V detailu

 Milé KOČKY, vážené blogerky, 

na den 22.3.2022 jsem vám nachystala několik fotek ze zájezdu do Normandie, protože když jsem dávala kdysi na blog popis zájezdu, dojmy a snímky z tohoto povedeného výletu, předně na můj blog tehdy nikdo nechodil, pak fotky časem z přestěhovaného  Blog.cz smazali, a navíc jsem uveřejnila jen pár snímků, na detaily nedošlo. A proč je tedy nevytáhnout na světlo boží právě teď?

Ono je to tak, že na takovém zájezdu, pokud neumíte jako já místní řeč, je dobré se držet průvodce a neztratit se, přitom fotit, sledovat případně, kde jste, koukat do nějaké mapky a pokud si rády sednete jako já do kavárničky a dáte si pauzu a kávu a dortík - musíte se pak zase někde sejít s výpravou a najít bus, který vás dopraví třeba na ubytování. A to poutá vaši pozornost a tudíž na velké prohlížení máte čas až - ano, správně, doma. Nemluvím o tom, že stíháte nakoupit máslové sušenky v hezké plechové krabici s obrázkem...pro své miláčky doma.

A proto já si někdy, když není co dělat, jak to tak bývá v zimě, prohlédnu občas i starší fotky ze svých zájezdů, tak jako dnes:  Normandie - město Rouen.

Na tuto techniku focení platí můj spešl název: focení od boku...a doma pak vejrám, co toho tam je nebo není...

Na zdejším náměstí byla za své nemalé zásluhy upálena Jana z Arcu neboli Panna Orleánská, jak o tom svědčí zde stojící pomník.

Knížky

 Moje postelové aktivity se často odehrávají ve dne, či spíše odpoledne nebo pozdě večer, kdy už je klid a konkrétně: jsou to záležitosti velmi příjemné ( už narostla zvědavost? ), uklidním obecenstvo: jde o čtení knížek, preferuji být zachumlaná v dekách a podložená polštářky.Na dosah nejlépe s kávičkou nebo čajem.

Milé KOČKY, 

máme jasno o co kráčí a nyní si dovolím sdělit, které tituly mne velmi příjemně oslovily v poslední době:

Už jsem se zmiňovala o knize Pod toskánským sluncem, byla jsem jí okouzlena! to je asi nejstručnější charakteristika této knihy z mé strany, která se čte snadno, lehce a jediné těžké je se od ní odlepit, když potřebujete doma něco dělat. Popisuje koupi statku jedné Američanky v části Toskánska a vše s tím spojené, neváhejte a ponořte se do stránek. Nedalo mi to a pátrala jsem o zájezdu, který jede do této oblasti a zjistila jsem, že jsme s Janou už byly před několika lety velmi blízko!!!

Další krásné dílo, které mne polapilo a to hned vzápětí je od Petera Mayleho , 6 x 14 x 22 cm a 700g nádherného čtení o Provenci, jsou to de facto tři knihy v jedné, Provenci - oblasti ve Francii, kde se téměř každý zamiluje a to nejen do krajiny, do jídla a do zdejších bylinek, vůní a skal, vinic, ovocných sadů, ale i do levandule, do slunce, do historie a památek, do tržišť s úžasně čerstvými výpěstky, sýry, vínem, rybami, do kaváren a dortíčků, čtení veselé a vtipné, na každé stránce zajímavé a originální... komu by tato kniha nebo jeho další díla byla málo, otevřete si Marcela Pagnola Jak voní tymián. Ta mne uhranula už před lety.

Viděli jste film Dobrý ročník natočený podle románu P.Mayla? 

zmiňované knihy:

pár mých fotek z Toskánska:

památky po Etruscích:

pár snímků z Provence:

Přeji vám všem krásné dojmy odevšad, třeba i z Horní Dolní, vždyť i u nás je tak krásně. A vám, milým blogerkám, vášnivým čtenářkám a čtenářům přeji šťastnou ruku při výběru knih.

Čtu

 Ano, čtu, momentálně o Toskánsku, a vracím se, vracím se ráda, ve vzpomínkách do Itálie. Jedním ze zájezdů, které jsme si s Janou, kolegyní, na Apeninský poloostrov dopřály, byl ten do Viterba a okolí.

Knížka je napsaná Frances Mayesovou a název má Pod toskánským sluncem. 

Jste zvědavé na mé vidění Viterba, milé KOČKY? Tentokrát vyberu méně atraktivní snímky, z obyčejných uliček, třeba se tam budete také cítit dobře, jako tehdy já.