Hola, hola

 Milé KOČKY, napsala jsem hola, hola, blog mě volá - ale, není vše tak zalité sluncem jako dnes příroda venku. Včera večer jsem se vrátila ze zájezdu, s průběhem a  programem spokojená, ale dnes ráno se na mně asi podepsala klimatizace v busu? nebo si to jinak neumím vysvětlit - protože jsme s druhou babičkou mých vnuček obě ochraptěly a já jsem nemocná.

Takže dnes pouze stručně - tzv. rekapitulace a stažení fotek  a jindy, po zlepšení stavu, se pustím do práce.

Takovou dobu se člověk těší na zaplacený zájezd a pak je to za pár dní za námi. Čekal nás bohatý a náročný program - Hannover, Hamburk, Lübeck, Schwerin -  (pro mne hlavní lákadlo), lázně na břehu Baltu Boltenhagen a poté několik objektů v Postupimi, sousedce Berlína. Aneb - 5 dní na cestách.

První den jsme nachodili 12 km, druhý 17 km a pak už jsem ztratila přehled - údaje jsem převzala od lidí, kteří měli chytré hodinky a krokování - ( já sama mám jen hloupé hodinky, které pouze umí ukazovat čas). 

Moje souputnice umí německy a anglicky, takže jsme neměly problém, neb se starala pilně a obětavě o komunikaci - ale jaká byla radost z mé strany., když jsem si sama mohla objednat bez nejmenšího váhání - protože obsluha byla  - krásná a milá mladá Slovenka!

Jako příslib lepších časů na mém blogu tu zanechám několik fotek - abyste, moje milé blogerky a blogeři, měli představu, co vás čeká. Mějte se moc hezky. A věřte mi, že už se těším nejen na to, že vám o své cestě povím a fotkami doložím - ale, že se postupně i na vaše blogy podívám, už mi to chybí.

jako průřez by to mohlo stačit...vaše

V Anežském klášteře

 Zastavení v Anežském klášteře jsem tentokrát, milé KOČKY, mohla brát jako možnost se ochladit v horkém dni - ale ne, horko snáším docela dobře a jen jsem se tam chtěla zase jednou podívat.

Musím se přiznat, že se mi zejména v Praze moc líbí to množství kavárniček, hospůdek, posezení na předzahrádkách a zvláště v tomto panujícím horkém počasí mají nejen zdejší, ale i cizokrajní turisté a obdivovatelé Prahy spoustu možností, jak si odpočinout a konzumovat pití i jídlo ( nebuďme malicherní a na ceny se pro tuto chvíli nedívejme ). Je to prostě světová metropole a ty restaurace a cukrárny a kavárny k tomu patří. Počasí jim hodně nahrává a je radost ten cvrkot pozorovat.

A nyní jdeme do místa klidu, historie a víry, k Anežce České:

Tímto příspěvkem se spolu, milé blogerky, u mne na blogu se srpnem rozloučíme.

Neplánovaný špacír

 V úterý odpoledne jsem si usmyslela, že si zajedu do Prahy dokoupit nějaká eura, ať mám na zájezd raději dost - a když už jsem v Praze byla, měla jsem sebou foťák, tak jsem si řekla, že se projdu a něco nafotím. Od bývalého Máje, přes Františkánskou zahradu na Václavák, pak kolem Ovocného trhu ke Staromáku, až do Anežského kláštera a odtud k tramvaji a na Ládví - z Holešovic metrem.

Bylo dost teplo a slunečno. Nakonec fotky vám, milé KOČKY, ukážou, co jsem potkala. 

A tak se stalo, že tu v pátek nebude prázdno. To jsem nečekala! ( já už budu jako Karel Gott ).

a mám nápad - fotky z Anežského kláštera sem dám zítra?...

Prémie

 Milé KOČKY, pro ty z vás, kdo mi zůstal věrný, i když já sama se momentálně snažím poznat pro mne nové kraje kousek dál od našich hranic, je tu prémie.

Na zámku Buchlovice byla v době naší návštěvy výstava fuchsií ( a kdysi jsem ty fotky asi na blog i dávala ), ovšem je to dlouho a snad nikoho neurazí, pokud je sem, pro vás, dám opět:

Mně se tedy, po pravdě, na balkoně fuchsiím nedaří a to mi jich několik kamarádka Irenka kdysi dala i s návodem - prostě si nejsme souzené. Vybírám pro vás nahodile některé z mnoha fotek tam ,,nasekaných,,...

  

s tímto se loučím a těším se, až se zase, u nového tématu, setkáme...