Jako každý rok

Nevím, zda naposledy - trocha toho podzimu - paleta barev už je omezená, i když ještě docela bohatá.

Milé KOČKY:

Tak to dopadne, když se jdu projít s fotoaparátem v ruce:  přibývá žluté a hnědé...

Jedna z posledních

 Jedna z posledních možností, jak nafotit krásné barvičky a stromy u nás v N. byla, že nevolnost promine, musela jsem v pátek dopoledne spojit příjemné s užitečným a pořídit si malý nákup jako součást krátké procházky po části města. Něco jsem ulovila, ale domů jsem přišla tak unavená, že jsem si připadala jako po složení 20 metráků uhlí.

Milé KOČKY:

nicméně mohu teď a tady nabídnout pohled na některé už dříve vyfocené stromy, aťsi uděláte obrázek, jak podzim u nás ve městě pokročil. Komu to přijde už moc barevné, ať se staví v zimě, pokud nějaký sníh u nás tedy napadne.

Nepřibarveno!!!

že je podzim v plném proudu, poznám, protože se do žluté halí už i auta:

Výzva Járy - 04

 Volné téma od Járy a já jsem si zvolila Čas letí jako splašený kůň.

O tom by mohl vyprávět kůň pod sv.Václavem na Václaváku, že? Stojí tam na třech nohách a dívá se se zájmem na lidi, co si dávaj rande POD VOCASEM. Jedna doba střídá druhou a kůň jen valí oči na ty události. Taky na ty lidi, asi se mu stejně jako mně nelíbí, jak se titulují, jak mluví často sprostě a nekulturně, co je to za módu? Kůň, stojící tam v obležení 4 soch, jistě občas zafrká, co nás ještě v budoucnu čeká?

Na mne mrknul, jako, že to bude dobrý, tak ho, milé KOČKY, z vděčnosti dám sem, na blog.

a co jsem tentokrát u chytřejších opsala? 

Jezdecká socha svatého Václava od českého sochaře Josefa Václava Myslbeka vznikala na přelomu 19. a 20. století. Kromě ní na pomníku naleznete ještě sochy čtyř dalších patronů české země sv. Prokopa, sv. Anežky české, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha. Prostranství před památníkem je častým cílem turistů i místem setkávání Pražanů.

Přidat fotku