Svěřování

 Včera jsem byla po očkování a polehávala jsem, napadlo mě, že sem dám něco, kde se my, blogerky, budeme trochu více svěřovat, co máme rády. Respektive, kde to máme rády. Já jsem třeba v určité době zahořela láskou k Jeseníkům nebo zas jindy ke Slavonicím, kam jsem pak - jak už to zamilovaní dělávají - musela jezdit, neustále tahle místa navštěvovat, protože mě neúnavně lákala. Jela jsem tam k Pradědu  s manželem, přibrali jsme  tátu a mámu, později třeba sami a jindy zase s mladými a s vnoučaty. Do Slavonic s přáteli a s kolama, brázdili jsme to tu okolo celkem usilovně v každé roční době. Omezím tohle téma na Českou republiku, vynecháme Tatry a Alpy, to by toho bylo moc, ani Toskánsko a Provence, zkrátka zůstaňme u nás. Umím si představit různá místa, půvabné kouty Čech a Moravy, Slezska. Klidně si tipnu, že Mikulov, Znojmo, Třeboňsko a jiná známá místa povedou žebříček. Jsem na vás,

milé KOČKY, 

zvědavá, kde se vám opravdu hodně líbí. Tak směle do toho, nic sice nevyhrajete, ale sdělíte své názory ostatním o svých oblíbených městečkách, vesnicích, krajinkách. A dík za vaše vzkazy:

Kuks:

na Adršpašsku:

na větvi:

skály v Adršpachu:

Hvězda, s výhledem k Broumovu:

( Hvězdou v tomto případě může být Marcelka, nebo je to i ta kaple na kopci s tímto názvem, jak si přejete

)

Hrádek u Nechanic:

Vyznávám se z náklonosti k Adršpachu, ale takových kouzelných míst je u nás spousta, Jako třeba kolem Vydry a vůbec Šumava, Chebsko, Děčínsko,  nakonec to tu vídáváte, ( hodně mě třeba překvapil a příjemně! -  Hradec nad Moravicí ), ale takových míst je u nás více. Svěřte se mi ( nám ) kde se líbí vám a vaší rodině. Těším se na vaše tipy.

Podzimní výlet

 To jsme si jednou s mužem vyjeli na výlet 13.10. a nebylo jisté, jak bude. Vzali jsme to na Krakovec, i když jsme věděli, že hrad bude zavřený a cestou zpátky jsme se stavili na Křivoklátě. Dokonce jednu chvíli i pršelo, stejně si ale myslím, že to byl pěkný výlet. Barvy listí na stromech a výhledy přímo podzimní mi to vynahradily.

Milé KOČKY,

už je to delší dobu, ale stejně se pamatuji, že na hradě Křivoklátě jsem tehdy koupila nějaké dřevěné formičky na perníčky pro dceru. Měla jsem pro ni krásný dárek.

Nějak takhle to bylo:

Různé

Jen si tak chodit, prohlížet, fotit, jen si tak žít,

milé KOČKY,

už, aby zas bylo vše podle původního scénáře.

želvy v Olomouci:

medvěd v Zaháni:

babka v Plavnu:

na ostrově u Locarna:

Konečně

 Ve čtvrtek odpoledne jsme na otočku dojeli s mužem k mladým. Dcera měla volno a manžel nechtěl, abych cestovala MHD, abych si nepřivezla koronavirus. Měla jsem doma totiž dárky k svátku pro mladší vnučku a k narozeninám zetě, které měli počátkem září! Konečně se to povedlo, takže, když mi dcera řekla termín, už stačilo jen koupit kytku, aby ta byla čerstvá. Volila jsem bílozelenou, nějak mi to k mladší vnučce sedne.

Milé KOČKY,

dárky se líbily, kytka také, tak jsme si tam dali kávu a něco k tomu a jeli zase domů. Starší vnučka se učí doma a mladší ještě do školy jezdí, ale kdo ví, jak to bude dál. Sice jsem původně plánovala, že ráno pojedeme na výlet a u mladých se stavíme až odpoledne, cestou z výletu, ale dopadlo to jinak. Výlet bude jindy. 

Po rozvolnění do vázy kytka vypadá lépe, než takhle stažená gumičkami u nás, před odjezdem...