Náhodička

 Když já s manželem někam jedeme, obvykle se nám přihodí nějaká nepředvídaná situace - naštěstí převážně něco příjemného. Tak třeba když jsme byli na Chopku, létali tam mladí chlapi na rogalech dolů a my jsme je sledovali a měli jsme tak nejen pocit z krásných výhledů, ale i z té nenadálé atraktivní akce ( já bych na to nevlezla, to vám povím ). Je to již mnoho let a nebylo to obvyklé, v té době.

Milé KOČKY,

tak se nám také přihodilo, že jsme byli na závěr jednoho výletu podívat se na zámku Hrádek u Nechanic a zrovna se tam schylovalo k jednomu krojovanému setkání a proto se náš odjezd o hodně pozdržel. To by byla psina, kdyby se na těch obrázcích někdo poznal! Já jsem se neudržela, fotila jsem dost:  miluji kroje a obdivuji lidičky, kteří tančí a zpívají a dokáží ostatní tímto pobavit a pozvednout náladu. Nemluvě o muzikantech, kteří dokážou roztančit i staré báby.

Jeli jsme pak domů a dokonce i manžel si v autě pobrukoval!

Černé pivo

Na mnohé zájezdy do ciziny a také nějaké spanilé jízdy autem po republice s manželem jsem jela s kolegyní  Janou. Nevím, či spíše si nejsem jistá, zda mi po tomhle článku vypoví kamarádství, když jí udělám takovou kulišárnu, ale zveřejním zde, jak si na výletech užíváme: buď si dáme kopec zmrzliny, nebo posedíme u černého piva nebo si dáme kafe a dort. Pokud je zájezd delší, dojde během něj na všechno z vyjmenovaného... Během pobytu si hodně povídáme, ale máme i rozjímací chvíle, kdy Jana usne a já čučím z okna busu.

Milé KOČKY,

v Čechách dávám přednost černému KOZLOVI a venku? pokud je to v Rakousku, Německu, Maďarsku - beru, co nabízejí, černé pivo obvykle mívají, není problém, ve Francii a Itálii je lepší si dát dvě decky vína. Kávu a dort s malinami jsme nikdy nikde nedostaly v takovém provedení, abychom si mohly třeba jen malinko stěžovat.

Ochutnávka:

Bejvaly i svařáčky!

( mám velké podezření, že Jana teď bude jezdit ve škrabošce, jestli tedy ještě někdy bude možné někam jet, ale nebudu rozšiřovat poraženecké nálady )

U telky

 Včera kvečeru koukal manžel na telku - prozradím jen, že ho vzaly záda ( vím, že bych měla napsat vzala záda ) - a bylo to na nějakém německy mluvícím televizním kanálu, tak jsem se přišla podívat, co ho vede ke sledování, když vím, že německy neumí a vtom jsem popadla fotoaparát a udělala několik snímků, 

milé KOČKY, 

dávali pořad o Alpách a několik míst jsem tam poznala...asi to byl notoricky známý most v oblasti Ticino??? ve Švýcarech. Manžel tedy zprvu koukal, co tady vyvádím s foťákem, ale pak to vzal, jako že každý je nějak ujetý a dokonce mi pořad malinko vrátil, abych si mohla cvaknout nějakou skálu pořádně. Napadlo mě totiž, že to bude pěkné koření do mého blogu, zase něco jiného - já si připomenu zájezdy do té oblasti a vám, některým, které jste to štěstí neměly, ukážu opravdu atraktivní místa. A zadarmo a bez trmácení v busu, no, neber to! Však dnes, v tomhle věku, už by to pro mne taky bylo složitější. Nejsem už žádný kamzík. Kdo chce a umí, může si u tohoto blogového příspěvku zajódlovat.

podobně jako v Mostaru tu odvážlivci skáčou z mostu:

Na moji obhajobu: pořadu jsem si všimla až pozdě, je to z obrazovky, takže kvalita nic moc, a slibuji, že příště se zase  - pokorně - vrátím do Čech!