Boskovice

V myšlenkách jsem byla asi moc divá a chtivá,

chtěla jsem jet ještě do Boskovic,

protože vím,

že je tu na kopci hrad a cestou k hradu zámek a pod ním ve městě židovské gheto a synagoga a slavný židovský hřbitov,

párkrát jsme tu už byli,

mají i hezké náměstí,

však jsem si to tu kdysi několikrát obešla,

ale tentokrát moji souputníci už byli poněkud unavení,

ve městě byla spousta lidí,

tak jsme to malinko obešli a poseděli u zmrzliny.

A že bychom stihli dojet ještě k zámku do Rájce Jestřebí a k zámku Lysice, to fakt nehrozilo,

nerada to říkám,

milé KOČKY,

ale odtroubila jsem to a otočili jsme se k západu,

abychom včas dojeli na večeři do ubytování.

Zámek Letovice

Pár kilometrů východně od Svojanova na nás čekal zámek Letovice, zařadila jsem ho ,,do programu,, -

byli jsme tam před lety a hodně od té doby zkrásněl.

Z jedné strany se vypíná na vysoké skále a z druhé strany je obklopený starými a dost zdevastovanými hospodářskými budovami,

pomalu se upravují a čistí, jednou to bude krásné místo,

zámek sám už vypadá dobře.

Mají tu malé zemědělské muzeum i s domácími hospodářskými zvířaty, obdivované hlavně dětmi.

Kdo má čas, může se podívat i na starou lékárnu v budově kláštera pod zámkem,

z druhé strany zámku je i stinné místo v zahradě s vodotryskem a jezírkem.

V místnostech pod zámkem byly k vidění i nějaké ,,starožitnosti,,:

obrazy, nábytek,

milé KOČKY,

ale nic, co bych si koupila domů.

Hrad Svojanov

Na dotaz, zda byla na hradě Svojanově, mi Jana po pravdě řekla, že byla.

Ale to ji neochránilo - už jsem to měla v hlavě, že se tam podíváme a myslím, že to nakonec nám - všem třem, přišlo vhod.

Od té doby, kdy jsme tam s mužem dokonce tři dny resp. noci bydleli, přímo na hradě, uteklo něco vody, a změny jsou, zdá se, k lepšímu.

Takže žádné povídání a šup sem s fotografiemi.

Chystala se tam v růžové zahrádce svatba a museli jsme to vzít rychle, ale znáte to,

milé KOČKY,

zuřivý fotograf ?...

O historii a majitelích si přečtete v internetu, že?

... a že je to zajímavé, to si pište.

Polička

Český Carcasone, jak se městu Poličce říkává, je moje oblíbené město,

pokaždé, když jsme někde poblíž, jedeme se tam ZASE ( jak říká jedovatě manžel ) podívat.

Oběhnu náměstí ( tentokrát, bohužel, morový sloup pod lešením ),

projdu pár uliček,

a pak se věnuji zas a znova procházce kolem hradeb,

kdo by,

milé KOČKY,

takové podívané odolal?

Jelikož jsem tam byla s Janou, došlo i na nákup - já mám novou tašku a Jana tričko.

Počasí bylo jak ve Středomoří, turistů tak akorát,

dokonce po místní vodní ploše pluly nějaké ty lodičky,

dokonalý prázdninový dojem.

A moje bujná fantazie měla pré:

,,koupila,, jsem si tam v jedné hradební věži byt a už si ho přestavuju a zařizuju.

Pěkně potichu a tajně, aby mě manžel nedal do péče v Beřkovicích.

Uznejte, že by z něj byl pěkný výhled:

Pohádková vesnička

Když jsem před časem s druhou babičkou a oběma vnučkami bydlela pár dní v Pařezu,

v jedné z chaloupek v Pohádkové vesničce v Podlesí,

připadala jsem si jako malý skřítek,

tady jsem si slíbila, že budu známým, kteří mají děti a vnoučky, nabízet, aby se tam s dětmi též podívali.

Dokud jsou ty děti malé.

Babička Květa nás tam tehdy pozvala a stihly jsme i několik výletů do okolí a hlavně na hrad Pernštejn.

Takže, když jsme nyní bydleli tak blízko, napadlo mne se tam opět podívat a s Janou a mým mužem

se projít s foťáky mezi chaloupkami.

( pěkně tam podražili, i když ani dříve to nebylo levné, ale, co by člověk pro děti neudělal ? )

Hotel je ozdoben krásným bazénem - v restauraci si můžete dát dobré jídlo. Oceníte výhledy na zalesněné kopce.

Příjemné místo na kratší dovolenou.

Milé KOČKY,

třeba vám moje fotky napoví: