Občas se tu v N. vyskytnou mlhy a klidně celé dopoledne halí zdejší domy a ulice do závoje, postříbří pavučiny a nedá se zapřít, že jsme u Labe tak blízko. Odpoledne se sice pod vlivem klubajícího se sluníčka trochu rozpustí, aby zas v noci převzala vládu.
Milé KOČKY, do Londýnské to má daleko, ale i tak je to podzimní náladička:
už chápu, proč je taková nevzdělanost!
To jsem si v těchto podzimních dnech vyšla před dům a koukám, že je na keři poslední růže, a jaká hezká. Doběhnu si pro fotoaparát a snažím se ji vyfotit a ejhle, chybička se vloudila a stonek se zlomil. No, říkám si, tak ji utrhnu úplně a dám si ji do vázy.
Milé KOČKY,
jaké bylo moje překvapení, když na růži sedí ( Jára z Rbk. mi řekla, že nikoli luční kobylka, nýbrž že je to: ) saranče.
Zelenou obludku jsem sklepla do listí na záhon a růže putovala domů. A voní!
mějte se hezky a nohy v teple!
Dnes podruhé:
Otevřela jsem počítač a konečně jednou na mne vykouknul článek, který mi udělal radost, nebyly to drby o profláklých rádoby ,,celebritách,, ani hlouposti a výmysly o nějakých sportovcích, byl to článek o člověku z masa a kostí, kterého léta osobně znám a to:
milé KOČKY,
o paní profesorce, onkoložce z Karláku v Praze a konkrétně o paní Petře Tesařové. Chodím k ní léta a nemohla jsem se se svými neduhy dostat do lepších rukou.
Máte-li zájem, přečtěte si to také:
https://www.prozeny.cz/clanek/onkolozka-petra-tesarova-naucila-jsem-se-pacientky-poslouch-66988
Musím jen dodat, že poslední dobou u ní slouží také skvělá sestřička a to paní Eva Ratajová a jsou bezva team. Když už jdete s Vetřelcem na kontrolu nebo na léčbu, nechcete, aby na vás ještě koukal a nebo ječel nějaký bubák zaměstnaný ve zdravotnictví, že ne? A tak si opravdu moc vážím toho, že mám takovou paní doktorku!
Moje oblíbené místo, kam jezdíváme na podzim na houby a na jaře či v létě jen tak do lesa na procházku - je u Břehyně. Rybník kousek od Mácháče a s výhledy k Bezdězu. Od nádraží v Doksech je to pěšky kus, ale dá se to.
Milé KOČKY,
uděláme si malou procházku po břehu?
Na tomto místě je známá průrva a už jsem ji, stejně jako kapličku přes silnici, na blog dávala, takže se dnes omezím na sdělení, že od doby, kdy jsme sem začali jezdit, vznikla tu osvěžovna, kde si lze dát kávu, zmrzlinu a čaj...za což jsme rádi.
