Tři v jednom - aneb chyť příležitost za pačesy, nebo také neplánované toulání ve spadaném listí, případně co bych pro blog a vás, milé KOČKY, neudělala...
to jsem si včera, v pondělí, posledního října, jela něco ráno vyřídit do Motolské nemocnice a u nás mlha jako mléko, kdežto v Praze slunečno a teplíčko. Já, chytrá horákyně, jsem měla sebou fotoaparát a tudíž jsem vyhodnotila situaci a jela po opuštění nemocnice nikoli domů, něco dělat! - ale - na Bílou Horu, kde jsem se prošla, něco nafotila, dokonce jsem uvažovala, že bych mohla tyto snímky zadat Jáře do výzvy, ale přeci tam nedám 4 články! V oboře bylo plno lidí s pejsky, maminky s kočárky, běžci, pomalí důchodci a zpěvné ptactvo. Jakmile jsem namířila na budku, sýkorky odlétly jinam, potvůrky!
anakonda po obědě:
Poté jsem se šla podívat na kostel a klášter benediktýnek na Bílé Hoře, když už tam jsem, že? - nějaký čas jsem tam nebyla, ale areál byl bohužel zavřený. stalo se mi to poprvé. Škoda.
Už jsem tento poutní areál fotila i dávala na blog dříve a musím se přiznat, že je krásný, opravený.
Byla jsem tak nadšená počasím, že jsem si zašla ještě pro přídavek pozitivní energie do Břevnovského kláštera, cestou k němu jsem z tramvaje viděla dvě z mnoha kapliček Hájecké poutní cesty ( (Loreta v Hájku ), ale nestíhala jsem je fotit. Pár fotek jsem v Břevnovském areálu také udělala. Říkala jsem si, v pátek jsme mluvili v Broumově o kopii Turínského plátna, které je nyní v trezoru Břevnovského kláštera a já jsem najednou tady...bohužel kostel ( Santini ) byl zavřený a tak jen pár nepovedených fotek přes sklo.
sedmiramenný svícen:
opravená oranžerie:
takhle se šetří - sluníčko v lampě:
Poté jsem se odevzdala tramvaji č.25 a tím jsem se vyhnula nutkání vystoupit ještě na Strahově!!! a to nejzajímavější? Od Ďáblic až k nám zase mlha.
