pondělí 11. května 2020

Má to cenu

Krásné pondělí vám všem.
Když jsem myslela na to, že napíšu výzvu,
abychom si připomněli svatby našich babiček, či naše a případně už i potomků nebo vnoučat,
byla jsem v první řadě hodně zvědavá na ty staré fotky z dob 1.světové války nebo z první republiky, ale také z let šedesátých, ono každé období má co ukázat a ty fotografie jsou i svědectvím doby.
Z různých důvodů se nepřipojilo mnoho blogerek,
na jednu stranu mne to mrzí, ale na druhou se musím přiznat,
že výsledek mne i tak příjemně překvapil.
Protože, způsob, jak to děvčata pojednala, je úžasný.
Můžete se o tom přesvědčit samy,
milé KOČKY,
zde:
https://dovrby.blogspot.com/
https://fotodasaf.blogspot.com/
www.ema70.blog.cz
A těm z vás, které jste na výzvu nereagovaly, chápu vás,
alespoň vám možná tyto řádky připomenou vaše krásné svatební chvíle.
Všem tímto moc děkuji. Především Hance Š., která se snažila marně. Jiřina z N.
Perlička: když jsme odjížděli z Libeňského zámečku na oběd, na svatbě mé dcery, bylo za pět minut dvanáct, dodnes se té okolnosti směju.

sobota 9. května 2020

Prodávání

Dnes jsem si telefonovala s dcerou mé sestry,
říkala mi, že už má obchůdek v Litoměřicích otevřený, že má nové, jarní oblečky,
jak jsem již dříve psala, obchoduje s dětským oblečením a to od vel. 0 - do ( zatím ) asi 8 let.
Protože má malé prostory k dispozici, později by chtěla mít sortiment do asi 14 let.
Chápu ji, že dává přednost miminkovskému zboží a toho má velký výběr.
Doma má 11 letá dvojčata - kluky a tak ji růžové holčičí zboží rozněžňuje a těší.
Koho ne?
Díky tomu, že je prakticky téměř na náměstí, určitě to zákaznice hravě najdou.
( ul. 5.května )
A babičky mohou svým vnoučátkům koupit něco nového na jaro.
Moc jí fandím, aby se jí dařilo, neboť vím, jak ji to baví.
Já sama jsem za svého mládí snila o prodejně s koženým zbožím,
botky, rukavice, kufry, kabelky, klíčenky, případně i klobouky.
V krásné prodejně, s ochotnými prodavačkami.
Nebo alespoň o tom, že bych aranžovala zboží do výloh.
I když, pravda, taky jsem uvažovala o archeologii, já blázen.
Nakonec z toho nebylo nic.
( Po maturitě v r. 1966 jsem šla do procesu.)
Ale vím o tom, jak by to mělo v obchodě vypadat!
A musím napsat, že vše, co jsem nakonec dělala, mě bavilo a dala jsem do toho skoro všechno.
Nelituji.
Milé KOČKY:
Chápu, že mají krámští po dvou nečinných měsících co dohánět.
Tak jim držím palce, aby měli zákazníky a vše se brzy vrátilo do normálu.


pátek 8. května 2020

Květnová radost

Od podzimu, kdy jsme vlastně s mužem byli naposledy na výletě/na dovolené a to v Kuželově na Slovácku  - jsem toužila někam jet.
Vždy mám v hlavě několik výletů a tras, kam se vrtnout, ale moje choroby a manželova náhlá únorová příhoda nás pěkně uvěznily a pak přišel koronavir a byl šmitec!
( neplést si se slovem smyčec! hihi )
Dnes jsme si řekli teď nebo nikdy a ač jsme si nebyli jisti, že děláme dobře, vyjeli jsme na výlet, který se mi před půl rokem uhnízdil v hlavě.
Budu mu familierně říkat rouškový.
Nebudu tu popisovat všechno, nicméně dvě místa neboli dvě zastavení vám tu popíši a ozdobím fotkami pro větší názornost.
Stvolínky: nebyli jsme tam prvně, to ne, ale tentokrát jsem si užila zámek a okolí, sice stav této budovy i kostela je opravdu chatrný, dovnitř se zatím jít nedá!, a ti, kteří to budou rekonstruovat mají jistě plnou hlavu starostí a peněz to bude stát také spoustu, nicméně moje fantazie tu jela naplno a ráda jsem si to v hezkém, jarním počasí prohlédla a nafotila.
Odtud jsme měli namířeno přes Č.Lípu do Zákup, také jsme tu už kdysi párkrát byli,
zámek je momentálně zavřený,  v parku se uklízelo a chystají se na otevření sezony,
já jsem stejně chtěla oběhat město a všechny jeho památky a pamětihodnosti.
Krásně jsem si to zde užila.
Podrobnostmi vás,
milé KOČKY,
nebudu unavovat, neb si snadno dohledáte info o tom,
kdo a kdy jezdil do zdejšího zámku za císaře pána,
že tu žije medvěd a pávi korunkatí,
že ve městě jsou dva mosty se sochami a bývalý klášter a několik kostelů,
v jednom jsou pohřbeni Berkové z Dubé a spoustu dalších zajímavostí,
až otevřou zámek a pojedete-li se sem podívat, průvodce vás zahltí jistě více.
Mám konečně ,,splněno,, - aparát plný obrázků. Některé vám ráda ukážu.
Na zpáteční cestě přes Mimoň jsme se zastavili u Průrvy Břehyně - stánek U leknínu,
na kávičku a čaj, provoz tu byl nevídaný a točili 4 druhy zmrzliny.
Kde jsou ty smutné časy, kdy jsme tu bývali sami.
Dnes: auta, motorky a bicykly, i pěškobusy, davy turistů s dětmi, se psy, hemžení jak v úle.
Bylo mi venku, v zeleni,  fajn. Naprostá opilost jarním vzduchem.
( asi pochopíte, že když mám víc jak 300 snímků, nemohu sem dát všechno, něco si musíte prohlédnout až tam, samy )
Ráda bych se dožila toho, že ta malá městečka na severu budou hezky opravená a krásná, že zmizí otlučené, špinavé fasády a slepá okna, že se najdou lidé, kteří tam budou bydlet nastálo a bude to jejich domov.












































Cestou na poštu

Milé KOČKY,
abych si mohla vyfotit jeden velký keř kvetoucí vistárie,
vzala  jsem to ve čtvrtek při pochůzce na poštu oklikou a zde vám předkládám výsledek té snahy.
A na zpáteční cestě jsem vyfotila tamaryšek, který od minule více rozkvetl.
Hezký den přeji,
u nás slunečno, sucho a studený vítr.
Konec hlášení.