Na srdce jsou údajně Poděbrady. Já je vidím jako město parků, kaváren, teplých oplatek a parníčku na Labi. Jízdní socha s Jiřím z Poděbrad na náměstí a zámek.
Vlakem to tam mám, milé KOČKY, kousek. Nejraději, tak jako všude, sem zavítám, když kvetou lípy.
Znáte ten pocit, kdy se opravdu nic nepovede, všechno se nějak vyvine jinak, než si plánujete, než si přejete a ještě vám to přijde k smíchu? Tak tohle se mi stalo v sobotu - 9.dubna 2022.
Milé KOČKY,
plánovala jsem si, že konečně s manželem a s naším starým automobilem vyjedeme na výlet, měla jsem ho precizně vymyšlený a dokonale připravený a - nic. Počasí, resp. jeho předpověď nebyla příznivá, manžel nikam nechtěl, že má v plánu jinou činnost ( svoje záliby ) a kamarádky taky nikam nemohly. Vzdala jsem to, odloženo na jindy. A do toho volala Jana, že by odpoledne někam šla. Sebraly jsme se tedy a hurá do Prahy. Mám vždy v rukávu nějaké místo v Praze, kde to můžeme prozkoumat a tentokrát jsme zamířily tramvají na zastávku Poštovka, kde jsem nikdy nebyla a vyrazily jsme kousíček jako na Cibulku, o které se hodně psalo a ještě asi bude. Pár kroků od zastávky tramvaje ovšem začaly padat kroupy, mračouni černé jako saze čekaly až dorazíme a spustil se do toho v jednu chvíli i déšť. Došly jsme kolem takových stánků k čínskému pavilonku, který zářil novotou a zjistily jsme, že je tu akce pro děti.Prohlédly jsme si to tu a třeba se stavíme v létě, až bude teplo a nebudeme se tam klepat jako drahý pes. To snad dojdeme až na rozhlednu Cibulka?
Vrátily jsme se do města, a to konkr. na Smíchov k Andělu, kde jsme setrvaly v delším přátelském rozhovoru nad kafíčkem a pak jsme šly obdivovat kostel sv.Václava vedle Portheimky, dokonce byl otevřený a chvíli jsme byly i uvnitř. Poté jsme jely na druhý konec Prahy ( malinko s problémy v tramvajové dopravě ) a odtud busem k nám do N.
A! tady to vygradovalo: cestou sněhová přeháňka, všude bílo ( až jsem Janě říkala, že snad ustrojím stromek ) a když jsem vystoupila u nás z busu, bylo asi 5 cm sněhu a nejméně 5 cm vody, takže jsem došla domů pěkně umytá od nohou a suším! Kabát, čepici, boty, nohy a tak.
Na to, že jsem domov opustila před 13tou hodinou, domů jsem došla ve 20.20, to byl opravdu povedený výlet!
moc ráda takové fotím, už proto, že bývají mezi obvykle čtyřmi vzrostlými stromy a nevypadá to dohromady špatně.
Milé KOČKY,
raději najdu několik fotek, které toto mé tvrzení dokládají, co vy na to?
