Na sobotu

 Když jsem se tak probírala fotkami poněkud už vousatými, našla jsem i jedny z dávného výletu do Litomyšle, to jsme podnikli s manželem dokonce celé vlakem! A že to byla docela křížovka, 

milé KOČKY, 

no, nakonec jsme v Chocni měli i nějaký čas se jít projít kolem Tiché Orlice a pak následovala cesta motoráčkem v pěkném, slunečném dni, do samotné Litomyšle. Od té doby jsme tam byli už vícekrát, vždy jen autem, ale ten první dojem byl tak silný, že se tam ráda klidně podívám zas a zas, bude-li příležitost.

Vás tam vezmu nyní prostřednictvím svých a také, po zralé úvaze, fotkami manžela.

Pro ty z vás, kdo má toto město ( zapsané v UNESCO ) z ruky, může to být příjemná procházka bez trmácení se dopravními prostředky:

a tady nechám vyniknout fotky od manžela:

To jsem zvědavá, co nás tam potká příště...

Odměna

 Ve středu jsem byla pilná ( co to do mne vjelo? ) a dala jsem se do velkého úklidu kuchyně a nezůstalo jen u toho, pak jsem dál řádila jako vichřice ( nejen s hadrem a koštětem ) a nakonec jsem šla na nákup, kde jsem se odměnila kytkou, kdo jiný mi ji dá, aby se mi líbila, než já sama?

Milé KOČKY,

jak ráda kytky a dárky dávám, tak je i ráda dostávám.

Tady je ta, která zdobí stůl právě teď:

Přeji vám všem  jen samé krásné kvítí - ať vám na svět slunce svítí. 

Večerní procházka

 Na pondělní večer jsme pozvali malého Honzíka a šli jsme s ním ke zdejší nové fontáně, kde jsme se kochali tryskáním vody, barvy se v určitém pořadí střídají. Nebyli jsme tam vůbec sami, rodinek s dětmi se tam sešlo více. ( a já dodám, že nebýt Honzíka, asi bych tam na osmou večerní manžela nedostala).

Poseděli jsme asi do 20.40 a poté jsme kluka odvedli k nim domů, kde mohl své čerstvé dojmy sdělit své rodině. 

a nyní, milé KOČKY,

pár obrázků je zde i pro vás:

Když jsem tam asi týden předtím seděla s vnučkami, ani jsem foťák sebou neměla....

Černá Hora

 Když jsem zvolila na tento čas moře jako téma, zůstanu mu na blogu pár dní věrná, co mi taky zbývá, když mám právě ne moc příležitostí k výletům, ale za pár dní to bude jinak a třeba i nějaká aktualitka bude. ( Musím se taky věnovat potírání Vetřelce, přeci)...

Pro tento den jsem otevřela archív na stránce Černá Hora, kam jsem vylákala svého manžela, ač se zubynehty bránil a - jako vždy, pak se mu tam líbilo. Běda, kdyby ne!

Tak tedy, jelo se tehdy do Černé Hory přes Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a měli jsme bydlet v Sutomore, ovšem během cesty zavolali průvodci, že nastala změna a zakotvili jsme v Bečiči, městečku na dohled od Budvy, v úplně novém hotýlku a my jsme na tom vydělali. Vše nové, čisté a příjemné. Vše po nedávných deštících umyté a kvetlo, co mohlo. Počátek léta, žádná velká vedra, vozili nás na výlety...za mne skvělý relax.

A co bych vyprávěla, nabídnu vám,

milé KOČKY, nějaké své fotky:

zastavení cestou tam nad Dubrovníkem na tzv. ,,2 fotky,,

Perast:

Kotor:

Bečiči:

Budva:

navštívili jsme i Stari Bar, Ulcinj a jiná místa, třeba Sveti Stefan, také Skadarské jezero...

Dubrovník:

klášter Morača: u stejnojmenné řeky:

klášter v Cetinji:

řeka Morača z busu:

Poslední den jsme strávili v Dubrovníku, ale předtím jsme celé dny výletovali: 

do kláštera Morači a na Lovčen a různě...třeba na hranice s Albánií.

 poloostrov Sveti Stefan:

kostelík v Budvě:

Boku Kotorskou jsme cestou domů zdolali přívozem:

snad se vám tam líbilo jako mně...