Štědrý den je v polovině a já už jsem dostala první dárek! a hned trefa, líbí se mi moc.
Jana, moje druhdy kolegyně a už léta moje věrná spolucestovatelka mě podarovala polštářkem, který je chlupatý, šedý, s hvězdami a velice příjemný a hlavně, hodí se mi k těm, které už mám z dřívějška. No, není to báječné?
Ježíšek vše nestíhá a tak pověřil své pomocníky, anděly, aby to vzali za něj. Díky! Jano.
Milí moji, zítra je tu Ježíšek! Všem, kdo jste sem našli cestu, přeji jen to nejlepší. A ráda se s vámi setkám i ve dnech příštích.
Milé KOČKY,
užijte si Vánoce, každý podle svého gusta a v dalším roce zdar blogování.
Vaše Jiřina z Nerátek
Výlety jsme pořádali buď nahodile nebo plánovaně, často,, podle kružítka,,. To jsem jako zabodla kružítko do mapy, otočila kružnici a v ploše jí olemované jsme vyzobali všechny památky, jako hrady, zámky, jejich zahrady, kláštery, skanzeny a mnohé jiné zajímavosti, abychom se příště zase vrhli na jinou oblast, mnohdy jen sousedící s tou první.
Milé KOČKY,
třeba takové Litoměřice: jedno z nejstarších českých měst, shlíží se v Labi, má spoustu zajímavých domů, podzemí, kostely a vůbec, bydlel zde K.H.Mácha, město stojí určitě za návštěvu. Okolí má také co nabídnout, skvělé výhledy z Radobýlu, Žitenice se skalou Kočkou, rozhledna Varhošť, zřícenina Kamýku, filmaři oblíbený zámek Ploskovice, kopec s pozůstatky hradu Kalich nad Třebušínem, Levín, Liběšice se spoustou soch ( a nepřístupným zámkem ), až se dostaneme k Úštěku, tady Křížová cesta a hrad Helfenburk, případně dál směrem k České Lípě a cestou toho je! Třeba hradní zřícenina Ronov?Zjara skanzen Zubrnice a spousta bledulí okolo...
Komu by to bylo málo, může se příště vydat na druhý břeh...Labe.
Někdy asi před rokem jsme byla s Honzíkem v kině na Ledovém království, dali nám nějaké brýle a taky mi mohli rovnou dát hluchátka, řvalo to tam strašně. Vzpomněla jsem si u toho na jeden den, kdy jsem ještě jezdila hlídat vnučky a to jsem vždy pobíhala po jejich obci, na kroužky a pod., tehdy,
milé KOČKY,
bylo ledové království v té východní části Prahy, kolem Říčan, dokonce byl problém i na dráze, neb led byl všude, co byste ode mne čekaly? vzala jsem foťák, baletila na ledu a nafotila alespoň něco z toho nadělení. No, vida a teď se mi to hodí:
můžu vám to tady ukázat -
Když jsem jezdívala k vnučkám, pravidelně jsem jim buď vařila z jablíček kompot a nebo jsem jim na másle smažila plátky jablek. Starší vnučka obvykle říkala: nebylo by na přidání? Vždy jsem s tím osvěžením v pozdní odpoledne měla úspěch, hlavně v zimě, když jsme přišly z venku do bytu a nejen, že to provonělo byt, ale holčiny se mi krásně rozehřály.
Milé KOČKY,
už se těším, až 26.12. přijedou mladí na oběd, že jim něco takového zase nabídnu. Proč asi mají vnoučata ty babičky v takové oblibě?
Neváhejte si své mazánky potěšit: Je to snadné, na plátky nakrájená jablíčka, chvilinku na každém boku osmažená na malinkém množství másla a pak - skořicový cukr. Dobrou chuť.
Kompot naopak na kostky nakrájená jablka, do vody, cukr a skořicový cukr a hřebíček - povařit, přidat případně později, do hotového, trochu medu. Žádná věda.
Je to hotové v cukuletu.
