Lázeňské oplatky

V Mariánských Lázních jsme s Janou, jak jinak,

nakoupily pro své blízké také množství lázeňských oplatek,

vybíraly jsme z různých druhů a příchutí a těšily se, jak se zavděčíme.

---

Ignorovaly jsme cenu, za krabičku chtěli 49,90 Kč a za teplou oplatku do ruky 9,- Kč.

Podle mne: značně podražili.

Už jsem stihla zapomenout, za kolik jsme oplatky naposledy kupovaly v Poděbradech nebo v Luhačovicích či před nedávnem ve Frantovkách.

Jaký šok jsem ale zažila včera večer,

milé KOČKY,

když jsem skákla do Alberta v našem městě pro nějakou tu zeleninu a ovoce,

kde ty samé oplatky mají za 44,- Kč!!! a ještě větší šok, když jsem si na krabičkách přečetla, že oplatky obsahují palmový tuk!

Tak za mne - pokud budou lázeňské oplatky s palmovým olejem, už je nekoupím.

To je asi to jediné, co mohu udělat.

Jo a ještě jeden poznatek: zarazilo mne, že kolem Kolonády a Fontány bylo málo lidí, takové prázdno jsem tam ještě nikdy nezažila.

Abych odlehčila tento ( skoro negativní ) článeček, přidám slunečnou fotečku z M.L. a dobrou radu:

pojedete - li tam, vezměte si lahvičku a naberte si u Antoníčka vodu.

Jemu

Milé KOČKY,

zdravím vás na všechny vaše zahrádky, chaty, chalupy, na pláže a třeba i mezi sviště do hor.

( všude tam, kde trávíte svoji zaslouženou dovolenou nebo se tam chystáte ).

Jak je patrné z minulého příspěvku, byli jsme na jednodenním výletě a když jsem koukala na moje a manželovy fotky,

vyskočil na mne jeden problém:

---

jemu ,,baráky,, nepadají a rostou pěkně rovně do výšky.

Jak to ten kluk dělá?

Příkladně v Tepelském klášteře je to velmi patrné, já mám fotky kostela jak na obraze Karla Chaby,

a manžel - pěkně srovnané a spořádané od trávníku rovnou k nebi.

Budu muset na tom zapracovat a nenápadně to odkoukat.

( to brzy, už fotím asi 55 let! )

A abyste si udělaly obrázek - dám sem srovnávací fotečku:

Jen samé krásné, letní zážitky vám přeji: Jiřina z N.

Poněkud drze

Dnes, ještě než to pořádně promyslím a cuknu,

napíšu něco málo o zájezdu do Toskánska,

který mi prozatím ,,utekl,,.

---

A hlavně, drze a bez dovolení použiju Janiny fotky. Snad mi odpustí!

Jana mi svěřila, že to byl hezký a zajímavý zájezd,

užili si výletování po městečkách, výlet lodí na Elbu a také, koupání v moři,

byli ubytovaní poblíž té slané vody a tak si třikrát za pobyt pořádně nasolili kůži.

( Jany manžel má na čas ,,alergii,, na těstoviny, měl je každý večer, hihi )

Milé KOČKY,

přeji vám všem, abyste mohly cestovat, kam vás vaše srdce táhne a vždy jste se v pořádku vrátily domů.

a tady - trochu středomořské atmosféry: z Janina fotoaparátu...

Náhle

Včera jsem jen tak špitla, že bych ráda s mužem někam jela,

povídám: už jsme dlouho nebyli v Mariánských Lázních a tam okolo.

A manžel hned nabídl, že v úterý, tedy dnes, na západ pojedeme. Zavolala jsem Janě, zda by nechtěla jet s námi,

říkám si, že by mi mohla cestou povídat o právě odjetém Toskánsku.

Jana se poradila v práci a za chvíli volala, že tedy ujednáno.

---

Už kolem šesté jsme byli na cestě, jen jsem se bála, zda to vydržím a nebude mi špatně.

První zastavení, které stálo za řeč, byla ranní prohlídka kolem hradu v Bečově nad Teplou. Sice jsme tentokrát Relikviář Sv.Maura neviděli, ale i tak to bylo hezké.

Pak se dalo kafíčko, bábovka a čaj u Mlsného medvěda!

A po osvěžení jsme pokračovali na Kladskou, naše oblíbené místo. Bylo krásně, žádné vedro, slunečno a obešli jsme to s potěšením.

Pak jsme kolem zámku v Kynžvartu odcestovali do Mariánských Lázní. Zde jsme poobědvali, prošli se parkem ke Zpívající fontáně, nakoupili množství oplatek a později odpoledne jsme se přesunuli do Kláštera v Teplé,

kde jsem s radostí zjistila, jak se práce na klášteře pohnuly a celý ten objekt je od naší minulé návštěvy z velké části krásně opravený a brzy bude v pořádku.

Zvedlo mi to náladu, a cesta domů, ač dlouhá a v docela hustém provozu, už byla protivná jen tím, že nás čekaly některé objížďky a místa s velkou prašností, ale udělat se to jistě musí!

Milé KOČKY,

moc ráda vám sem přiložím několik fotek, abyste se na našem výletě mohly také podílet.

O Toskánsku jsem se dověděla spoustu novinek, brebentily jsme s Janou neustále a kladla jsem jí spoustu otázek.

Jana mi dala několik dárečků, které mi přivezla a také flešku s fotkami.

(např. pohlednici - letecký pohled na Pisu a magnetku z San Gimignana )

Takže se mám báječně a navzdory situaci vítám každý den.

Pro sebe

Uplynulý týden si musím, tak trochu, zaznamenat hlavně pro sebe,

abych, až jednou bude líp, věděla, co bylo a kdy.

V út 25.6. jsem naklusala na Karlák před sedmou, tradičně do laborky,

pak jsem čekala na paní docentku asi do devíti a posléze jsem byla poslána,

- tentokrát změna -

nikoli do špitálu, ale na stacionář, na čtvrtou CHMT.

---

V tom horku bylo dobré, že mají na tom patře všude klimatizaci.

Kolem 14té hodiny pro mne přijel můj nejmilejší a jediný zeť a odvezl mě domů v klimatizovaném autě,

dva dny jsem se potloukala po bytě, v posteli, na sedačce, v ušáku a ve čt ráno jsem zjistila, že oproti předpokladu baxterka už dokapala a tudíž jsem volala zeti, aby přijel a odvezl mne na Karlák k odepnutí.

Takže: přijel, odvezl mne, tam počkal a zase mne dovezl zpátky domů.

Jsem mu neskonale vděčná, že jsem nemusela busem, metrem, tramvají a dvakrát!

Další dva, tři dny klasika...léky, nevolnosti.

Zato dnes, v neděli, se mi udělalo lépe, nacpala jsem honem pračku, odmrazila mrazák a vodou z ledu zalila kytky.

Umyla jsem si vlasy a mám jich v tuto chvíli asi polovinu, ostatní vypadaly a snad jednou dorostou?

Nijak mě to nestresuje, je to součást léčby.

Lepší zprávička je, že dnes má moje milá, mladší, vnučka narozeniny, číslo třináct je v tomto případě šťastné.

Popřeji jí asi v pátek, neb odjeli na výlet do Vídně, na nějakou výstavu a pospávají v Mikulově.

Ani zatím nevím, jak dopadla obě vysvědčení, ale pro jistotu jsem jim oběma minulý týden, když tu byly v sobotu a v neděli na návštěvě, dala za vysvědčení dárečky.

( moc ráda bych je vzala do Mar.Lázní ke Zpívající fontáně a na teplé oplatky a na Kladskou, ale musí to počkat )

Na balkoně mi kvetou muškáty a to v několika barvách, těším se jimi.

Mám rozečtené dvě knížky, což nemívám ve zvyku, tak se po večerech nenudím.

Dnes jsem s potěšením opět zhlédla Toulavku a Objektiv. Navštívila jsem díky tomu několik míst, kde jsem opravdu kdysi byla a třeba ve Stonu bych nyní na hradby nevylezla.

Díky televizi to byla hračka.

Jo,

milé KOČKY,

těším se na zítra, vyrazíme s mužem k zelináři po ránu pro melouna, meloun a meruňky mi dělají dobře.

Prosím, ať zaprší!