Tulipány

V sobotu jsem dostala od zetě krásnou kytici o 19 tulipánech, mnoha barev a tvarů...

každý den si je prohlížím, fotím a obdivuji...

Dnes, když do nich svítilo zase sluníčko, bylo patrné, že už jsou na cestě ke zvadnutí a bude mi to líto, až o ně přijdu,

vyrostly za těch pár dnů u nás ve váze výš, než jsou zelené kokošky pastuší tobolky, které byly původně o kus vyšší,

zajímavě doplňovaly tu barevnou nádheru.

Musela jsem si udělat i nějaké detaily, protože, ač se tulipán jeví jako jednoduchý květ, uvnitř je docela zajímavý.

Na fotkách mi nezvadnou nikdy.

( možná jsem původním povoláním koza nebo včela? )

...............

( Příští týden mi dodatečně - po dohodě - přijde popřát jedna známá a tak, možná, mě čeká další zajímavá květena.

Já se mám! )

Co vy ?,

milé KOČKY,

jak to máte koncem zimy s květinami?

Divadlo

A propo, divadlo,

svěřila jsem se tu před pár dny, že jsme si s kolegyní Janou koupily na dvě představení vstupenky,

to první mělo být předminulou sobotu - Garderobier,

tudíž jsme se načančaly a do Prahy odjely,

došly k divadlu a ouha,

nehrálo se,

pro nemoc.

Jen trochu nechápu, proč si na Janu brali číslo mobilu,

když nás - přespolní- nechali dojet do Prahy a dojít k divadlu ???,

no, aspoň jsme si vstupenky vyměnily na jindy,

máme se opět na co těšit...

zas takovou újmu jsme neměly - daly jsme si ve Františkánské zahradě dobré kafe.

Milé KOČKY,

všechno zlé k něčemu dobré.

A to nejlepší nakonec: vstupenku mi Jana dala k narozeninám a přidala elegantní jemnou šedou šálu.

Ona dobře ví, jak jsem marnivá i co mi sluší.

Jsem jí vděčná.

Děkuji.

Každý den

Díky bohu jsem se už docela uzdravila a po naražení žeber krátce před Vánocemi

je mi líp,

i když - ležení na pravém boku dosud nic moc...

sluníčko mi ukazuje problémové partie v bytě,

i dala jsem se do jarního úklidu,

takové etapové řešení -

abych to zvládla a nebylo toho najednou moc,

snažím se každý den udělat určitou část, kousek,

navíc nám v pondělí přišli -

( asi, že jsou ty velké mrazy !!! ) -

vybourat staré a instalovat nové vstupní dveře do bytu, takže úklid po nich byl nutností.

(ostatní byty už měly dveře hotové začátkem prosince )

Přesně před rokem, 1.3.2017, nám dělali nová okna a balkonové dveře a pak pokračovala celková rekonstrukce domu.

Uff, máme to pomalu za sebou,

čeká nás jen vymalovat chodby na schodišti a natření zábradlí.

Pak si dáme nohy nahoru a budeme věřit, že si opravený dům dlouhá léta užijeme.

Milé KOČKY.

Byl to náročný rok.

Dárky

Všichni si přejí, aby únor, ač je to nejkratší měsíc v roce, brzy skončil,

ovšem my, v únoru narození, si ho musíme nejprve užít...

(taky se těšíme na jaro )

chodí gratulanti, nosí kytky, dárečky, čokoládky, vínečko.

Moje přítelkyně a dcera švagrové mají narozeniny hned na počátku měsíce,

moje vnučka má v únoru svátek, dcera narozeniny,

no jasně, že bych oslavu - nejlépe společnou -

raději měla v létě, na louce plné kopretin, nebo pod rozkvetlými lípami!,

ale, co už nadělám, když jsem se našim narodila v únoru a ještě k tomu den po svém svátku?

V sobotu k večeru přijela dcera s rodinou a trošinku jsme oslavovali:

dostala jsem krásnou kytici, luxusní bonbonieru a zajímavou knížku,

dojemná, vnučkami vyrobená přáníčka,

plus dárek, který mi vyrazil dech,

dnes nepovím o co jde, až jednou...

ale bylo to, jako byste čekali stan a dostali jste Karlštejn.

Milé KOČKY,

překvapení je slabé slovo.

Jsem úplně fascinovaná.

Věděla jsem, že dcera je formát, že její muž je velkorysý,

ale tohle?

Je báječné mít KULATINY.

Tímto děkuji všem, kdož mi blahopřáli, přinesli dárky a květiny, dali najevo svoji náklonnost, přáli zdraví, velmi si toho vážím.

Speciální poděkování patří tomu, kdo mi po telefonu z druhého konce Čech zahrál písničku na harmoniku.

Jiřina

Plesy

Leden, únor - plesová sezona...

my s mužem na plesy nechodíme ( já bych ovšem ráda chodila )

a tančit, ač jsem se nikdy neučila, to se mi vždy líbilo,

to mě baví a těší,

pokud se někde na oslavě do kola dostanu,

vždy si to užiju,

v mém věku už je jedno, zda tančím s pánem nebo kamarádkou

hádejte,

milé KOČKY,

s kým raději?

no přeci s těmi, kdo slyší muziku a nešlapou mi na nohy!

Dnes jsem si tu zavzpomínala na ,,nedávné,, plesání svých vnuček:

byly u nás v době pořádání dětské veselice jen dvakrát,

2011 a 2012 -

ale

hned poprvé mladší vnučka soutěž masek vyhrála,

fotky jen dokazují, že už je to dlouho,

dnes by ani ta křídla holky ,,neoblékly,,.