Téměř polovina dubna - to už je mnohde probuzení přírody na postupu - i když ne vždy a všude.
Milé KOČKY, u nás v Polabí se jaro snaží a zimy se nebojí.
Já jsem musela být v minulém životě koza, líbí se mi ta čerstvá travička...
Téměř polovina dubna - to už je mnohde probuzení přírody na postupu - i když ne vždy a všude.
Milé KOČKY, u nás v Polabí se jaro snaží a zimy se nebojí.
Já jsem musela být v minulém životě koza, líbí se mi ta čerstvá travička...
Jít k vodě a nepotkat kachny - to by bylo asi zvláštní. A nedej bože, abyste jim začali házet chleba nebo rohlíky, ač nemají mobily a jiné dorozumívací prostředky, zničeho nic se slétnou a je jich tam čím dál víc.
Milé KOČKY, zvu vás na břeh řeky - okraj našeho města na Labi.
Moritzburg - zámek, na dohled od Drážďan, který každý zná, neb se tu filmoval Popelčin příběh, milé KOČKY... aneb: zámek na rybníku.
Nebudu nosit sovy do Athén a jen prozradím, že jsme tady dostali hodinu na procházku okolo zámku, od 18 do 19.hod., bylo pod mrakem a ledově foukalo, jako už celý den a tak to podle toho vypadá:
( byla jsem tu asi po čtvrté a tak mi to tolik nevadilo )
na závěr trochu čtení: