neděle 8. března 2020

MDŽ

Mladí asi ofrňují, ale já jsem zvyklá na MDŽ dostat kytku stejně, jako na svátek a narozeniny.
Tak proč i vám sem,

milé KOČKY,
při této příležitosti jednu, dvě nedat?
Každá žena si zaslouží kytičku, nejen na Mezinárodní den žen.
Je pro vás, kdo sem zavítáte a určitě vám nezvadne!
Nu a každá máme ráda jinou barvu, tak dám raději tři.










Detektivní seriál - část třetí

Pro díl třetí vyberu do naší detektivky město, které pozná asi každý,
ale i tak,
je mi milé a líbí se snad všem.


Někdo tu zná ZOO, jiný zase zámek,
ostatní ho pouze projíždějí,
když se přesunují vlakem, autem a lodí někam dál, za hranice.
Milé KOČKY:
Já jsem tu chodila v pravěku na školu, která byla sice jinak nazvaná ve své době,
ale říkalo se jí gympl.
Tak na ten čas moc ráda vzpomínám,
protože dnes už mi nehrozí, že nemám úkoly a nejsem naučená na písemku.





























sobota 7. března 2020

Detektivní seriál - část druhá

Díl druhý a detektivka s jiným příběhem:
tohle město sleduji už dlouho,


občas se sem vracíme a těší mne, že se pořád vylepšuje.
Milé KOČKY!
Jak bývalo černé a nepříjemné a nyní už se začíná vybarvovat,
přitahuje turisty a jednou bude moc krásné,
však já jsem to tu cítila hned, už za totáče, před mnoha lety!
A nejraději tu mám hradby a výhledy z nich. Výhledy na řeku!
Také v okolí to stojí za návštěvu.
































pátek 6. března 2020

Detektivní seriál

V televizi poslední dobou frčí detektivky, já se na to nedívám,
protože bych měla v hlavě zmatek, je úplně jedno, který televizní kanál zapnete,
všude se pátrá a radí, i ženy tam mluví sprostě a já chci vidět a slyšet jen hezké věci.


Ale, abych byla trendy, hihi,
milé KOČKY,
vymyslela jsem - dejme tomu - šestidílný detektivní seriál.
Bude-li zájem, můžeme ,,dotočit,, několik dalších dílů.
A v čem to spočívá?
Dám sem, na blog, šest dní po sobě několik obrázků z českých měst a míst,
a Vy, moje milé návštěvnice a návštěvníci ( najdou-li se tací ),
můžete si tipnout dole v komentáři, kde to je. A případně, co to je.
Po několika dnech zveřejním, co to bylo a Vy?
Pokud uhádnete nebo poznáte najisto místo: jste Hvězdy!
odměnou vám bude, že získáte automaticky titul: žena nebo pán s přehledem.
Žádná jiná cena vás nečeká, lituji, nebude se nic posílat, leda tak vzkazy, jak jste šikovní.
A jdeme do prvního dílu:
tady si, myslím, vystačíme s pěti fotečkami, abyste najisto věděli, kde jsme!
( Kdyby nikdo neuhádl, přidám nápovědu, já vás v tom nenechám!)



























čtvrtek 5. března 2020

Začerstva

Tedy, že bych dala tři příspěvky na blog v jednom dni, to už tady hodně dlouho nebylo!
Ale vyšlo to tak.
Seriálový díl byl předpřipravený,
o kytce se to vyvrbilo dopoledne a teď jsem nucena si sem dát zážitkový za dnešní den!

Tak se,
milé KOČKY,
pohodlně uvelebte, bude to dlouhé povídání.
Předně jsem se ráno vydala kupovat kytky a něco k tomu,
hned za domem jsem u velké, asi 6m louže potkala mladého muže s mobilem v ruce a kapucou na hlavě,
v louži se tam a sem projížděl jeho asi 1 1/2 letý syn na odrážedle/motorce a byl blahem bez sebe.
Tak jsem za chůze navázala rozhovor s tím malým a povídám, kdyby tě viděla maminka, ta by měla radost,
jak tě to v té louži baví.
A tatínek na to: Ta by nám dala! a capart na to hrdě: mám gumáky!
Před polednem jsem šla na bus do Prahy a v další louži v naší ulici se procházela a probíhala asi 2letá holčička a výskala a smála se.Její mamka s nákupem v ruce stála na chodníku a čekala. To se mi líbilo, že ji nechala, když ji to tak bavilo.
Trochu jsme zapředly řeč a paní povídá, holčička půjde po obědě spát a věci půjdou do pračky.
Byla jsem nadšená, že někdo je tak hodný na své dítko. Protože, kdo z nás to jako malý nezažil?
Holčička prověřila červené holínky a pěkně si tu louži užila.
Vzala jsem sebou do nemocnice foťák a v zahradě jsem vyfotila včera objevený trs tulipánů,
a když jsem jela odpoledne zpátky, ještě jsem vystoupila z tramvaje u Libeňského zámečku,
kde se vdávala před 17 lety má dcera a šla jsem si zámeček a kostel sv.Vojtěcha pofotit.
Dobře jsem udělala, kvetlo to tam jako v botanické zahradě:
na mou duši: