Stejná, přesto jiná

 Včera, ve čtvrtek, jela Jana do Prahy k doktorovi a na odpoledne jsme si daly rande, jela jsem za ní po obědě a sešly jsme se na Míráku. Pak jsme zajely dvaadvacítkou na Malostranské náměstí a obkroužily jsme tam Parlament a Senát, no, bylo to tam samý policista, ale sluníčko svítilo a sníh už nekřupal pod nohama, tak jsme se prošly přibližně po trase, kde jsem nedávno chodila sama v zamračeném a sněhem zapadaném městě. Je to trapné, ale dám sem vzorek fotek, které jsem na stejných místech udělala právě včera a kdo má chuť, může si je s těmi minulými porovnat.

Milé KOČKY,

po Praze pobíhalo podstatně více lidí, než v út 9.2. a to hlavně bez roušek, jeden mladík mi v metru pil krev - seděl s nohama, resp. botama na protilehlé sedačce, byl bez roušky a na mobilu pouštěl nějakou technomuziku příšerně nahlas. Měla jsem z něho po náladě, tu mi ovšem zvedli dva kontroloři, kteří na I.P.Pavlova vkročili právě do vagonu s mladíkem, když jsem já vystoupila a doufám, že mu to opepřili. Nebývám mstivá, ale v tomto případě se k tomu přiznám. 

Pojďme ale raději na procházku: dnes to bude více o detailech...

Tady 3x kostel sv. Josefa:

Výstavy

 Když ještě svět byl v pořádku a nebály jsme se s Janou nebo s vnučkami se někam vypravit, brala jsem lidičky občas na výstavy. Jednou to byly nočníky, opravdu, 

milé KOČKY, 

taky jsem si říkala, co tam tak asi mohou vystavovat, pár plechových hrnců a pak jsem byla velmi příjemně překvapená, jaká to byla krása, ty noční vázy. To tehdy bylo toto muzeum ještě poblíž Výtoně,  pak muzeum přestěhovali, ale momentálně nevím kam, asi někde na Staré město?,

umíte si představit některé ty kousky pod svou postelí?...

 Jindy jsme šly ( a byla jsem tam pak několikrát ) do Muzea kávy na Letnou.  ( třeba, když měly tři kamarádky narozeniny, dostaly to ode mne jako dárek a pak procházku po Starém Městě )... je to tam velmi povedené, jejich vystavené exponáty navozují ty nejkrásnější vzpomínky na babičky a jejich domácnosti...vedle je kavárna a cukrárna, kde se v létě dá posedět a smlsnout si na něčem dobrém v zahradě ve vnitrobloku. Chcete se sejít s kamarádkou, kterou jste dlouho neviděly a chcete si to užít, nekoukat se na hodinky? jděte do přilehlé kavárny a do Muzea kávy!

Byly i jiné, které mi utkvěly v mysli. Výstava Muchových plakátů v Obecním domě, 

výstava šperků tamtéž, výstava krásných obrazů na Hradčanech ve Schwarzemberském paláci, výstava krásných předmětů v Jízdárně:

S vnučkami to byly všeliké výstavy hraček, medvídků, barbín, pokojíčků, výstavy ve tvrzi v Roztokách, výstavy v Muzeu Hl.m.Prahy, výstavy v Uměleckoprůmyslovém Muzeu, a teď - nic. Cítím, jak vnitřně chátrám.

Vzpomínám s láskou na chvíle, kdy jsem musela vnučky zvedat, aby viděly do vitrín ve výši mých očí!

A později už to bylo snazší:

 Modernímu umění já moc nedám, protože tomu nerozumím a pokud koukám na obraz nebo sochu, ráda poznám, co to je, jestli postava nebo strom...

Už se těším, až vše bude v normálu a zase budeme žít...