Tulln - zahrady a výstaviště

Milé KOČKY, prošly jsme se sestrou jen tři haly výstaviště v Tullnu, protože bazény, zahradní techniku a jiné takové nepotřebuji ani vidět, ani kupovat a navíc v tom chumlu lidí v době covidové chodit, není nic pro mne. Tudíž jsme prošly jen asi tři haly, kde byly krásné a dekorativní, květinové výzdoby a aranže a svištěly jsme do Tullnských zahrad, kde byl poměrně klid a kde jsem to již znala. ( i tady jsme měly spoustu času na prohlížení a focení, ale nakonec jsme šly na poslední hodinu a půl volného času také do města )

Nadechněte se a hurá na ně! kytky, ovoce a zelenina, kam se podíváš:

a nahlédnutí do zahrad:

a k večeru zpátky do běžného života, pozdní, téměř noční, návrat domů.

Rosárium Báden

Přesunuli jsme se v neděli po snídani do Bádenu ( na maďarské hranice, co by kamenem dohodil ) přes Vídeň docela brzy dopoledne, obešli jsme a nafotili  spoustu růží a pokochali se a pak se jelo do Tullnu, cestou nám paní průvodkyně 

( mimochodem velice milá paní )

 pohovořila o Habsburcích a lidičky se z busu vrhli na Výstaviště, případně rovněž, jako my dvě se sestrou, do Tullnských zahrad.

Milé KOČKY:

Báden:

tak ještě honem capučíno, dortíček a wécovka a hurá do Tullnu...

( zítra tu bude pořádně husto )

Kittenberské zahrady

 Slyšela jsem během let na ně chválu a nyní jsem měla první příležitost si je projít a vidět je na vlastní oči. Nu, nikdo se mě neptá, ale přiznám se, že už jsem viděla hezčí zahrady, nicméně stála ta návštěva za to.Určitě by dojem byl větší, kdybych je navštívila na jaře, ale i tak to mělo kouzlo. Hranice jsme překročili v Halámkách a po návštěvě těchto zahrad přes Kremži jsme se pak vydali do Melku...o tom jsem referovala včera. Takže se dalo trošku obdivovat údolí Wachau...z oken busu.Především bylo modré nebe, sluníčko svítilo a bylo příjemně, jako by mi chtěl někdo nahradit ty dny s deštěm v Německu před pár dny.

Tak pojďme na procházku, milé KOČKY:

máte pocit, že vás šidím a že mám něco přidat?