čtvrtek 5. března 2020

Kytice

Dnes, jak jsem si zjistila, bude sloužit paní doktorka,
která včasným zásahem pomohla mému muži.

Zachránila mu život a tak jsem ráno nakoupila nějaké květiny
( tmavěrůžové růže, bílé či spíše smetanové růže, některé až s nádechem do zelena, světlerůžové gerbery
a nějaké roští - listí )
a uvázala jsem jí kytku,
kterou tam za chvíli povezu.
Jezdím tam každý den.
Doufám, že se jí bude líbit.
Milé KOČKY,
abyste o nic nepřišly,
cvakla jsem už uvázané kvítí na památku pro sebe ( ve skutečnosti vypadá lépe než na obrázku )
a k nakouknutí pro vás:
Zvolila jsem dobře?








Seriál - díl dvanáctý


Pro ukončení tohoto seriálu použiju pár obrázků ze zahrad opět v Itálii.
Byly jsme s Janou na několika zájezdech, kde hlavním cílem bylo podívat se do zahrad vil a zámků,
kterých je v Itálii nespočet.


Především šlo o barokní zahrady. Ať už to byly zahrady u Viterba, nebo kolem Merana,
či okolo jezer Como a v Locarnu,
případně oblast Cinque Terre, všude jsme byly okouzleny nádhernými zahradami a květinami.
Taky rozkvetlými a úžasně voňavými pomerančovníky, se zrajícími i úplně přezrálými plody.
Dole rozkvetlé růže, nahoře v Alpách sníh.
Ta ležérnost zdejších obyvatel,
posedávání v kavárně s novinami po ránu,
šrumec měst i jiné světlo,
( ve Veroně jsem viděla, proč tam asi jezdí malíři )
jídlo a lehkost žití, možná, že zdánlivá?,
stojí za návštěvu.
V každém, i menším městě v Itálii a ve Francii jsou na náměstí kolotoče pro děti, vyhrává k tomu hudba.
Některé kameny v palácích mají nápisy, často vzhůru nohama a pro mne jsou důkazem,
že jsou to kameny ze staveb antických, rozebrané a znovu použité.
Na každém kroku je co vidět a fotit!
Milé KOČKY!
každý seriál jednou končí a tak i tento, měl dvanáct dílů, ale jelikož mám fotek a nápadů spoustu,
není vyloučeno, že se k tomuto způsobu jednou vrátím a pár dílů přidám.
Uvidíme. Snad vás to neodradí.




































































středa 4. března 2020

Seriál - díl jedenáctý

Parky a zahrady -
téma, které mě snad nikdy nepřestane bavit.


Je mi jedno, zda pojedu procházet se parkem nebo zahradami v Erfurtu, v Itálii nebo ve Francii,
hlavně, že se potěším vůní a barvami květin a stavebními prvky.
Také zdejší zámecké zahrady lákají.
Třeba i na Moravě jich je pár, kam bych ráda zase jednou vyrazila.
Nicméně,
milé KOČKY,
tady a teď ukážu fotky ze zájezdu do opravdu vyhlášených, barokních zahrad.
Hrábnu do těch italských.
Čím starší, mechovatější a zarostlejší, tím lepší.
Tak se kochejme:













































úterý 3. března 2020

Seriál - díl desátý

Byla by věčná škoda, když je jaro na dosah,
nedat do tohoto seriálu odkaz na zahrady v Keukenhofu v Holandsku.


V Nizozemí jsem byla jednou kdysi s dcerou a podruhé jindy s Janou.
O té druhé cestě jsem už na starém blogu sice psala, ale nyní sem dám pár obrázků z této obrovské přehlídky jarních květin,
vadilo mi tam jediné,
milé KOČKY,
že jsme na prohlídku neměli čas od rána do večera!
Nebo dva dny,
nebo týden!
Tam by i naprostý ignorant a nepřítel rostlin byl uchvácen.
Barvy, vůně a tvary těch květin dostanou každého.
Jo, fakt.





























































pondělí 2. března 2020

Seriál - díl devátý

Vrátíme se do Chorvatska.
Podíváme se na ostrov Rab?


Chce se vám ještě,
milé KOČKY,
probírat se virtuální krabicí fotek a mými vzpomínkami?
Já se přiznám, že když vidím fotky některé z vás, např. z nějaké dovolené,
mám dvě reakce:
buď jásám, že jsem tam už byla a hodnotím, zda se vaše fotky povedly,
nebo slintám nad úžasným tipem k výletu, pokud jsem tam ještě nebyla,
a zapisuji do paměti.
Nic, co si zapamatuji, není přede mnou v bezpečí, časem tam chci a nedám pokoj, dokud toho nedosáhnu. hihi
Na Rab jsme se vydaly s kolegyní Věrkou v r.2007.
Suha Punta.
Potřebovaly jsme odpočinek jako sůl a byl. Byly jsme líné a odpočívaly, jako bychom za to byly placené.
Součástí naší dobrovolné ozdravné kůry byly dlouhé snídaně a večeře, plavání v teplém moři a čtení.
Dokonce jsme dvakrát šly do městečka Krk na zmrzlinu a pofotit památky.
Tedy, jednou šly, podruhé jsme se plavily loďkou!
Super dovolená, s kamarádkou! Ta se stará sama o sebe a já si mohu dělat, co chci.
Ona na dece u moře,
já s foťákem v okruhu asi 300 m od ní.
Obě - spokojenost.