úterý 9. května 2023

Na skok k sousedům

Další z několika krátkodobých zájezdíků, které jsme si s Janou na letošek naordinovaly, máme úspěšně za sebou a to do Rakouska dne 8.5.2023 - aneb zase jedno sváteční květnové pondělí.

Milé KOČKY, 

tentokrát jsem měla hodně nahnáno, že na zájezd ani nepojedu, neb mi nebylo po chemce vůbec dobře, ale nakonec se vše srovnalo a výlet jsem absolvovala...jak píše Betty MacDonaldová, šla bych tam i bosa přes rozbité sklo...

V první řadě jsme měli na programu návštěvu hradu Rappottenstein:
























Ukázali nám mnohé, třeba výzdobu stěn přes 500 let starou i kapli a pod. Byli jsme i v hladomorně, ale bohužel jen krátkou dobu a tak na váhové úbytky to nemělo vliv.

poté se jelo do městečka Arbesbach a šlo se na věž na skále zvanou Stolička? 
















po přesunu do Veitry jsme se pokochali městečkem a také jsme vystoupali na zámek, kde nás čekala prohlídka a komu ještě zbyly síly, rozhlížel se z věže. Toto je jedna z bran:








zámecké divadlo:











kostel sv. Petra a Pavla:







 teď máme až do 3.6.23 volno, i když, jestli bude hezky, i na nějaký ten výlet tady u nás dojde? Později nás čekají daleko vydatnější výlety a to jsem zvědavá, zda to zvládnu. Zbývá dodat, že jsme z Prahy odjížděli v 6,40 hod. a zpátky z Veitry odjezd do republiky přes Gmünd v 17,30 hod.  v Praze jsme busem přistáli ve 20,30 hod. Dopoledne, cestou kolem Třeboně, to vypadalo vemi strašidelně a pláštěnky se těšily, jak je budeme potřebovat, ale nakonec nám počasí přálo a bylo moc hezky, svítilo sluníčko, i když bylo poměrně chladno.Vše bylo jarně zelené, vše kvetlo a i z busu jsem nafotila pár snímků krajiny ... já jsem si tááák spravila chuť! Škoda, že Zwettl jsme jen projeli.

z busu :







Patří se poděkovat Janě, kolegyni, za bezvadnou spolupráci při zájezdu a taky paní H.Hrudkové z cestovky za to, jak zájezd dovedla ke zdárnému výsledku. 

Na zájezd jsme měli  k dispozici tyto informace:

V nádherné hornaté krajině pak z dálky uvidíme hrad Rappottenstein. Jeho prvotní historie se váže k počátku 12. st., kdy zde vyrostla osada a strážní hrad založený rodem Kuenringů, spjatého i s naším Přemyslem Otakarem II., pocházela z něho totiž jeho milenka Anežka, s níž zplodil čtyři levobočky. Prvotně vojensky obranný účel hradu je patrný jak z pětice nádvoří, tak z osmi vstupních bran, i několika padacíc mostů. Přes tuto syrovou drsnou stavební strohost překvapí vnitřek jak třípatrovými arkádami v nádvoří obytného traktu, zdobenými sgraffiti, tak spoustou fragmentů původních fresek ze 16. st. v interiéru, které pokrývají zdi i stropy. Je zde tedy výrazně cítit vliv italské renesance. Gotiku reprezentují typické klenby v černé kuchyni, nebo původní oltář z 15. st. Dvoupatrová kaple pochází z roku 1378, restaurována pak do dnešní podoby. Interiéry nepřekypují dobovým nábytkem, narazíte ale třeba na malovanou truhlu, lavice, kolovrat, ornát, skříně, lovecké trofeje v chodbě či exponáty ve zbrojnici. Průvodce zde potěší návštěvníky možností potěžkat si železný meč, či si přátelsky potřást rukou s kostlivcem v drátěné košili.

Při prohlídce hradu se naskytne několik působivých pohledů jak na jeho oku lahodící areál, tak na okolní pod ním ležící krajinu. Další výhled do kraje se pak otevře při zastávce v zahradě, kde je součástí prohlídky věž s hodinovým mechanismem. V závěru ještě čeká návštěvníky chlad podzemního žaláře v nitru skály, kde se nachází temné kobky. Hrad je do dneška v rukou hrabat von Abensperg a Traun. 

V nadmořské výšce téměř 900 m je položeno nedaleké městečko Arbesbach, odkud jsou za jasných dní vidět Alpy jako na dlani. Má rekreační charakter s restauracemi a kavárničkami, nabízí nádherné pohledy do okolní přírody Waldviertelu. Oblíbeným cílem zdejších návštěvníků je tzv. zubní stolička Waldviertelu, 25 m vysoká zřícenina věže bývalého hradu Kuenringů, která slouží jako rozhledna  Stoupá na ní 176 schodů a shora možná uvidíte tzv. Alpský náhrdelník od Schneebergu po Dachstein. 

Opouštíme nejjižnější bod naší cesty a budeme se stáčet na sever, venkov je tu příjemný, pohledný.

Vysoko nahoře na severozápadě Waldviertelu, poblíž hranic s Čechami, na nejvyšším bodě nejstaršího pivovarského města Rakouska trůní renesanční zámek Weitra , který v celé své nádheře přitahuje pohledy všech návštěvníků. Město Weitra, založené na úpatí vrchu s hradem, později zámkem, si zachovalo svůj historický ráz. Téměř v úplnosti se dochovaly žulové hradby z konce 13. stol. (první zmínka o nich je z r. 1292) a jedna ze dvou původních bran, renesančně přestavěná Světelská brána (1526), symbol města. Na náměstí je několik renesančních měšťanských domů s černo-bílými sgrafity, slohově podobných domům v Jindřichově Hradci nebo v Prachaticích. Řada domů má středověké či renesanční jádro, ale fasádu pozdější, ze 17.–19. stol. Ve východní části náměstí, poblíž ulice vedoucí k bráně, stojí barokní sloup svaté Trojice (1748). asi dáte přednost prohlídce zámku, který je nyní v majetku rodu Fürstenbergů. .

Požáry a války zanechaly na zámku viditelné stopy – svou dnešní podobu má tento skvostný symbol městečka Weitra teprve od 18. stol. Severní podélné straně stavby dominuje věž. Čtyři barokní štíty a třípatrové arkády oživují nádvoří s renesanční kašnou. Ještě dnes si tady živě můžete představit korzující hradní dámy. Arkádové sloupy jsou zdobeny lvími hlavami, mušlemi a stylizovanými meči – symboly města Santiago de Compostela. Wolf Rumpf z Wiehlroßu byl velmistrem stejnojmenného rytířského řádu.

Zámecké muzeum vás svými exponáty a uměleckými díly přenese do bohaté historie z dob Kuenringů a Fürstenbergů. Současně nahlédnete do tajemství waldviertelského řemesla, historie regionálního hospodářství anebo do panského a občanského bydlení. Při výstupu na věž se vám otevře ohromující výhled sahající od městečka Weitra se středověkými městskými hradbami až daleko za hranice země. Expozice „Dějiště železná opona“ podává historický obraz bývalého území kolem hranic se zdůrazněním určitých úseků – výsledkem jednotlivých zastavení a popisu situací jsou velmi konkrétní dojmy o životě na jedné či druhé straně hranice. Příjemné občerstvení nabízí Pivovarnické muzeum ve sklepních prostorách zámku – společně s průřezem staleté kultury pivovarnictví - opět s CK Kiwi


pondělí 8. května 2023

Sváteční den

 Dnes máme výročí  -  konec války - bohužel jen té II.světové, nikoli jakékoli, že, milé KOČKY. Vždy si připomenu knihu I.Borské Doktorka z domu Trubačů - kde je mimo jiné popsáno, že i pár dní po ukončení války můžete přijít o muže a o děti. Strašná představa...

Protože jsme dnes s Janou na cestách, zprávička o této výpravě tu bude s fotkami nejdříve zítra, dám sem zatím fotky z výletu, který jsme podnikli s manželem s přespáním v Hrádku u Sušice, bydlela tam totiž naše příbuzná. Jak jsem zvyklá, výletujeme po cestě někam a pak na místě a také, jelikož nejsme líní, cestou zpátky, bude toho tedy dost a vše se odehrálo od 8.5. - nikoli však letos.

Začali jsme v Rožmitále p.T. - prošli městečko, ale zámek i okolí bylo v zoufalém stavu a doufám, že až tam příště zavítám, už to bude lepší. Ráda bych si tuto rozsáhlou a zajímavou stavbu jednou opravenou prohlédla. Pokračovali jsme do Lnář, zde jsem udělala pár fotek a menší procházku kolem zámku a rybníka.




přesunuli jsme se do Horažďovic, zaparkovali a šli na Prácheň, hrad, ze kterého zbyly ubohé pozůstatky...







Zlatonosná Otava:


Sušici a Hrádek u Sušice tentokrát vynechám, už jsem je na blog dávala vícekrát, druhý den jsme si zajeli pod Sedlo:
vystoupali jsme na kopec a koukali a fotili:








cestou zpátky jsme si dopřáli návštěvu Kozla, tentokrát ale nešlo o moje oblíbené černé pivo:





Jestlipak už tušíte, co na vás chystám na zítra? milé blogerky...


neděle 7. května 2023

Na neděli

 Abych vám i sobě, milé blogerky, vylepšila dojem z neděle, sáhnu do fotek z jedné povedené, kratší dovolené. To jsme si s manželem a kolegyní Janou koncem dubna vyjeli do Znojma a několik dní jsme se potulovali po tomto krásném městě a také po okolí, nebyla to naše první návštěva na jihu Moravy, ale zůstala mi v paměti a nyní, milé KOČKY, vám kousíček ukážu. Příkladně u kláštera Louka kvetly stromy a to jsem byla ve svém živlu:









a přidám něco málo:




Hezkou neděli i pondělí vám přeji. Jiřina z N.