Jako mladá jsem měla ráda látky a oblečení se vzory: kostky, puntíky, proužky.
Kostkaté sukně, puntíkaté šaty s kolovou sukní, širokým páskem, halenky s proužky. Občas jednobarevné šaty. Byla jsem vysoká a hubená, tak jsem si leccos mohla dovolit.
Když mi bylo padesát, dopřála jsem si zájezd do Skotska a kostky jsem si znova zamilovala, po návratu všechno najednou bylo boží: bodláky, náprstníky, holé kopce a kdybych byla na alkohol, tak i ta vhisky.
Potkala jsem v Praze mužské v kostkatých sukních a vzdychaly jsme s kolegyní při pohledu na ty statné a svalnaté chlápky ( krátce po našem zájezdu), potkaly jsme na Slovensku v Roháčích na dovolené bodláky a nešlo na Skotsko zapomenout. Jezdili jsme ze stejného důvodu každoročně na Sychrov v termínu, kdy tam probíhaly Skotské hry...Divíte se mi, milé KOČKY, že jsem pak velikonoční vajíčka obalila kostkatým papírem ve stylu skotském a manžel k Vánocům dostal placatici s kostkatým vzorem - on, nepiják, nekuřák, nemrava, jejda, co to povídám?
Tu placatici ještě máme a tak jsem si tu nad ní zavzpomínala...že bych ji občas vzala sebou na výlet? Jo, byly doby, že jsem brávala na výlet vlakem láhev Magistra a nechala ji kolovat po kupé...
Víte, že každý klan má ve Skotsku svůj vlastní vzor látky?
Jak to máte s výlety a podpůrnými prostředky vy, milé blogerky?
Jiřinko, vím, četla jsem knihu, která se kolem tkaní ochomýtala!
OdpovědětVymazatOpět si mě pobavila, moc zdravím tebe i manžela!
Měj pohodový den. Helena
Helenko, já kdybych věděla, že to manžel čte, asi bych si dávala pozor! Jiřina z N.
VymazatPuntíky a kostky mám ráda.Pamatuji na moc krásné šatičky,co nám šila babička švadlena.
OdpovědětVymazatPodpůrné prostředky už nepoužívám 10 let,co jsem asi v důchodě.Měla jsem odstrašující příklad v důchodkyních v sídlišti,které pravidelně v šest večer chodily ze stáčírny vína,kde se zavíralo a vzájemně se podpíraly.A podpůrný?Manžel si dá pivo a hned spí.
Jiřinko,měj hezký den
Jitko, to bylo míněno v legraci, já když na výletě vypiju jedno černé pivo, tak jsem tak akorát!
VymazatJiřina z N.
Jiřinko já mám taky ráda kostky... Placatic máme doma několik, v zimě se slivovicí na hory to není vůbec špatný nápad. Zdraví Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, opilce jsme v partě turistů neměli, ale ani jsme se nevyhýbali cukrárně, kávě, případně jednomu pivku k jídlu, kdysi dokonce jednomu malému becheru. Naštěstí můj manžel nepije žádný alkohol, tak já jsem mohla. Ale s tím už je taky konec.Poslední sklenice šampusu na podzim 2017.Nijak mi to nechybí. Jiřina z N.
VymazatVýlety s kamarádkami bývají s podpůrnými prostředky uloženými v batohu. U nás to je většinou Becherovka :-).
OdpovědětVymazatPěkný den!
Hanka
Hani, na konci roku zas měly moje kolegyně přinést na výlet cukroví a to se pánové radovali, z cizího to bývá jiné. Škoda, že se mi parta dost rozpadla, někteří zemřeli a jiní zestárli a už nemohou běhat po kopcích.
VymazatMůj brácha se švagrovou zas nosili na výlet pekáč upečeného masa a to si dal i průvodčí!
My jsme rodina! Jiřina z N.
Lezarts
OdpovědětVymazatJó kostkovaná, červená látka… do té mě v mém dětství neustále oblékali, i do prvního auta si táta ušil potahy z takové látky😁. Ovšem ta pravá, skotská to nebyla, jen tuzemská náhražka😁. A výlety s kámoškama, to je jízda!
Takže si rozumíme! Jiřina z N.
VymazatJiřinko moc hezký článek jsi napsala. Také jsem měla kostkované šaty, jen v kávovém provedení a nosila jsem je moc ráda. Pak jsme měla jednu zvonovou sukni, kde byla kostka na šikmo. Jak to taťka ušil, netuším, ale krásně to bylo spojené. On byl takový perfekcionista a co ušil, bylo vždy perfektní a šil nám i sukně a šaty i když byl pánský krejčí. Děkuji Ti, že jsi mě zase vrátila do vzpomínek. Přeji Ti krásný a pohodový den.
OdpovědětVymazatJé, Járo, to musela být výhoda, mít krejčího v rodině! Já jsem si zas musela nastavovat rukávy kabátů třeba plyšem, neb jsem měla dlouhé ruce a kabáty měly krátké rukávy!
VymazatJednou jsem sehnala vlněný anglický svetr s rolákem a ten mi byl perfektně. Jiřina z N.
Jiřinko, podobnou placatku jsem dala kdysi manželovi k narozkám, jen kostka byla modrá. Vlastně pořád ještě je, máme jí na chatě. Kostkované sukně, to byla móda, mamka mně šila sukně i šaty, jó, to už je historie 😉😊
OdpovědětVymazatEvi, skládaná sukně to je pořád hit. Jen už nemám ty míry! Jiřina z N.
VymazatAhoj Jiřinko,nikdy jsem neměla nic kostkovaného asi před třemi roky jsem si koupila černo bílou teplou kostkovanou sukni a je má oblíbená.Me šila babička nebyla švadlena,ale byla strašně šikovná.Preji krásný večer Iveta
OdpovědětVymazatIvetko, tak když dcera studovala, já jsem hodně pletla a háčkovala a ona šila na nás obě podle Burdy a jaké jsme byly frajerky.
VymazatHezký večer Jiřina z N.
Zvláštní, cestovní placatici jsem nikdy neměl. Možný námět do budoucna :-).
OdpovědětVymazatPatře, dostal ji manžel jednou k nějakému výročí nebo pod stromeček a moc ji neužil, ale ! hodí se i mně. - na výlety jako první nebo poslední pomoc.
VymazatJiřina z N.
Jo měla jsem kdysi skládanou sukni s podobným vzorem a měla jsem ji ráda. 😊
OdpovědětVymazatŠkoda, že bych ve skládané sukni byla jako selka, jinak bych ji nosila pořád, Maruško...Jiřina z N.
Vymazat