Náhradní program

Včera odpoledne si manžel přečetl seznam mých zájezdů,
kam bych se jednou ještě ráda podívala a povídá:
a nechceš jet znova do Černé Hory?
Poněkud mne překvapil, obvykle nikam nechce, a tak říkám a ty bys tam se mnou znova jel?
Pokrčil rameny a šel pro kazetu a pustil nám videozáznam,  který jsem tam, v r. 2003, natočila.
On tehdy fotil, já točila, kamerou, byla jsem začátečník -
a tak jsem se na to po dlouhé době zvědavě podívala.
Krásně jsme si připomněli naši tehdejší pouť,
přelom května a června, vše kvetlo, počasí tak akorát,
všechna místa, která jsme navštívili, se nám tím v paměti oživila:
Perast, Boka Kotorská, Kotor, Budva, Bečiči, Sv.Stefan, Sutomore, Starý Bar, Ulcinj, Morača, Cetinje, Podgorica, Skadarské jezero, Lovčen, mnohá další.
Ubytovaní jsme byli jako první hosté v úplně novém hotelu.
Bonbonkem na tomto zájezdu byl poslední den před odjezdem v Dubrovníku.
Na Královninu pláž budu ještě dlouho myslet!
Milé KOČKY,
video sem nedám, ale pár fotek z manželova tehdejšího foťáku ano.

(  aby toho pěkného nebylo málo, večer jsem natrefila na ČT 2 na pořad o Burgundsku, tak jsem si spravila chuť, zavzpomínala jsem na náš zájezd s býv. spolužačkou Marií v r.2006 )

Chtít

Něco jiného je chtít a něco jiného je mít.
Co se týká cest do ciziny, mám několik fází:
Píšu si na kus papíru, co chci vidět, pokud natrefím u oblíbené cestovky na to, že tam jedou,
zařadím zájezd do seznamu.
Pak ukecám Janu nebo někoho jiného a přihlásíme se, zaplatíme, počkáme na den D a jedeme.
Ovšem pak přicestuje koronavir  a nabourá všem plány.
Takže nyní napíšu, co bych chtěla a co mám:
mám plány a seznam, chtěla bych na tyto zájezdy - neb mi ještě v poznávání Evropy chybí...
( obvykle jsem si dopřála za rok dva do ciziny, k tomu jeden adventní,
k tomu několik výletů po Čechách, Moravě a Slezsku ).
Program na několik let:
https://www.ckmayer.cz/zajezdy/6680-portugalsko-spanelsko.html
https://www.ckmayer.cz/zajezdy/347290-velky-okruh-irskem.html
https://www.ckmayer.cz/zajezdy/386238-recko-velky-okruh-ii-autobusem.html
https://www.ckmayer.cz/zajezdy/6650-norske-fjordy.html
Itálie-Sicílie s výletem na Maltu ( nevím, u které CK jsem to viděla )
a Florencii třeba tady: https://www.redok.cz/romantika-toskanska-it408-20/
ve Francii mi ještě chybí:
https://www.ckmayer.cz/zajezdy/423155-zamky-na-loire-ii-a-pobrezi-atlantickeho-oceanu.html
https://www.ckmayer.cz/zajezdy/346649-languedoc-a-roussillon.html
https://www.ckmayer.cz/zajezdy/489415-zeleny-raj-francie.html
https://www.newtravel.cz/putovani-z-friska-do-flander
Jak vidíte,
milé KOČKY,
v mém věku a s mými zdroji jsem docela skromná a držím se při zemi, hihi.
Tak schválně, co z toho se podaří?

Pohled zblízka

Dovolím si tvrdit, že pro fotku jsem schopna si i lehnout,
tedy - pokud nemám šaty a není mokro.
Tento, pro mne zajímavý snímek,
jsem ulovila před dvěma lety v jednom veřejném parku v městečku v Gaskoňsku.
Udělaly jsme si tam s kolegyní Janou chvíli pauzu během prohlídky města,
nasvačily jsme se, odpočinuly u fontány, udělaly několik fotek.
Zajímavé bylo to, že jsme se nacházely uprostřed bývalé římské arény.
Nyní je to součást městské klidové zóny.
Dnes jsem se pustila do prohlížení fotek z tohoto zájezdu v 08/2018 a moje duše se potěšila.
Dovolte mi,
milé KOČKY,
abych tu Janě poděkovala, že mi vždy věřila,
že akceptovala výběr zájezdu a pak se ochotně se mnou vydala za hranice všedních dnů.
A že vše se mnou ráda a odevzdaně absolvovala.
A že jich bylo!
Dík, Jano.

Poznávací znamení

Až tento článek a fotku uvidí kolegyně Jana, bude jí jasné, že se mi stýská.
Po zájezdech, po výletech.
( tady vidíte,
milé KOČKY,
jak jsem ješitná, že si myslím, že Jana se na můj blog občas podívá )
Jako poznávací znamení je níže umístěná fotka mého příručního zavazadlíčka,
na doklady a peníze a fotoaparát.
Na jednu rtěnku, zrcátko, kapesníčky, případně větrový bonbon.
Batoh s jídlem, pitím a jinými potřebnostmi mívám v busu pod nohama a nechávám jej v busu i když jdeme do města nebo jinde na prohlídku.
Tuhle taštičku si beru sebou.
Ta by mohla vyprávět.
Třeba příběh, kdy jsme ve měste Sarlat chtěly posedět v restauraci,
dát si něco malého a skleničku vína,
a číšník, který neuměl česky!,
nás posadil ven ke stolku na chodníku, líbilo se nám tam, ale nechápali jsme,
pak, později, nám paní průvodkyně vysvětlila, že pití se v době oběda odehrává jinde!
Jo, člověk se pořád učí.
Někde vám ve Francii kafe v poledne jen tak neuvaří.
Proč já se neučila? s těmi pár slovy rusky a německy, co si ze školy pamatuju, toho na západě moc nepředvedu a francouzsky a anglicky neumím.
Ještě, že to kafe a dort zvládám, sklenku vína jsem si dokázala také koupit.
Jednou jsem si v Bretani málem koupila kalhoty!
To by bylo video na blog, kdyby ten rozhovor rukama nohama mezi prodavačkou a mnou někdo natočil!
Hezký, pondělní podvečer přeji.

Toulavka

Dnes, v neděli dopoledne, jsem si dopřála Toulavou kameru a Objektiv, jako vždy, když to jde.
Navrch jsem obdržela PONORKU.
Jsme v malém bytě s mužem asi moc pohromadě a jednou to přijít muselo. Nadšení, že je zpátky doma ze špitálu a že se o něj pěkně starám, asi vyprchalo, chtěl si zavysílat ( hulákat do radiostanice ) a ačkoli jsem neřekla slovo, asi jsem čučela jako čert - a to já taky umím!,
takže jsem pravila, že příště by mi to měl říct předem a dát mi pořady nahrát a bylo by to ok.
Ale zpátky k pořadu:
Na Dvojce pak dávali krom jiného pořad o Elbě, připomněli mi můj úžasný, krátký pobyt na Korsice.
Nu, asi se tam už nepodívám, proto se ráda vrátím zpět v čase ve fotografiích.
Byli jsme celý den v Bonifaciu a počasí bylo přímo ukázkové.
Milé KOČKY,
cestovatelky, samy víte, že Středomoří je ráj,
mohu vám pár obrázků nabídnout?
Provázkem sešněrované auto a nebo hodně nabourané tam potkáte na každém kroku,
prosím pozor: žádná jachta na snímku není moje, 
vidíte mne tam tak, jak jsem vypadala v 09/2002
Hezké nedělní odpoledne přeji.