čtvrtek 4. listopadu 2021

Přímý přenos

 Zahraju si na reportérku a vynasnažím se udělat z následujících řádek reportáž z Karláku. Píšu to s předstihem, ale týká se to čtvrtka.

Ráno jedu busem, metrem a tramvají na Karlák, tam mi pustí v laborce žilou a pak se přesunu plna obav do čekárny, ke své paní profesorce. Tady čekám, buď půl hodiny, nebo dvě hodiny a nebo i déle, až si mne pozvou dovnitř, neb si sestřička zve lidi asi podle toho, jak dlouhou chemku budou mít a ty delší bere dříve. Což je sice logické, ale pak tam některé pacientky, které na chemku nejdou a čeká je jen kontrola, čekají spousty času! Odejít nemůžete, nevíte, kdy vás budou volat!

Milé KOČKY, 

přijde chvíle CH a jdete dovnitř. Paní prof. mi řekne, že skvěle vypadám ( je moc hodná a vím, že by mi přála uzdravení, neb jsem jako starý, uschlý strom ve vichřici ), chvíli si čte zprávy v PC od laborky a případně od specialistů, kam jsem se s vějířem žádanek šla ukázat  nedávno a pak napíše, jaké jedy a jak smíchané mi dnes pustí do žil. Pak mi dají kartu, jdu na stacionář, kde mne buď usadí nebo položí a začnou čarovat, ovšem až poté, kdy donesou pro mne namíchanou chemoterapii. Nejprve mne přišpendlí jako motýla do sbírky, pak pustí butelku s léky, aby mi odstranili nežádoucí vlivy a později postupně další a další, ovšem nic vám nedají na potlačení myšlenek, takže hlava šrotuje, myšlenky krouží jako můry kolem lampy, a je na vás, zda si raději vybavujete poslední výlet do sluncem prozářeného lesa, nebo podlehnete všudypřítomnému stresu a negativnímu víření. Každá minuta tu je nepříjemná, i když, nutná! - je to jako čekat na rychlík ve zrušené stanici. 

Když vás konečně odpojí a vyzvou k odchodu, jste na jednu stranu vděční za tu péči personálu, ale na druhou stranu už chcete být doma ve své posteli a čelit nevolnostem ve svém dobře známém bytě. Chcete věřit, že celé to má smysl a že vám! - to pomůže, že se vrátíte do normálního života a že to NEBUDE dlouho trvat! Když může Fénix vstávat z popela, proč ne já z tohoto maléru?

A tady, milé KOČKY, dnešní Andrsen pro tuto chvíli končí. Spánek prý léčí, tak jdu muchlat damašek.




Podzim se už ujal vlády, během tří dnů mi zcela opadaly vlasy...

18 komentářů:

  1. Jiřinko, já Tě obdivuji, že jsi ještě v tomto stavu plná humoru. Moc Ti přeji, aby vše to, co musíš podstoupit hlavně pomohlo a Ty jsi vyhrála nad "vetřelci". Držím Ti palce. Dnes na Tebe celý den myslím a hlavně držím pěsti, (protože palce jsou málo),... aby vše dobře dopadlo a HLAVNÍ JE, ABY SES UZDRAVILA.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Járo, sama jsem zvědavá, zda to úsilí zdravotníků bude mít úspěch a Vetřelci se odklidí...
      mám pocit, že nemůže být ta léčba, sebevíce nepříjemná, zbytečná.
      Moc děkuji za podporu a všem přeji jen to zdravíčko.
      Hezký večer. Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Jiřinko, myslela jsem na Tebe už včera večer, že Tě zase čeká nepříjemná anabáze s chemou. Smekám před Tebou, že to dovedeš popsat s humorem. A stejně jako Jaruška držím pěsti, aby se podařilo vetřelce zahnat. Doma v peřinách Ti je teď asi nejlíp.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, dlouho jsem přemýšlela, zda to zveřejnit, ale pak, když vidím, co toho je mezi lidmi, jsem si řekla, že jo, aby se v tom někdo třeba neplácal sám. Je toho víc, než si umíme představit a zdravotníci už dělají i v sobotu!
      Jiřina z N.

      Vymazat
  3. Jiřinko,obdivuji tě,jsi statečná a vůbec jak se ke všemu stavíš.Jsi silná a věřím,že to všechno zvládneš bude zase fajn.Osud tě jenom zkouší,co vydržíš a ty vydržíš.
    Myslím na tebe.Ať ti damašek přinese úlevu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, díky, umím si představit lepší kratochvíle, než pobyty v nemocnici, ale los padl na mne. Nikdy jsme neholdovala alkoholu, ani kouření a nejím tlusté maso ani uzeniny a podívej...
      Říkám, že tu budu do 99 let a to mám ještě 25,5 roku čas.
      Tak ahojky, když jsme jeli kolem Žabakoru, myslela jsem na tebe.
      JHiřina z N.

      Vymazat
  4. Tvoje statečnost a neutuchající humor je příkladem všem!
    Zažila jsem to s mamkou, dobře vím, co tyhle "léky" s člověkem udělají!
    Drž se, má milá! Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, sedět tam není zrovna moje hobby, ale nějak to vydržím a pak si říkám, jsou na tom jiní mnohem hůř. Třeba je nemá kdo vzít za ruku a potěšit.Uvařit jim polévku...
      Jiřina z N.

      Vymazat
  5. Krásné fotky :) Držím Ti palce a moc přeju, ať to pomůže. A to brzy..
    Zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a nejen tobě, a užívejme si každý den, co to dá. Jiřina z N.

      Vymazat
  6. Moje spolužačka vždy po chemce potřebovala doprovod. Nedovedu si to představit, ale tvůj optimizmus, alespoň navenek projevovaný, je velké plus. Moc ti přeji, aby to podstupované mučení mělo co nejdřív a trvalé dobré výsledky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marie, pro mne vždy ve čt, po chemce, přijede kamarádka Marcelka a doprovodí mne domů, tram, metrem a busem, v r.2019 mne po chemoterapii ( trochu jiné ) vozil zeť autem, to bylo ještě horší, měla jsem vždy na tři dny připevněnou baxterku a bylo mi opravdu ouvej.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  7. Mám moc ráda, Tvůj humor! Vždy, když jsme měli na oddělení pacienta, který neztrácel humor i když mu nebylo vůbec do smíchu, většinou takový pacient odcházel uzdravený. Tak si myslím, že jsi si předepsala ten nejlepší lék - humor ( i ten občas černý se počítá )
    Posílám hodně energie!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renátko, hlava by chtěla vtipkovat a tělo si o tom myslí své, zatím je to nerozhodně, když dojde síla, vlezu do postele a počkám, až chmury odletí.
      Zdravím a mávám: Jiřina z N.

      Vymazat
  8. Vydrž! Ty to dáš.... máš k tomu jeden velký předpoklad. Optimismus a humor. Chápu že to dá fušku ho neztrácet, ale jak je vidět, ty tu sílu máš!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, moc ti děkuji za důvěru, ale už někdy doluju ten ,,humor,, hodně hluboko a žíla není moc vydatná, hihi.Od září 2018, kdy mi na Vetřelce přišli, už jsem prošla několika fázemi a nedávno jsem to chtěla dokonce vzdát, ale nahodila jsem zas řemeny a jdu dál.To není léčba na 14 dní.Ale, po pravdě, je to velký opruz.
      Hezké podzimní dny tobě i všem na blozích. Jiřina z N.

      Vymazat
  9. Optimismus je polovička úspěchu, tak moc držím palce, ať na tu druhou půlku všechny ty léčivé koktejly stačí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petře, moc děkuji za přání, no, kdyby mi dávali místo chemošky třeba Metaxu s hodně hvězdičkami, tak bych si asi dala říct, i když nevím, co by zas říkaly ledviny.Od r.2017 nepiju ani víno. To jsem dopadla.
      Ahojky a jak se má tvůj starý, téměř dvouletý, vánoční stromek?
      Jiřina z N.

      Vymazat