Kdo za to může?

 Asi moje od školy trvající náklonnost k dějepisu a zeměpisu? nebo k četbě jako takové? zkrátka, jsem si jako holka dost četla a třeba u Sienkiewicze se mi přihodilo, že jsem byla zvědavá na některá místa v Polsku, (u jiných knížek zas na jiná místa v Evropě) a když se konečně ukázalo, že bych mohla i někam vyjet ( nejen na manžela = trapný pokus o vtip), rozuměj po změně režimu,  - snažila jsem se nabídek podle mých možností i využít. Takže třeba k našim severním sousedům jsem před lety začala jezdit cíleně za určitými památkami či městečky, v době, kdy tam téměř nikdo nejezdil, pak proběhlo několik různých adventních zájezdíků a pak poznávací třeba s vnučkou po zámcích a hradech, něco s Janou a už se to zastavit nedá ... nyní vidím, že se to hodně změnilo, na dovolenou k Baltu do Polska jezdí už celé rodiny auty a chválí si to. Podle mne je to bezpečná země a má co nabídnout, můžu směle tvrdit, že mne před časem začalo těšit vyzobávat rozinky z polské bábovky.

Mé milé KOČKY, já střídám zájezdíky na jeden, dva dny, s těmi soukromými autem do příhraničí a prošpikuji je občas něčím pořádným, jako byly dva velké okruhy aneb trochu sobě podobné 9 denní zájezdy Polskem před několika lety. Jenže jsem se namlsala a nedám pokoj, chci vidět víc...Počátkem letošního srpna nás s Janou čeká dlouho objednaný a dávno zaplacený zájezd do východní části Polska, do oblasti, kam se moc nejezdí a jsem na to moc zvědavá - jsem totiž docela drzá jako vopice, protože pořád doufám, že mi Vetřelec nezkazí plány a dovolí mi jet a užít si to. Ne jako před pár lety, kdy mi zájezd do Pobaltí na poslední chvíli utekl a jel místo mne Jany manžel, neb já jsem jela zcela neplánovaně na pojízdné posteli na sál.

Jinak na ty dějiny člověk kouká, když o tom jen čte a jinak, když se v místě může procházet, vidět různé stavby, památky a prožít si tam pár dní. A není to jen ten vyhlášený Malbork, který mi přirostl k srdci - jsou to mnohá města a vlastně celé Polsko se svými událostmi napříč staletími - mnohdy spojené s historií Českého Království.

Jano, už se na naši cestu velmi těším, bude se ti tam líbit a běda, jak ne, hihi ( snad nám vyjde i počasíčko? ) 

nakoukneme dnes do Waršavy?

 mohla bych sem dát i pár snímků, jak vypadala Waršava po II.sv. válce - aby války chtíví viděli, jak to končívá...

Kéž by

 U nás, na rozdíl od jiných oblastí Čech a Moravy, neprší, občas mraky straší a nic. Potřebovala bych, aby některou noc pršelo pořádně a nemusela jsem venku zalévat. Trávu zase posekali a tak ona i ty keře, které jsem tam zjara nasázela, by to uvítaly.

Jo, na posledním zájezdu ve Vídni, tam jsme přijeli po dešti a jaké byly růže? - mokré!

Milé KOČKY, užijte si hezký čtvrtek. 

To mi nejde do hlavy

 Vzhledem k tomu, že jsem ve vlaku v pondělí neměla co na práci, všímala jsem si mnoha věcí, o mluvě školáků psát nebudu, to známe všichni, že poměry hrubnou.

Milé KOČKY, ale! - byla jsem zvyklá, že mnohá nádraží přetékala nákladními vlaky a nyní - nic. Nikde nevidíte, až na malé výjimky, nákladní vlak, Podařilo se mi jeden nafotit v Mladé Boleslavi, kam přijel jeden napěchovaný osobními vozy, kde by si chlapi jistě vybrali, občas vidím nějakou tu cisternu u Spolany, když je posunují, v Jestřebí pár vagonů na písek. A to je vše. Jinak se vše vozí asi kamiony, taky podle toho vypadají naše silnice a není nikoho, kdo by ty odpovědné donutil k tomu, aby se na České dráhy obraceli a dávali jim vydělat.

Ještě jedna věc mi vrtá hlavou - Arriva poskytuje obvykle rychlíky a jízdenky za méně peněz, !!! kdežto České dráhy provozují  pomalíky ( zastávkové vlaky za vyšší jízdné ), máte někdo ponětí, proč to tak je? pokuta za to, že někomu musejí zastavit? 

Nebo to je v Kocourkově normální? Jak ráda bych potkala ty odpovědné a dobře placené pány a zasypala je otázkami.

Něco málo pro Janinku:

 

a vida, projíždí nákladní vlak: 

a mně přijíždí další spoj: 

v Rbk ještě kvetly vlčí máky: 

 a nejen ty: 

v Rybništi mají smysl pro recesi: 

už si to šinu zpátky na jih:

čekáme ve Chřibské na protijedoucí vlak a mraky se pohybují po obloze: 

to šedé na kopci je hrad Bezděz: že je něco vidět přes nepříliš čisté okno, je zázrak - 

fontána v Nerátkách: na závěr dne...

a honem domů...

Svižně, vlakem

 Potřebovala jsem si něco zařídit, milé KOČKY,  a vypravila jsem se v pondělí 17.6. vlakem do Rumburka. Červen - výlety školní mládeže a vlak jí byl plný, i když počet vagonů byl navýšen. O problémech s tím spojených jen okrajově - byla jsem ráda, když některé skupinky studentů konečně vystoupily. Nejroztomilejší byly děti školkového věku, byly hodné a ukázněné, ještě nemají takovou slovní zásobu!

Z Nerátek jsem odjížděla v poledne, s přestupem v Mladé Boleslavi jsem to stihla do Rumburku za dvě a půl hodiny jízdy. Necelé tři hodiny jsem věnovala setkání s Járou, stihly jsme se posadit do kavárny a něco dobrého si objednat, prošly jsme se po zajímavých místech města a pak jsem opět vsadila na Arrivu a vydala se po 17té hodině na cestu k domovu, abych se domů vrátila 15 min. po dvacáté. 

Tentokrát se mi nepodařilo nějak slušně nafotit Bezděz. Přece jen je moc listí na stromech a tak fotek z vlaku mám málo. Zato jsem si užila krásu náprstníků mezi zastávkami Chřibská a Jedlová, kde jich roste mnoho a různých barev - růžová, bílá, fialová.

Pár snímků z Rumburka:

focení proti sluníčku - to je nápad!

u Járy si občas počtete o této Šmilovského ulici a jejích podstávkových domech...mně to připomnělo třeba Jilemnici a Lomnici n.P., kde jsou také uličky rázovitých domků.

K této cestě se zítra ještě vrátím.