Děčín podruhé, aneb

 aneb návrat do čtvrtečního povedeného dne: Labe odneslo všechny mé momentální chmury dál k moři, asi do Hamburku? a já jsem se kupodivu nejen potěšila, ale i obnovila vzpomínky na mé dávné skoro dospěláctví. 

Na to, jak jsme v noci při tranzistoráku tančili na Tyršově mostě a to jsme šli pěšky z Děčína do Bynova - spolužačky a spolužáci měli taneční, mne holky ze třídy pozvaly,  nic nám v noci nejelo ( tehdy po Děčíně jezdily trolejbusy ) - spala jsem u jedné z nich. Tentokrát jsem most prošla s fotoaparátem a byla ráda, že těžké duchny na obloze odpluly jinam a nehyzdily mi snímky.

Zašly jsme se sestrou k zámku, ale už se téměř stmívalo, v Růžové zahradě se pilně pracovalo a na dotaz mi odpověděli, že na jaře to bude hotové a přístupné. Tak jsme zámek obešly a daly se k Hl.n. a jely domů.

Milé KOČKY:

Myslím, že to pro mne byl přínos a dobře jsem udělala:práce na mne doma počkala a nic mi neuteklo.

podzim v zámecké zahradě:

V zámecké zahradě bylo tradičně hodně pávů, ale tentokrát se mi nepodařilo žádného pořádně nafotit. Měli schované hlavy a bez nich nevypadali dobře.

Zpátky do náruče

 Bylo mi divně a smutno, několik týdnů jsem si říkala, že se podívám do Děčína, města, kde jsem tři roky studovala a denně z Benešova n.Pl. dojížděla vlakem do SVVŠ - zakončené maturitou - v r.1966! takže - návrat do náruče mých mladých let...

Byla jsem po viroze ještě nalomená, ale sluníčko ve čt 16.11.23 ukázalo hezkou tvář a modré nebe slibovalo pěkný den, skočila jsem tedy v poledne na vlak, doma vše nechala v běhu ( pračku a manžela ) a jela do Děčína. Mockrát jsme Děčín navštívili, ale tentokrát jsem si řekla, že si tam zajedu sama, až bude slunečno a pofotím si Děčín jinak, po svém, nikdo mne nebude nahánět a spěchat na mne...no, pěkné nápady, ale pak je vše jinak, jako vždy.Cestou na vlak jsem telefonovala se sestrou a prozradila jí cíl cesty a ona, že se ke mně přidá, přistoupila v Ústí n.L. a jely jsme dál spolu.

Sice mne trochu chvílemi zdržovala, protože nejméně třikrát potkala nějaké známé, ale já jsem se nedala a zatím cvakala snímky, dokud bylo světlo, měla jsem na to 2, slovy dvě hodiny, než se setmí. A než pojedu zpátky. Jak se mi to případně povedlo nebo ne, můžete, milé KOČKY, posoudit tady:

Muzeum a pověstný památný jinan dvoulaločný:

železniční most přes Labe a Ploučnici směr Č.Lípa nebo Č. Kamenice :

Knihovna u Tyršova mostu:

Kvádrberk - hodně přitaženo:

na náměstí:

Zlepšila jsem si náladu, pofotila spoustu míst a protože je fotek hodně, dovolím si zbytek vybraných přinést až zítra, milé blogerky. 

Na výletě v listopadu

 I to se dá, milé KOČKY, třeba do Libochovic a na zříceninu hradu Košťálov?

( jindy si přidejte Muzeum granátu v Třebechovich? )

Vlastislav:zřícenina hradu Skalka:

a už na vás, milé blogerky, něco chystám, snad se mi podaří malé překvápko?