Jak jsem z minulého režimu zvyklá, často si výlety plánuju, to byla samá pětiletka a dvouletka, jednoho to poznamená, hihi. Jak něco zajímavého někde slyším nebo vidím, zapíšu do paměti a jakmile jedeme tím směrem, zařadím do plánu cesty. Někdy ale přijdu na nějakou zajímavost až během cesty. To ovšem platí pro cesty po Česku, případně Slovensku. Nyní mám v plánu Krnovsko, několik dalších krásných míst a hlavně jsem plánovala velkou dovolenou na Slovensko. Jenže se to nelíbí covidovi!
Zrovna tak si vybírám i zájezdy, podle toho, co cestovka nabízí a jestli je tam něco tak úžasného, aby to vzbudilo moji zvědavost a touhu se tam busem trmácet.
( proto jsem neodolala Malborku, Carcassonnu, Vysegradu, Dubrovníku, Malcesine, Alberobellu, Colmaru, Bruggám, či Invernessu, Bonifaciu, Interlakenu ? to jen pro představu, jaký mám rozptyl, hihi )
Mojí vášní je na 4 až 7 dní vyjet do určité oblasti v ČR a tam se usalašit a poznat co nejvíce z okolních turistických zajímavostí a přírodních krás. Pak třeba Chebsko, nebo Domažlicko, Znojemsko a další místa prochodit, ( za mlada pojezdit na kole, viď, Slavonicko?! ), některé krajiny ovšem navštěvuji opakovaně, neb si zaslouží se tam vracet. A těmi oblastmi jsou Šumava, Děčínsko, Jeseníky. Taky okolí Adšpachu.
Mám ve zvyku mít v notýsku zapsaná přání, kam bych jela ráda, vždy deset míst, kam bych ještě jela, pokud zdraví a finance dovolí, pro covid tam není místo. Přesto mi ten malý zmetek kazí plány!
Momentálně je v pořadníku: Španělsko+Portugalsko, Irsko, Norsko, Dánsko, Sicílie s jednodenním výletem na Maltu, Amalfi a okolí, podhůří Pyrenejí, Auvergne, Frísko, Hanzovní města, jakmile se mi to podaří, přijde na jeho místo další.
Milé KOČKY,
nikdy jsem ještě neletěla letadlem, ani jsem nevyhledávala všeliké nebezpečné sporty, jako skoky padákem, raftování a podobně, to není pro mne, ale škrábat se lesem na kopec ke hradu, to mě užije. Projít si krásnou zahradu s množstvím květin, keřů, stromů a soch, vodní hrátky, to jo,jo,jo. Nejlépe se stejně postiženou osobou, která to ocení. Obdivuji lidi, co dokážou jen s pasem a batůžkem procestovat Asii a nebo Jižní a Střední Ameriku, ale to není nic pro mne. Taky mě nebaví válet se jen na pláži plné řvoucích dětí a s vodou po kolena, ale neberu jim to. Chápu ty rodinky s malými dětmi. Jsem ráda, že jsem zažila koupání v čisté vodě na skalnatých místech v Chorvatsku. Na mnoha místech Chorvatska a Černé Hory. Že jsem mohla objevovat a obdivovat krásy Slovinska. Jsem naprosto nadšená, že jsem na vlastní kůži zažila, co je Provence nebo Toskánsko.
Neměla jsem nikdy tendenci mít nejdelší nehty, nejkrásnější vlasy, nekouřím, nepiju, chodila jsem na druhé a jeden čas i do třetího zaměstnání, abych mohla na zájezdy. Nehty jsem si dělala sama, vlasy občas u kadeřnice, ale jinak jsem za tohle neutrácela, moc lituji toho, že jsem začala cestovat ven až tak pozdě. Roky přibývají a síly mě opouštějí. Ale myšlenky na výlety zůstávají.
Myslím, že mi slunce, moře a dobrá společnost sluší.
Jsi Jiřinko velká cestovatelka, obdivuji tvé cestování autobusem, to není moc pohodlné. Pamatuji si cestu autobusem do Španělska, do tehdejší Jugoslávie(to jsme ale byli hodně mladí) a pár poznávacích zájezdů. Raději autem :-))).
OdpovědětVymazatJinak také moc ráda plánuji vždy v zimě na další rok. Jen letos jsem trochu smutná, raději nic neplánuji, abych pak nebyla tolik zklamaná, že kvůli covidu nikam nepojedeme. Baví nás vyjet, stejně jako tebe, do vytyčené lokality, tam být 3-4 dny a propátrat hezká místa. Závislé to nyní bude na tom, zda budou fungovat penziony, hotely...Tak uvidíme, prognóza není moc slibná.
Měj hezké dny.
No, jo, to máš, Alenko, pravdu, ale manžel mi do ciziny autem nechce a už ani nepojede.Tak jedině s kamarádkou busem.
VymazatJiřina z N.
Plánuji, ale loni i letos asi covid změní.
Jiřinko, naštěstí nám nic není, ale strádáme, trpíme a sníme, protože naše toulavé boty stojí v koutě...
OdpovědětVymazatJá bych tak někam jela. Mám už dost neuskutečněných cest z loňska, na Vánoce mi ještě jedna přibyla a nevypadá to, že se někam rozjedeme. Máš můj velký obdiv za ten autobus. To je hodně náročné...
Tak snad brzo vyjedeme. moc nám to všem přeji!
Tobě zvláště!
Pa, Helena
Helenko, nevím, jak teď, ale vždy jsem to zvládla docela dobře, já nespím a sleduji i v noci cestu a tak jsme ráda, když sedím někde vpředu. Jen jednou, to jsme jeli v 1998 do Skotska a seděla jsem hned za řidičem, moc místa na mé dlouhé nohy nebylo.
VymazatZato ubytování tam bylo parádn. Pa a přeji alespoň hodně výprav s psíkem do lesa. Jiřina z N.
Jiřinko,no jsi velká cestovatelka.Krásné zážitky máš.Taky jsem měla loni hodně plánů a mám i letos.Ale už vím, že díky covidu nevyjdou.Loni jen dovolená v Jizerkách,dva jednodenní výlety a toť vše.Hrozně nám to chybí a to sezení za pecí nás nebaví.Přesně jak jsi napsala,nekouřím,nepiju,na nehty nechodím,akorát ke kadeřnici.Takže si aspoň někam zajedu.V zahraničí ani u moře jsem nebyla,nevím jestli se někdy podívám,tak objíždím česko.A i díky tvým typům mám fakt hodně míst,kam se chci podívat,zajet,poznat.My jezdíme většinou vlakem,autobusem,ráda koukám z okna a kochám se ubíhající krajinou.Tak nám všem přeju,ať už nás konečně pustí,ať to všechno skončí.Moc tomu nevěřím.Hezký den.Marťa.
OdpovědětVymazatMarťo, já mám známé, kteří byli na N.Zélandu, v Japonsku, v Číně, v Kanadě a v Patagonii i v Maroku, na Islandu a pod., ale, ač jsem některé ty cesty také chtěla podniknout, nevyšlo to a už jsem se s tím smířila.Třeba Nový zéland byl pro mne top. Tak jedu podle svých možností a vím jistě, že jich ubývá a bude hůř.Nicméně stejně to nevzdám a budu se snažit i nadále. Tobě přeji, aby se situace vyvinula v tvůj prospěch a mohla jsi se rozlétnout víc a výše.Jiřina z N.
Vymazata díky za návštěvu na blogu...
Jiřinko, máš procestovaných spoustu nádherných míst. A stejně tak i plány vidět další. 👍🍀💓
OdpovědětVymazatPodobně, jako ty, jsem cestovala se svou bývalou kolegyní z práce. Měli jsme totiž týden dovolené navíc. Její muž už nechtěl cestovat vůbec, ten můj nechtěl autobusem a navíc neměl tu dodatkovou dovolenou. S Blankou jsme toho procestovaly celkem dost a viděly krásná místa. A pak se náš pan majitel rozhodl, že nám ten týden navíc zruší.
Pak se mi povedlo přemluvit muže a my vyrazili spolu autobusem do Londýna. On si to předtím vyzkoušel, sice jen na kratší vzdálenost, ale přežil. Já tehdy objednala v rámci dovolené fakultativní výlety z Kalábrie na Sicílii a do Pompejí. Takže přesvědčování k cestě do Londýna, tak těžké nebylo. Od té doby jsme pár autobusových výletů podnikli. I když muž stále tvrdí, že auto je auto a může si zajet kam chce.
Letos neplánuju. Loni jsem plány měla a pak z nich nebylo nic.
Držme si vzájemně 👍, aby se situace zklidnila a my všichni mohli znovu cestovat za poznáním.
Opatruj se 💓🍀
Alenko, i z toho důvodu = rozšíření obzorů navštěvuji jiné blogy s cestováním a to také tvůj. Kde se dozvím, jak to pojednají jiní.Manžela jsem přemluvila na první jeho zahraniční cestu do Č.Hory, bránil se a nakonec se mu tam moc líbilo ( a pak ještě několikrát na různá místa Chorvatska ).Ale teď by nikam ven nejel ani náhodou.
VymazatUvidíme, jak to bude, přizpůsobím se okolnostem. Jiřina z N.
Ovšem na řadě míst jsem byl.. Ale rád bych někdy poznal některá místa v okolí Ostravy.. Byl jsem tam blízko,, ale nedostal se tam.. Krnovsko take, I když jsem byl u okolí Opavy...
VymazatTo ti přeji, všuje něco k vidění.Já jsem byla v Krnově a na blízkém kopci Cvilín jen jednou a hodlám to tam pořádně povýletovat.Nejraději na přelomu jara a léta. S výpady do Polska.Jen ten covid?...Jiřina z N.
VymazatKrásný článek Jiřinko. Obdivuji Tě, co všechno jsi procestovala a kolik máš ještě plánů. Já jsem měla jako druhá zaměstnání nejdříve tři děti, při kterých se toho moc ušetřit nedalo a to manžel chodil po pracovní době na brigády, abychom si mohli koupit alespoň starší auto, pak péči o rodiče, později o švagrovou, ale ničeho z toho nelituji. Udělala jsem to, co bylo potřeba a bylo mojí povinností.. Pokud nám to zdraví dovolí a covid19 se stáhne někam pryč, tak bychom si také ještě rádi užívali výletů. Uvidíme, co bude dál. Přeji Ti hezké snění, vzpomínání i plánování. Ráda se přijdu podívat na Tvoje fotografie a přečíst články o navštívených místech. Krásné zimní dny Jiřinko.
OdpovědětVymazatJáro, já jsem dlouhá léta výletovala jen tady a k moři jsem jela jen jednou, k Baltu do NDR v r.1970. Všichni jezdili do Chorvatska i jinam a já jsem to napravila až v r.1999 - nu a dost jsem toho pak dohnala.Ale podřídila jsem tomu hodně.
VymazatJak se ukazuje, ve stáří už se některé plány moc plnit nedají, ale i tak, bylo to fajn.
Jiřina z N.
Jiřinko, i já obdivuji, co všechno jsi procestovala a viděla. Mně stačí tak ty čtyři dny, i za tu dobu se dá u nás projet spoustu krásných míst. Plány co se týká cestování si nedělám, v době covidu už vůbec. Doufám, že zase podnikneme nějaké výlety jako v loňském roce.
OdpovědětVymazatRůženko, my jsme s mužem taky mysleli, že v r.2020 budeme sedět doma a nakonec jsme toho docela dost stihli.Jen ty zájezdy do ciziny až na jeden nám zrušili a taky žiju. Opatrujte se a někdy v lese, na Vysočině, tam je krásně.Jiřina z N.
VymazatTaké si dovolenou plánuju, ale jezdí se mnou už jen syn a ten se do zahraničí na delší dobu bojí, protože neznáme jazyky. je spoustu nádherných míst, která bych ráda viděla. Nejvíce mne vždy lákalo Ŕecko. Ale už zůstane jen u snu. Také jsem neutrácela za kosmetiku, nehty a vlasy a přivydělávala jsem si vyšíváním. Cestovala jsem s rodiči, za což jsem jim moc vděčná, pak se starala o tři děti z toho jedno postižené a na cestování došlo až v posledních 15 let a to jen po Česku s malým příhraničním nakouknutím k sousedům. Jiřinko, moc ti přeju, aby ti tvé plány vyšly, aby se dalo vůbec v létě cestovat s využitím všech služeb jak stravovacích tak ubytovacích.
OdpovědětVymazatMarijo, tak to vidíš, do Řecka jsem se na rozdíl od dcery ještě nedostala, já jsem hodně chtěla poznat Francii a Itálii, a tak kde by mne napadlo, že mrňavý covid mi naruší plány.Ale i kdyby to jinak nešlo, mám možnost výletovat tady, kde je pořád co objevovat.Právě proto, že jazyky moc neovládám, volím zájezdy, kde mi to tak nevadí.A cestovky CK Mayer, Geops, Permon a Kiwi, případně Redok ( i někdy další )mi naprosto vyhovují.Pokud je normální situace! Jiřina z N.
OdpovědětVymazatTak ty cestivky vůbec neznám. Já se většinou někam pustím s místní cestovkou. Ale zase mám zkušenost, že ty zájezdy bývají tak programově nabité, že je člověk (tedy já) po třech dnech unavený a je rád, že si neobjednal delší. :)
VymazatKdyž mi bylo kolem třiceti let, chtěl jsem mít vždy každou cestu precizně naplánovanou a připravenou. Čím jsem starší, tím méně to platí, a tím více jezdím nazdařbůh, třeba jen proto, že jsem náhodou potkal nějaký autobus. Samozřejmě, třeba při mých dvou velkých cestách po Japonsku jsem měl naplánovanou aspoň kostru - tedy kdy kde chci každou noc spát, ale jinak byl program do značné míry improvizovaný. No a když jedu do nějaké evropské metropole, její poznávání už nechávám skoro 100% na metodě "okouzleného bloudění" :-).
OdpovědětVymazatJé, to je jasné, protože jsi chlap! to, co projde chlapovi, neprojde ženě! A je to tak dobře. Já na zájezdu oceňuji, že nás bus někam doveze, průvodce provede, ( stejně mu nakonec řeknu, že budeme s kamarádkou chodit samy ) a pak nás ubytují a mám tam teplou vodu a postel.Ráno dostanu snídani a vrhnu se do víru dalšího dne.Jelikož si vybírám, kam chci jet, nebývám zklamaná.Ráda poslouchám lidi, kteří jezdí třeba do jihovýchodní Asie, ale nikdy bych tam nejela.Najít štíra nebo pavouka v pokoji či v posteli, vyletím z kůže.
VymazatA ještě jednu věc ti povím, od mládí jsem strašně moc chtěla vidět pyramidy, jak ty egyptské, tak ty třeba mexické. No a vidíš, přešlo mě to.
Tak ti přeji hodně krásných cest se šťastným návratem domů. Jiřina z N.