Pokračování: den druhý

 program zájezdu na 2.den:

Donaueschingen, Mühlheim an der Donau, vyhlídka do údolí, klášter Beuron, město a zámek Sigmaringen, městečko Zwiefalten, klášter Obermarchtal, 

pustíme se, milé KOČKY, rovnou do fotek:

ráno pramen Dunaje ( je ale jinde! )  - tento u zámku sice pramenem je, jenže ten pravý je kus dál v Černém Lese.

v malebném městečku: Mühlheim

tady mi to připomnělo Ptačí domky v Úštěku:

 na vyhlídce: v dáli klášter Beuron

o klášteře v Beuronu s dovolením napíšu a fotkami doložím jindy, ale komu se ten výraz zdá povědomý, má pravdu, neb třeba na Smíchově je kostel vymalovaný podle beuronské školy, a je jich v Čechách více, stačí si pro zvědavé nakliknout u tety Wiki beuronská škola a poví vám toho dost...

zámek Sigmaringen:

tak zase zítra, moji milí.

Za devatero horami

 No, milé KOČKY, tolik jich možná ani nebylo, ale jely jsme s kamarádkou Marcelkou plus hodně cizích lidí dost daleko, zájezd do tohoto koutu Německa jsem jí doporučila, koupily jsme si ho, protože kamarádka v červnu  oslavila své kulatiny. A já, abych u toho nebyla, že?

Program sliboval návštěvu míst:

1.den:

zámek Ludwigsburg, zámek Solitude, městečko Haigerloch, Město Rottweil, dále 

2.den:

Donaueschingen, Mühlheim an der Donau, vyhlídka do údolí, klášter Beuron, město a zámek Sigmaringen, městečko Zwiefalten, klášter Obermarchtal, a konečně 

3.den:

město, kde jsem již byla - Ulm, s nejvyšší kostelní věží na světě, klášter Wiblingen s jeho neuvěřitelnou knihovnou, městečko Ottobeuren, Memmingen, městečko Biberach an der Riss, abychom 

4.den:

navštívily  hrad Hohenstaufen, klášter Lorch, kde navíc právě probíhala výstava květin a různých zahradních doplňků, fontánek a pod., byly tu i stánky s mnoha zemědělskými výrobky, sýry, salámy, víny, - co si kdo vzpomene...a poslední - velmi půvabné město Swäbisch Hall, kde jsem byla již několikrát. Posledním naším cílem měl být klášter Gross Comburg - kousíček od Sch.Hallu.

Počasí bylo jako na houpačce, často pršelo, nebe zatažené, nic pro mne s fotoaparátem. Prala jsem se s tím, ale snad jsem i nějaké fotky zvládla?  Ulm i  Sch. Hall už jsem dříve navštívila a tak jsem se zvláště těšila na ostatní místa. Každé to městečko i kostel nebo klášter byly vybrány do programu s citem a s ohledy na zájmy lidí, kteří s touto cestovkou často jezdí. Ubytování bylo dostačující a v jednom případě i dost parádní. Návštěvy druhého a posledního místa v programu se neuskutečnily, neb se vyskytly překážky.

Kostelů jsme navštívili hodně, každý jinak zajímavý a fotek mám přemíru, neb se tam všude bez problémů smělo fotit a to bez poplatku. Ve městečku Rottweil jsem si koupila štěně, jak jinak, než rottweilera. Cestovní medvídky jsem vozila sebou v kufru, chudinky nemají ani jednu fotku ze Švábska. Země je to poklidná, čistá, bohatá a trochu stranou zájmu turistů. Roušky a papíry vyplňované v restauraci a cukrárně byly daní za covid dobu. Zase jsme si s M. rozšířily obzory. Zážitků mám na rozdávání. A tady pár obrázků na dokreslení:

Ludwigsburg:

zámek s počtem místností přesahujících 400 a nesmělo se uvnitř fotit! krásné zahrady jsme neměli čas navštívit, ach jo!

hrad Haigerloch:

městečko Rottweil:

O kostelích, jejich výzdobě a zařízení až později, v samostatném článku, o fontánách také samostaně. Bylo toho totiž opravdu hodně.V některých místech jsme si prohlédly i více kostelů!

Na rozloučenou

 S posledním dnem srpna, na rozloučenou s prázdninami, si sem dám jeden příspěveček... sice jen vzpomínkový, ale i tak. Často si totiž vybavím, jak jsem si užívala u Baltu nedávno na zájezdu chůzi v jemném písku, v místech, kam ještě vlnky dosáhly, a tu trasu - asi 3km - jsem si připadala, jako naprosto svobodný člověk. Jen já, moře, vlny, písek, modré nebe a na něm několik mráčků, vítr a občas nějací lidé v dálce, rackové nad hlavou...borovice v lese nedaleko.

Milé KOČKY:

škoda, že je to odtud tak daleko: