neděle 17. září 2023

S kamarádkou vlakem

 Už jsem si říkala, že těch příspěvků o cestování, vandrování a procházkách bylo dost a že vás, ctěné blogerky a milé KOČKY  nechám vydechnout, jenže - přišlo pondělí 11.9.2023 a my jsme byly s mojí kamarádkou Marcelkou domluvené, že pojedeme vlakem spolu do Kryštofova Údolí - abych tam konečně prošla a nafotila druhou polovinu vesnice. Sama jsem tam jet nechtěla, manžel by autem na stejné místo asi nechtěl a já jsem naopak misi dokončit chtěla.

A pak, výhoda jízdy vlakem byla, že jsme s kamarádkou měly čas probrat vše, co se událo během prázdnin a o čem jsme zatím neměly čas si popovídat. Z Prahy v 7.22 vyrazila Marcelka a já jsem přistoupila pár minut před osmou u nás a pak jsme měly hodně času na pozorování krajiny i na ta povídání.Jelo se nám dobře do Mladé Boleslavi a po přestupu do České Lípy, tady další přestup směr Liberec a v Novině jsme si vystoupily. A pak jsme chodily, kochaly se a já jsem fotila. V úmyslu jsme měly odjezd vlakem do Liberece odpoledne, ale nakonec kamarádka dala přednost busu, především proto, že vlak je na kopci, resp. vlaková zastávka, to se jí nelíbilo. Protože v Kryštofově údolí nebylo možné si v pondělí dát ani kafe, musely jsme to napravit v Liberci a to si piště, že jsme to napravily.Následovala přeprava busem na Černý Most v Praze a cesta domů.

Pro ty z vás, kdo to tam máte daleko, - alespoň se pokusím přiblížit vám, jak to tam vypadá.



















kostel je celý obložený břidlicí:








orloj údajně přestěhují do Křižan: ale zatím si lebedí v Kryšt.údolí:








Tento průřez mými fotkami z druhé návštěvy ( krátce po první ) této půvabné vesnice jsem vám tu ráda připravila, milé blogerky.



sobota 16. září 2023

Přídavek k předešlým dvěma

Pokračovali jsme vytýčeným směrem a tudíž jsme se dopravili do Červeného Kostelce. Tady jsem stihla jen nafotit kostel a zvonici, došli jsme si na oběd a protože bylo velké horko, domluvili jsme se k odjezdu směr domov - s tím, že zbytek památek si prohlédneme jindy. Ony tam na nás počkají...






Milé KOČKY, ovšem po cestě se ještě nacházela plánovaná Rtyně v Podkrkonoší a zde - k mé veliké radosti, se nachází úžasná zvonice: Naprosto famozní! Tak dlouho jsem se těšila, že ji uvidím!














škoda, probíhal tam právě pohřeb, tak jsem své fotopoletování musela dost omezit.

Následovala cesta domů a mnoho roztomilých domků v krajině:

to je asi vše, co jsem chtěla uveřejnit z naší sobotní cesty...milé blogerky. Výletování zdar.