme nějaký výletík vlakem, snad se do té doby dráhy zkonsolidují.
5.budu se víc věnovat sama sobě a domácnosti
6.omezím dočasně čas strávený na blozích a u počítače