pondělí 28. září 2020

Ojedinělý zážitek

Včera, v neděli 27.9.2020, se nám dostalo dávky pěkných zážitků. Po tahanicích, zmatcích, matoucích informacích a přehazování termínů se povedlo přeci jen zájezdík uskutečnit, dopravily jsme se s Janou díky jejímu manželovi na Roztyly a i Marcelka z Vinoře dorazila. Odjezd 6.30 hod. a zpět jsme byli po 22.hod. Po deštích se vyčasilo a už před Budějovicemi bylo jasné, že počasí nám přeje. ( v tomto úseku patřily mé myšlenky Dášce! ona ví, proč ). Kousek od hranic jsme odbočili směr Rybník, Vyšší Brod a Studánky a vtrhli jsme do Rakouska. Do oblasti nazývané Mühlviertel, zelený, úhledný, kopcovitý a malými vesničkami a městečky posetý zemědělský kraj. Se spoustou starých, udržovaných kostelů, domů jako vytržených ze Slavonic, statků s obdělávanými poli, loukami a sady okolo, pasoucích se kraviček, radost pohledět. Program byl nabitý a některá místa jsme ani nestihli: nicméně městečko Bad Leonfelden s malou procházkou náměstím a nahlédnutí do kostela, zastavení u lanovky pod horou Sternstein, lázničky v Guglwaldu na samé hranici s ČR, - památník Železné opony, např. městečko Haslach patřívalo Petru Vokovi, naopak jiná městečka nevzpomínají na naše Husity v dobrém, návštěva kláštera a městečka Aigen-Schlägl přišly také vhod, nejen pro občerstvení ( kapučíno a dort ) v místní, jak jinak než příjemné kavárně. Bohužel, zdejší, vyhlášený, klášterní pivovar měl zavřeno! jejich chyba. Odtud to bylo kousek na dvě, na jednom kopci posazené rozhledny: Moldaublick - z nádhernými výhledy na Lipno a českou stranu, na Kleť a jiné kopečky, na sněhem poprášené šumavské vrcholy na hranicích Rakouska - Německa - Česka. Pak jsme se přesunuli na druhou rozhlednu Alpenblick, opravdu jsme v dálce ty Alpy viděli, ale hlavně, kochali jsme se údolím řeky Mühl, kolem které jsme se celý den pohybovali. Krása v kostce. Ač nebyl plánován, nastal prostor navštívit městečko Neufelden. To se mi moc líbilo a naprosto jsem se tu oddala svým představám mého života ve středověku. Poté pan průvodce zavelel k cestě podél řeky hlubokým údolím k hradu Pürnsteinu, na kopec nad řeku a ztéci hrad se kvůli nedostatku času nepodařilo. Čas povážlivě pokročil a tudíž jsme se vydali na zpáteční cestu. Zpestřili jsme si toulání návštěvou gotického kostelíka v obci Waldburgu, kde se nabízí úžasný, vyřezávaný oltář a sochy po celém interiéru. Odtud už to byl jen skok do posledního plánovaného města: Freistadtu. ( byla jsem tam už koncem minulého roku, mohla jsem srovnávat zimní a podzimní stav a rozhodně za mne: muškáty na oknech vedou!).

Město samotné má mezi hradbami v létě procházkové trasy, domy po celém, hradbami obehnaném prostoru jsou jeden hezčí než druhý, obě brány - Linecká a Pražská jsou úžasně fotogenické, hospůdky a jiné občerstvovny přívětivé a město samo kousek od našich hranic. Nic nebrání návštěvě třeba příští léto! Hlavně si udělat dost času na prohlídku různých věží, zákoutí, dvorků a tajných průchodů!

Milé KOČKY, 

srovnání rakouských reálií s ČR nevyznívá vždy v náš prospěch, ale myslím si, že je to asi i tím, že necpou peníze do lemplů a nicnedělajících příživníků a vymluvte mi to, máte li lepší informace. 

Vzhledem k tomu, že mám fotek hodně, asi je sem dám na pokračování, pokud nic nenamítáte?













Pár foto z cesty busem:
















S rouškou na puse a přesto vesele, tak jsme si to užily. Pokračování příště. Zájezd připravila CK KIWI a my jsme zakoupily u CK Geops.

7 komentářů:

  1. Moc krásné fotografie jsi pořídila Jiřinko. Líbí se mi moc a všechny. Důležité je, že jste si zájezd opravdu užili a viděli jste krásná městečka a hlavně čisťounká. A máš pravdu. Necpou se tam peníze do těch, jak se tomu u nás říká "nepřizpůsobivých", kteří se akorát množí a žijí na úkor našich dětí a vnoučat, kteří je pak budou muset živit, pokud se systém nezmění. Hezký a klidný nový týden Jiřinko.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ať mě třeba ukamenují, ale je to obtížný pronárod, tolik let tu žíjí a dobře a nemají se k tomu, aby mákli a společnosti taky něco dali.Těm, kterých se to netýká, pardon!
      Je mi jedno, jakou barvu kůže kdo má, ale každý, kdo je zdravý, žije tady, by měl přispět podle svých možností a ne se jen vézt.
      Vždyť i to uklízení měst je práce!
      Járo, tebe na úřad!
      Jiřina z N.

      Smazat
  2. To je dobře, že se vám výlet vydařil. Kochám se pěknými fotkami. A jdu si prohlédnout pokračování.

    OdpovědětSmazat
  3. Tak ještě jednou - jsem moc ráda, že jste vyjeli! Ta úpravnost, tou se taky pokaždé kochám.
    Jiřinko, užij si klidný večer, Helena

    OdpovědětSmazat
  4. Nemohu jinak,než nádherné fotografie

    OdpovědětSmazat
  5. Jiřinko, krásné fotky.Je dobře,že se zájezd vydařil,zase jsem pokochala.Bohužel rouška je teď součástí našich životů,ale i tak je potřeba používat zdravý rozum.Hezký den.Marťa.

    OdpovědětSmazat
  6. No to jste se měly, že vám to konečně vyšlo! I moje srovnání Čechy-Rakousko vyznívá ve prospěch druhého. Asi se na tom začínají podepisovat rodinné kořeny v téhle zemi, protože čím častěji tam jedu, tím víc se tam cítím doma a líp. Je zajímavé, že z druhé strany se moje německé kořeny tak nehlásí, když jsem v Němcích, připadá mi to tam takové studené. Jediné kde se mi líbilo bylo Saské Švýcarsko. Mimochodem kdysi nám při obědě volali z nádražní pokladny, že má manžel u nich balík. Takže se vydal na nádraží, ovšem tam nikde nic nenašli! Nakonec se ukázalo, že volali z nádraží v Rybníku, ale v jižních Čechách!!!Takže to museli přeposlat do našeho Rybníku.

    OdpovědětSmazat