neděle 20. září 2020

V jiném světě

Včera nebo kdy jsem se dozvěděla, že na jednom televizním kanále budou v neděli dávat pořad s názvem něco jako Malá Itálie. Hned jsem se zaháčkovala a ráno jsem cíleně na devátou usedla na sedačku a zírala: dávali díl o Ligurii a docela jsem si smlsla, přenesla jsem se do zajímavého kouta této středomořské země.Pořad nebyl vůbec špatný, sice chvílemi mohl být svižnější, ale co už - hlavně, že jsem mohla těch 50 minut strávit u moře a v kopcích. V málo známých městečkách, s jejich románskými, renesančními a barokními stavbami, někdy dokonce z dob Římanů.Často poškozené zemětřesením a znova, pomalu, opravované a často umělci z jiných zemí obývané.Dopřála jsem si před Toulavkou a Objektivem takový exkurs do jiného světa.Do paměti jsem zapsala třeba městečko Cervo.Hned jsem si zavzpomínala na náš zájezd do Cinque Terre před lety, kde jsme s Janou obdivovaly tuto krásnou krajinu. Už se těším na další díl tohoto televizního pořadu.

Milé KOČKY,

takhle jsme si s Janou tehdy užívaly:
















Tak se mi po Itálii zastesklo, že bych tam šla ještě dneska, pěšky, bosa, přes rozbité sklo ( jak někde napsala, tuším, Betty Mc Donaldová ).

S Janou jsme měly štěstí a byly jsme na několika zájezdech do této slunné země.Letos jsme měly jet do oblasti jezera Como s dcerou, ale koronavir rozhodl jinak.

sobota 19. září 2020

Sobotní do Výběžku

Dnes jsme si ráno vyjeli do Rumburka, protože jsem potřebovala upravit cosi na tamním hřbitově, resp. na hrobě, který tam máme.Jeli jsme po devítce silnici, klasika Mělník - Jestřebí - Česká Lípa - Nový Bor - Rumburk a ejhle, vybafla na nás i tady objížďka, no, dalo se to vydržet, byla vedena po slušné, i když úzké silničce. Jakmile jsme to zmákli na hřbitově ( zahradnictví mělo zavřeno a tak to bylo jen s použitím věcí, které jsme dovezli z domova ), obrátili jsme se na zpáteční cestu. Návrat jsme vzali jinudy: Krásná Lípa - Rybniště - Česká Kamenice - Žandov - Kravaře - Blíževedly a pak jsme se stavili v lese, ovšem tady sucho, nikde ani prašivka, jen kdybych chtěla zavařovat borové šišky, měla bych šanci jich nasbírat opravdu hodně - a přes Zakšín a Mělník jsme zase dojeli domů. Jo a v lese taky operovala nějaká rodinka, velmi hlučná, s dětmi, přijeli autem s SPZ A!Řvali tak, že to asi bylo slyšet až ve Štětí.Manžela to tak nadzvedlo, že se snažil odjet co nejdříve.Asi už jsme netolerantní a staří.Ale bylo tam hezky, v tom lese. Krásný víkend vám všem!

Milé KOČKY,

pár fotek jsem stihla v Krásné Lípě na náměstí a pár v lese.













pátek 18. září 2020

Po Praze

Dnes jsem si udělala cestu do Prahy, byla jsem objednaná k paní doktorce na kontrolu, hupla jsem do busu a hned na další zastávce přistoupili mladí lidé s kočárkem, jak vyplynulo posléze, maminka 20letá, tatínek 30letý a holčička 7 měsíční. Byli to hezcí lidé...Holčina byla moc roztomilá, ale rodiče měli oči zabodnuté do mobilů a neměli čas a chuť se s potomkem bavit. (jak by se asi vytvořil výraz pro ženský rod potomka? ), sledovala jsem to a kdybych se nestyděla, vyfotila bych si je.Holčička si několikrát ublinkla a to už jsem její mamince jemně naznačila, tak ji utřela a podle mne ji zbytečně moc nahlas hubovala, holčička byla hodně nastrojená a asi jí bylo horko, tak byla neklidná.Posléze přistoupila další maminka, taková silnější, klidná paní, se třemi dětičkami, asi 5 letým chlapcem, asi 3 letou holčičkou a miminkem 5 měsíčním v kočárku, máma kliďas a děti také, klučík si sedl ke mně a celou cestu si hrál s autíčkem.Obě maminky se začaly spolu bavit, seděly vedle sebe.Třetí maminka, slepá paní s malým děckem uvázaným na hrudi šátkem nastoupila už se mnou v N.Ta si celou cestu povídala s dcerkou a obě byly ok.Když jsem jela odpoledne domů, ta první rodinka jela také. Hned bych jim dítko chodila vozit. Moc se mi to malé kotě líbilo.Zkoušela povídat, pokoušela se o táta, táta. V Praze jsem navštívila paní doktorku a pak jsem se vydala na malou procházku, nakonec jsem došla z Karláku k Právnické fakultě.Na Staromáku jsem zvěčnila nově instalovaný mariánský sloup.Kdybych chtěla provokovat, řekla bych, že jsem se stavila v Pařížské, abych si tu zašopovala, jak s oblibou říká moje kolegyně Jana. Jenže jsem si tu  jen zafotila.

A jak jsem na kontrole dopadla?

 Milé KOČKY? 

no, bráno jako ve škole: za jedna, ani za dvě to není, ale trojka s pochvalou by to být mohla.Napsali mi další vyšetření, tak uvidíme.

Ráda se pochlubím pár obrázky z dneška: pro lidi, co se do Prahy hned tak nedostanou.






































čtvrtek 17. září 2020

Na co myslím

Dnes, ačkoli je to nemilé, musím se přiznat, že jsem zazmatkovala, vařila jsem bramboračku a zapečené těstoviny a co myslíte,

milé KOČKY?,

zapomněla jsem do polévky dát cibuli a česnek, vůbec nevím, jak se mi to mohlo stát. Vždyť nevařím poprvé, je fakt, že jsem si říkala, máš tam všechno? Největší legrace byla, když manžel dojedl polévku a pochválil mě, že mu moc chutnala, buď byl už  vyhladovělý, nebo zapomněl, jak u nás chutnává bramboračka nebo to nebylo až tak odlišné,  ale nabudilo mě to, že si musím dávat větší pozor a hlavně, nepřiznávat se!Koukám, Retigová ze mne nebude. A onehdy jsem něco četla, mezitím jsem si šla uvařit čaj a koukám, že místo cukru jsem si tam málem nasypala kafe. To jak jsem zvyklá si ke čtení dávat malé kafíčko. Ale skleroza to jistě ještě není, jen těkám od jednoho k druhému a musím začít víc myslet na to, co dělám. Tak, smázla jsem to tímto článkem a od teď zas budu dokonalá, hihi.





středa 16. září 2020

Už brzy

Včera večer jsem si náhle uvědomila, jak rychle se poslední dobou stmívá.
V létě, třeba v červnu, je stmívání pomalé, postupné, ještě dlouho je na západní obloze hra jemných barev.
Zato teď je to raz dva. Chvilku se stmívá a najednou je tma.
Ale,
milé KOČKY,
má to i výhody. Nebude takové vedro, třeba i občas zaprší,
vylovím z krabice svícínky a svíčky a budu se z večerů těšit.
Konec konců mám stojací lampu, ušák a to je pro seniora základní výbava.
Knížky buď svoje nebo z knihovny, deku přes kolena a jedem, podzimní období může začít.
Všude prodávají vřesy různých barev, chryzantémy a jiné, s podzimem spojené květiny,
uvažuji, co si pořídit.
Dceři jsem tradičně koupila bradavičnaté, malé, barevné dýničky nebo co to je.K tomu jí dovezu ze záhonu lampionky oranžové barvy.
Hezký podzim a jen krásné zážitky vám všem.