V létě 2007 mi na běžné kontrole, kam jsem léta chodila co půl roku, našli zase něco! Než se rozhoupali, co s tím, přišel podzim a prý v prosinci se půjde na to. Prognoza byla všelijaká, tak jsem se duševně připravila na nejhorší a šla do cestovky - najít honem ještě něco pro potěšení.
Objevila jsem podle mne první CK, která se tehdy věnovala adventním zájezdům. Tlačila jsem na Janu, tehdy ještě kolegyni, aby se mnou na vybraný dvoudenní zájezd jela. Bylo to do Harzu, a uklidnila jsem ji, že mytí oken, čištění koberců a sedačky, pečení cukroví a kdo ví, co ještě, hravě zvládne jindy. Naštěstí mne poslechla a jela.
A byla to závislost na první dobrou, pro nás obě, neb jsme od té doby nikdy koncem listopadu nebo počátkem prosince nevynechaly adventní zájezd, někdy jedu na dva a jednou, považte,
milé KOČKY,
jsem absolvovala tři!
Na některé jsem jela s dcerou, na některé se sestrou a nebo se známými,
ani jedné té cesty nelituji.
My tam vlastně nejezdíme na nákupy, i když obvykle pražené mandle, svařák a nějakou tu ozdobu koupíme, nicméně se více věnujeme památkám, chodíme po klášterech, kostelích a hradech, zámcích, podle toho, co je za program.
Na tom prvním zájezdu jsme se drápkem chytily a dozvěděly se o dalších zajímavých místech a tak střídáme Německo a Rakousko, případně Polsko, dokonce máme v plánu možná už napřesrok zajet do Budapešti, byly jsme tam v létě a advent by tam, na Dunaji, nemusel být marný.
Za ta léta jsme viděly tolik pěkných míst, bydlely jsme třeba na starém hradě nad Neckarem, nemohla bych říct, že se mi někde nelíbilo. Je to takové hezké doplnění letních zájezdů, adventní zájezdy začaly jezdit i jiné cestovky, nyní už nejezdíme výhradně s CK Permon, jako zkraje, ale i s CK Mayer Crocus, CK Geops a dalšími.
Nasajeme atmosféru a ještě si jeden den vyhradíme na Prahu, tam mám ráda v čase adventním prochodit pasáže kolem Václaváku a případně jít na Hrad.
Krampusáky jsme také zažily, ale mne to moc nebere. Za to plavba po jezeře např. Wolfgangsee či vánočně ozdobené ulice a výlohy, domy, to se mi líbí.
Poznaly jsme tolik měst, že je těžké říci, kde to bylo nej. Graz, Salzburek, Colmar, Strasburg, Vídeň, Mnichov, Ulm, Augsburg, nejmilejší Rothenburg o.d.Tauber, Nordlingen., Dinkelsbühl, Bamberk, Passov, Regensburg, Erfurt a mnohé další - to už mi z hlavy nikdo nevymaže.
V Drážďanech jsem byla opakovaně a poslední návštěva tohoto města v době adventu mě poněkud zchladila.
No, jistě, kdybych seděla doma, měla bych - možná - více na účtu, ale pro mne to smysl má a tak, ač jsem díky událostem v posledních dvou letech dost polevila, pořád se snažím.
Cestou busem si s Janou povídáme, pak výletujeme a nakonec jsme vánočně naladěné a vše stihneme. A kdyby ne? Uklízet se dá i po Novém roce!
Pravda, musíme se naoblíkat jako na Sibiř, někdy se stává, že máme místa výletu pocukrovaná snížkem, ale zas to dělá fotky hezčí! Hotýlky bývají moc pěkné a útulné, i na tmavé pivko před spaním občas dojde.
Proto se nebojte, děvčata, a kdo nemá možnost vyjet si s manželem nebo miloušem, obraťte se na CK.
Jednodenní zájezdík vás vyjde na přibližně stejnou sumu, jako 8 krabiček cigaret, a nějaké to euro se najde.
Pokud budete doma, přeji krásný Advent a nepřehánějte to - udělejte si pohodičku, obvykle si říkám: kdo mi je vděčný za to, že jsem léta měla umytá okna a vše načančané? Napečeno a spala jsem jen pár hodin?
Konec konců jsem v posledních šesti letech o těch adventních zájezdech vždy začerstva psala.
A v těšení se na Ježíška a vánoční stromek mi nezabrání nic.
