Dlouho jsem přemýšlela ( to já opravdu dovedu! ), zda mám o tomto tématu psát. Je to problematické, z různých důvodů, vím, pro někoho téma nezajímavé, pro jiného intimní a jiní mají k celé věci rozporuplný přístup. O co že jde? - jako bych po minovém poli šla:
Milé KOČKY,
začnu zeširoka, to mi nedělá potíže, hned na začátku přiznávám, že nenapíšu vše, co si o tom myslím, ani nedám jasně najevo, kde a co je na fotkách. Mám totiž zkušenost, že když se něco zveřejní, najdou se lidé, kteří místo zdevastují a poničí, proto taky neřeknu např. kam jsme s babičkou na Děčínsku chodily obdivovat chráněné úpolíny a les plný konvalinek.
Před mnoha lety se mi do ruky dostaly nějaké knížky a materiály o židovských hřbitovech, o synagogách a ghetech v České republice. Nejen, že jsme je začala navštěvovat a objíždět, ale navíc jsem se začala zajímat a to intenzivně o osudy židovského obyvatelstva před r.1939, za války a po válce. A najednou jsem měla hromadu kamínků, ze kterých postupně a pomalu, nicméně barvitě začala vznikat mozaika, časem ještě doplněná o info z míst jako Španělsko, Německo a jinde v Evropě, ve stoletích starších, řekněme od 13.století do 19tého. Pak jsem, na základě těch zpráv a podpořené mou pověstnou zvědavostí začala plánovitě vyhledávat a navštěvovat židovské hřbitovy a další památky s tím spojené, a nestačila jsem se divit, především jsem zůstala v němém úžasu, jak odporně se k nim chovali Němci za války a jak podobně se zachovali zdejší povedení činovníci po válce. Když náhrobní kameny dokáží někteří ukrást a vydláždit jimi dvorek, přestože vědí, že pro židovské obyvatelstvo je hřbitov tak důležitý a pod. Ze synagog udělat sklady a nebo je rovnou zbourat? Moji rodiče a ostatní příbuzní byli narození mezi 1920 - 1930 a tak není divu, že k tomuto tématu měli více či méně divné názory a postoje. Jednou jsem při debatě na tohle téma své mamce řekla: jaké by ti to bylo, kdyby někdo přišel a řekl: zítra stůj s dětmi na nádraží s kufírkem, jen proto, že máš modré oči! Stejně toho moc nepochopila.
Zkrátka chci tímto dlouhým povídáním říct, že tu byla určitá, i když odlišná, ale zajímavá kultura, která byla náhle zničena a je povinností zachovat alespoň to, co zbylo a že toho není tolik. Prošla jsem mnoho žid.hřbitovů, pár synagog, obvykle krásně vymalovaných a několik zachovalých domů či zbytků ghet a říkám si, kdyby tu byli ti lidé s námi, zda by náš život byl lepší? Kolik jen lidí z této komunity v devatenáctém století podnikalo, postavili továrny, které mnohdy skončily svoji výrobu až po r.1989, kultura a umění, to jim mnohdy bylo blízké, kolik lékařů a dalších profesí bychom měli?
Na tyto otázky sotva dostanu odpovědi, s tímto tématem se pojí i často překvapivá zjištění, kdy pogromy a podobné odpornosti byly ještě po 2.sv.válce v Polsku, na Slovensku a po 1.sv.válce i u nás!
Abych se vrátila k původní myšlence: našla jsem dost těchto hřbitovů v okolí Slavonic, kdo má zájem, najde si je, v Turnově je hřbitov rozkrojen silnící!, synagoga např. v Heřm.Městci je úchvatná, stejně jako ta v Krnově a Boskovicích, Mikulově, Kolíně, Strážnici aj. - pochopitelně v Praze je spousta památek, i když tady zrovna poškodili stavebníci Žižkovské věže žid. hřbitov! Ten výčet je dlouhý, někde už, konečně, ty hřbitovy a synagogy opravují, zachraňují a opečovávají, získávají prostor pro kulturní akce.
Burani, hulváti, gauneři, zloduši a grázlové, - tak bych nazvala ty, kteří ty lidi zahubili, tohle období považuji za největší krádež všech dob. Vím, že mnoho šperků, koberců a nábytku, skla a obrazů těm lidem ukradli a pak i ten holý život jim vzali. A taková idylka ta první republika byla, že? Rázem bylo pro mnoho obyvatel vše jinak.
Mám z těch mých objevných cest velkou spoustu fotek a dojmů: tady jen malý vzorek.
Dodnes sleduji všechny dostupné pořady v televizi na toto téma.
