pondělí 13. ledna 2020

Kde je pravda?

Jsem odkázaná na média, pokud něco chci vědět, ale kde je pravda?
Není to tak dávno, kdy jsme byli přesvědčováni slovem i obrazem nejen paní Šojdrovou, že je potřeba pomoci malým dětem, sirotkům ze Sýrie



a jsem toho názoru, že pokud v těch utečeneckých táborech takoví sirotci jsou, proč jim nepomoct?
Hlasovala bych pro to, aby sem ty malé děti vzali, je spousta rodin, které děti chtějí a nemají je, přitom jsou hmotně slušně zabezpečení.
Těm dětem by poskytli vychování a jídlo, oblečení, nemusely by být vystaveny podmínkám, které nejsou vhodné ani pro dospělé, natož pro děti...čím déle ty malé děti a navíc sirotci budou v táborech, tím hůř dopadnou!
( pro mne přijatelní jsou do 6, ev. do deseti let )
Jenže dnes v internetu čtu, že se jedná o téměř dospělé kluky, co je to zase za hry? Kdo si ze mne dělá prču?
Nejdříve v televizi vidím prokřehlé malé děti a teď tohle?
V žádném případě nejsem pro to, aby se sem stěhovali hoši, kteří mají vymyté mozky, i když, já nevím, kdo to je!
Ale někdo s námi zase manipuluje, to vím jistě.
V padesátých letech sem přišla kvůli válce spousta lidí z Řecka a co vím, začlenili se a jsou to fajn lidi.
Pracují a žijí spolu s námi bez nejmenších problémů.
Milé KOČKY.
Měli bychom být opatrní.
Nemám hroší kůži, ale nechci svým ani vašim vnučkám připravit problém!
Můžeme pomáhat, ale především by politici měli vyjednat mír v těch oblastech, kde je válka!
Ovšem, to by válka nesměla být takový pěkný kšeft!

6 komentářů:

  1. Teď se zpětně dívám, to jsou vlastně hroši.

    OdpovědětVymazat
  2. Pomohl bych nejen dětem, ale slonům (i když u nich bych se musel přemáhat). Od toho tu jsme, abychom si pomáhali. :)

    OdpovědětVymazat
  3. [2]:No, jo, dala jsem tam hrochy, když říkám, že nemám hroší kůži. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  4. Snažím se pomáhat hlavně dětem v naší zemi. Jsou to jen malé částky, ale jsou určené přímo dítěti, které to potřebuje.
    Je mi líto dětí, které musí vyrůstat v zemích zasažených válkou, ale jak píšeš, politici by se měli především zasloužit o to, aby válečné konflikty skončily. A pak by bylo třeba pomáhat přímo tam. Ovšem, když vidím dění z posledních dnů a týdnů, tak mám obavy, že to hned tak neskončí.

    OdpovědětVymazat
  5. [4]:Růženko, v podstatě s tebou souhlasím, pomáhám přiměřeně svému věku a důchodu, ovšem jen tam, kde se mi to zdá smysluplné. Třeba u nadace, kde ředitelka jezdí několikrát za rok do exotiky mi přijde něco divně, i když jí asi křivdím.
    Nejvíc mi vadí, že je tolik ,,rodičů,, kteří nemají zájem o své ratolesti.
    Podle mne by v těch ústavech neměly být žádné děti, o osiřelé by se hravě ,,popraly,, bezdětné rodiny.A v babyboxech se taky zachrání hodně miminek.
    Ženská, která zahubí své dítě a řekne, že by ho neuživila, dnes a tady u nás, je stvůra.
    Pa Jiřna z N.

    OdpovědětVymazat
  6. Sirotkům odkudkoliv bych pomohla z celého srdce, s "chlapci" před dovršením plnoletosti bych asi měla problém.

    OdpovědětVymazat