úterý 13. července 2021

Ve vlastní šťávě

 Dost často se mé plány musí posunout nebo měnit, stejně jako dnes: měla jsem jet do Prahy řešit několik důležitých úkolů, nejen k doktorům, ale vše se přesunulo na čtvrtek a tak mě manžel vzbudil na pátou a byla jsem vržena jako kostka do života, po ránu slepá jako koťátko, jen jsem se umyla, nasnídala a davaj na jih. Měla jsem v plánu vidět a vyfotit tam několik památek, kde jsme dosud nikdy nebyli, ale nepovedlo se vše uskutečnit. Až k Táboru ( běží liška a nese pytel zázvoru ) jsme dojeli v pohodě, ale hned první památku, tentokrát technickou, jsme nešli navštívit, neb nebylo kde zaparkovat a tak jsem vám ji nafotila jen z internetu:


Železniční viadukt přes řeku Smutnou stojí u samoty Kvěchov, na katastrálních územích Božetice a Sepekov v okrese Písek na železniční trati 201 Tábor – Ražice v km 21,510, asi 1,5 km západně od stanice Sepekov a zástavby Sepekova. V roce 1988 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. 

Moc zvědavá a léta natěšená jsem byla na poutní areál v Sepekově,  bohužel byl zavřený, obdivovali a fotili jsme pouze zvenku, otevřeno mají jen pá,so, ne.










pomoc přišla z internetu:



Poté jsme se přesunuli ke klášteru v Milevsku, který jsme již navštívili vícekrát, tentokrát jsme se šli projít i do města.
Tady můžete vidět leccos, záleží, 

milé KOČKY, 

na vás, co vás zajímá, třeba park před klášterem voněl, právě kvetly lípy, na nich spousta včel, Je tu dvouobloukový mostek, na něm socha a kříž, Později nám začalo být horko, a to nejen z množství objížděk, měla jsem v plánu navštívit ještě jednu velkou zajímavost směrem k Týnu n.Vl., ale to si ponechám na jindy, abych tu měla jednou čím překvapit. Dohodli jsme se tedy a jeli na oběd do Opařan a pak na silnici směr Tábor - Praha, nabízené varianty na trasu přes Písek a nebo přes Chýnov a Pacov byly zamítnuty. ( Já mám totiž jeden hlas a jeden poradní a manžel dva, tak mne kdykoli přehlasuje ).






























V klášteře v Milevsku jsem byla prvně asi před dvaceti lety a dost se od té doby změnilo k lepšímu!

Pár snímků z města:


kdysi synagoga, nyní patří Husitské církvi:



živá socha:

 
secese na prodej:


plakát:




Bylo dusno a proto jsem využila Votice, které byly na trase a trochu jsem si je prošla, zatímco manžel seděl v autě ve stímu stromů a telefonoval s bráchou, jenž si hověl v Lobendavě.
















Nafotila jsem si klášter a náměstí, lákala jsem manžela do Motýlária, ale nepovedlo se. Dušená ve vlastní šťávě jsem se vrátila do auta... vystartoval a odvezl mne domů. Bylo to  fajn.

14 komentářů:

  1. Jiřínko,na to dnes i vedro jste toho stihli mnoho. Děkuji za vyletovani pomocí fotografií společně s průvodním slovem. Fukčarinka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, snažím se být stručná, protože stejně každý, do tam pojede, si udělá svůj dojem a nebo si o tom pak něco nastuduje.
      V klášteře nedávno měli významný nález!
      Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Jiřinko, ono to jistě nebude s manželem tak hrozné :o) Udělali jste si moc hezký výlet, v Milevsku se mi líbilo, i když jsem prošli jen areál kláštera. Sepekov se mi moc líbí i z venku!
    Posílám přání hezkého dne. helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, poprvé jsem v Milevsku byla na kole, stejně jako v Bechyni a to je dávno. Líbí se mi tam, mám ráda taková tichá místa.A čas, kdy kvetou lípy a jediný šrumec dělají včely. Opatruj se, hezký den. Jiřina z N.

      Vymazat
  3. Jiřinko,žasnu,kde jste všude byli.Tvůj manžel je dobrý.
    Všechno to jsou moc krásná místa.
    Píšu si,co kdyby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, já trdlo jsem si nezjistila, že Sepekov nebude uvnitř přístupný, ale je to pěkné místo i tak. Nelituji. Plánovala jsem tam návštěvu už delší čas.Dávám si pozor, abychom nejeli v pondělí, to bývá všude zavřeno.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  4. Jiřinko stihli jste toho docela dost. Moc hezká místa jste navštívili a krásně jsi je nafotila. Měj se moc pěkně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Járo, u nás je největší problém, že manžel nechce jezdit přes Prahu, buď brzy ráno a nebo vůbec.
      Tak na silnice budějovickou nebo strakonickou a plzeňskou se dostáváme různě...ale nedivím se mu...
      Ale nakonec to vždy nějak dáme. Jiřina

      Vymazat
  5. Jiřinko, zase projeli kus naší země. Klášter v Milevsku se mi moc líbí, už jsme koukali kudy tam jet. V Milevsku žije jedna spolužačka z průmyslovky.
    Před lety jsme se byli podívat v Chýnovských jeskyních a na Choustníku. R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Růženko, Choustník! tam jsem vlekla mamku a pak byla ráda za ty výhledy.
      Moc zdravím do J. Jiřina z N.

      Vymazat
  6. Tak to byl tedy výlet. Mého muže bych už na takovou delší cestu nedonutila.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, u nás je to naopak, manžel rád řídí auto, problém je to ubrzdit! Já plánuji trasu, ale když přijdou objížďky, obvykle 3km před nějakým cílem, začínám být silně militantní.
      Jenže, jako stará liška podšitá, mám nějaké náhradní cíle v rukávu, tak se hned tak nehroutím...zato včera mě to vedro a dusno zbavilo chuti pokračovat dál na jih a ten jeden atraktivní cíl si nechám na jindy. Otočili jsme to zpátky k domovu a dobře jsme udělali. Pa Jiřina z N.

      Vymazat
  7. Jiřinko,krásně jste výletovali,manžel je šikovný.Hodně jste toho stihli,hodně viděli,paráda!Krásný den.Marťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu, že manžel jede rád, až ho musím brzdit. Při cestě zpátky minule povídal: dnes bych jel klidně až na Slovensko! a to měl skoro 300 km za sebou!
      Chystám něco dalšího, snad to vyjde. Pa Jiřina z N.

      Vymazat