pátek 19. srpna 2022

Jó, za mlada

 Dnes jsem se musela sama sobě smát. Sedím, natírám si nohy mastičkou a vzpomínám, jak jsem tytéž nohy nechala běhat, možná i dost často a měly pořádný ( jak se říká ) záhul. Nejen ve všední den ráno k vlaku a pak cestou do práce, ale obvykle v sobotu a nebo i v neděli na výlety. A stejně často to byly kopce a hory, takže jsem si poběhala klidně několik km a ani mi to nepřišlo, To až nyní, když těch křížků přibylo, se mi to zdá neuvěřitelné. Bylo období i cyklojízd, když jsem se nechala přemluvit ke koupi horského kola, to pak byla smršť.

Milé KOČKY, jako bych se probírala ze snu, zavzpomínala jsem i na takové výlety, které kdysi proběhly a už jsem na ně dávno zapomněla, ani z nich nemám právě po ruce fotky.

Třeba ten vlakem do Srbska a šlo se na Malou a Velkou Ameriku kolem Mexika, pak na Karlštejn a tamtéž k vlaku, 

nebo na Kožovu Horu u Kladna, kam jsme jeli vlakem ze Smíchova po tom krásném viaduktu...,

také už zapomenutá Koukolova Hora - Málkov - Neumětely s pomníkem Šemíka - a do Lochovic k vlaku.

nebo na Dobříš s kolama - Strž - Nový Knín - podél Kocáby do Štěchovic a do kopce na Petrov - a pak do Prahy - a tady jsem tehdy myslela na koronárku...jak by mi tam, v posteli, bylo dobře. Tyto dezertérské myšlenky mi vydržely obvykle do čtvrtka a pak už to zase bylo dobré.

jeden z těch dávných: vlakem do Hořovic - Žebrák -  Točník - Zdice...pěškobusem!

celkem 11x se jelo do Lovosic a šlo se na Lovoš a do Opárna nebo tak nějak...či na Milešovku. Nebo ze Svoru na Klíč a do Kytlice.

Z Železné Rudy přes jezero Laka do Prášil a další desítky šumavských pochoďáčků...

A já se divím, že mě bolí nohy?





ilustrační foto z jednoho čarodějnického výletu 30.4.

23 komentářů:

  1. Také jsem od dětství hodně chodila.Tatínek velký turista a tak o víkendech byl vždy nějaký výlet.Tenkrát jsme získávali odznáčky 100 jarních km.Šlapali jsme s dětma,s vnoučatama,pět let jsme jezdili do Tater,prochodili a projezdili na běžkách Krkonoše.Manžel pracoval celý život jako hasič a tak si musel držet kondici na fyzické prověrky.Každý podzim jsme byli o dovolené na horách,v létě jsme jezdívali hlavně k moři.Před třemi lety manžel zkolaboval a vzal si moc k srdci,že se nemá namáhat.Tak si teď užíváme cestování autem,protože i mně se začíná ozývat vrozená vada kyčle.Na to je prý dobré kole a tak jezdím,co tu nemám psa skoro denně.Užili jsme si všeho dost a teď je už všechno lážo,plážo.
    Jiřinko,hezký den a celý víkend

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, máme to podobně, já jsem nejvíc výletovala od asi 40 do asi 65 let! a ještě to kolo a někdy mě donutili známí plazit se na běžkách...Ale nestěžuji si. Jiřina z N.

      Vymazat
  2. :o) turistka se nezapře! Tak teď hezky maž a odpočívej!
    Jiřinko, měj pohodový den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, to je právě ten paradox, že hlava ještě chce a nohy se vzpěčují a násilí nepomáhá, hihi.Měj se fajn. Jiřina z N.

      Vymazat
  3. Jiřinko, tak ty jsi bláto šlapka s botkami, kterým se říká "toulavky". Na kole nejezdím, ale šlapu. Někdy více někdy méně, ale pořád se snažím a další 2 dny pak jen mažu. Dokud chodím, tak žiju. Zdraví Iwka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iwko, byly asi tři kolovýlety, kdy jsem nakonec večer z kola neslezla, ale téměř odpadla, jinak jsem jezdívala do těch 60 km po lesních i polních cestách v pohodě, ale jak to bylo víc, už jsem jela setrvačností a to je špatně.Minimálně třikrát jsem měla málem průšvih na kole, někdy o tom napíšu. Naštěstí se to obešlo bez nehody.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  4. Krásné fotky a vzpomínání. Také moje nohy toho mají hodně nachozeno, hlavě po horách, kam nás od malička bral táta. Když jsme žili v Čechách, byly to většinou české hory a později
    Morava a hlavě Slovensko. Moje nožičky mne vynesly, na tenkrát naši,nejvyšší horu Gerlachovský štít, čemuž předcházel vydatný několikaletý trénink v Tatrách, Roháčích, Velké i Malé Fatře....Tri kopy, Baranec.... Lomnický štít. Škoda, že fotek z těchto mých rekordů je málo, muselo se šetřit s filmem. Ale jsem šťastná, že jsem si prošla všechny naše hory. Na některých si i zalyžovala. A také několik padesatikilometrových pochodů a jednu stovku. Nyní už unavené nohy zvládají alespoň města a památky. Ale ta města už všechna neprojdu.Hezký den , Jiřinko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maru, Baranec a Roháče to je moje oblíbená dovolená, byli jsme tam několikrát po sobě a velice jsme si to užili.Bohužel také máme jen pár fotek.Bylo to kolem r.2000 a vždy jsme se tam těšili, dělaly se výlety i do Vysokých a Nízkých Tater, do těch dolin okolo a pod., někdy se mi po tom stýská. Jiřina z N.

      Vymazat
  5. No taky se divím, že se divíš :-). Jsi prostě velká turistka. Já toho tolik prochozeného nemám, ale taky moje nohy něco našlapaly. Teď už je to spíš takové lážo-plážo. Muže už se mi daří přemluvit jen občas, takže s kamarádkami pořádáme sem tam šlapací dýchánky, někdy sama, ale to na kole.
    Měj pěkný den !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, manžel už na kole nechce jezdit, já sama se bojím, kdyby něco, abych neležela někde v pangejtu do jara. Pěšky zatím zvládám a pokud neletím jako závodní gazela, ujdu dost. Ona ta léčba taky dělá své. Tak třeba to bude časem zase lepší.
      Šumavu mám prochozenou docela dost a moje pohorky mají co vyprávět!
      Hanko, posílám pěkný pozdrav. Jiřina z N.

      Vymazat
  6. Jiřinko to jsou krásné fotografie. Procestovala jsi toho opravdu hodně, navštívila mnoho nádherných míst. Klobouk dolů před tím vším, co jsi procestovala a co znáš. Není to na fotce zámek v Mníšku pod Brdy a Křížová cesta na Skalku? Možná se pletu, ale kdysi jsme tam jezdívali do Stříbrné Lhoty a tak nějak mi to tato místa připomíná. Škoda, že na kole manžel nesmí. Já bych jezdila hned i když nevím, jestli bych to ještě po těch letech dokázala a nerozbila si na prvním kilometru ústa...I když na elektrokole by se člověk nenadřel a to by se mi docela líbilo, ale manžel kolo úplně odmítá. Prý mu to v Motole připomněli, když ho po operaci propouštěli, aby na kolo zapomněl. Škoda. Měj krásný a pohodový den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě musím přidat, že kaplička na Skalce je zdobená zvláštní jakoby krápníkovou výzdobou a když jsme tam byli ,tak byla celá stažená ocelovými pásy, aby se nerozpadla, protože se začínala propadat a byla celá popraskaná. Švagr tam pak byl a říkal ,že ji začali opravovat...ale už je to také pár let.

      Vymazat
    2. Járo, poznala jsi to naprosto přesně a vytáhla jsem tyto fotky několik let staré, od té doby je opravený i zámek.Letos jsme tam chtěly s kamarádkou znova nakouknout, ale zatím se to nepovedlo.No, není to daleko, tak třeba na to ještě dojde. Jiřina z N.

      Vymazat
  7. Jiřinko, nožky dostaly pořádně zabrat, tak teď se za ty túry "odměňují". Ty jsi ale bojovnice, takže si myslím, že jim ještě ukážeš, aby si náhodou nemyslely, že už toho bylo dost 😀😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak teď jsem se zasmála, nejsi sama, Evi, kdo si to myslí. Ale už mi ubývá sil. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet.
      Ještě jim dám šanci se ukázat. hihi. Jiřina z N.

      Vymazat
  8. Lezarts

    Švejk se chtěl vydat v pojízdném křesle na Sarajevo, tak nepochybuji, že bys ještě nedala nějakou tu tůru i ty😁😁😁

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Což o to, Renátko, to já jdu a zdá se, že nemám problém, ale potom! stejně jako kdysi jsme s kamartádkou chodily tancovat a pak jsme si musely nohy namáčet do studené vody v lavoru!
      Jiřina z N.

      Vymazat
  9. Jó, holka milá, tak mě ty nohy bolí. Do pořádných bot musím investovat a nenosit ty placky :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mám, Míšo, dobré boty, ale nohy už jsou dávno zastaralý model. Jiřina z N.

      Vymazat
  10. Jiřinko, mě bolí nohy, jen to tady u Tebe čtu... Mě momentálně moc bolí ruce, přesněji klouby. Skládali jsme totiž dříví, tak taky mažu... Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, prý když se vzbudím a nebude mě nic bolet, budu....
      Jiřina z N.

      Vymazat
  11. Jiřinko,hezky sis zavzpomínala.Jsi turistka.Musím říct,že i já jsem toho nachodila celkem dost.Nejvíc asi túry po Krkonoších,kam jsme jezdili hodně často.Jinak Vysoké Tatry,Malou Fatru.No a tady v Beskydech,tady to máme prochozené opravdu hodně,ať je to Radhošť,Lysá hora a další kopce.Párkrát taky Šumava.Teď sice taky chodím,ale už to není tak často jako dřív,nějak mi dochází dech,není to už jako za mlada.Takže spíš než túry,tak jsou to procházky,výlety,poznávání měst. A to buď se synem nebo často sama.Tak uvidím,kam mně moje nohy ještě donesou.Přeju Ti Jiřinko,moc pěkný den a hodně krásných výletů! Marťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marťo, dcera minulý týden byla na dovolené s rodinou ve Frýdlantu nad Ostravicí a byli na Radhošti a tam všude okolo. Spokojenost.Já bych po letech do té krajiny kolem Hukvald taky zase na týden ráda jela. Opatruj se. Jiřina z N.

      Vymazat