Milé KOČKY, už připravené příspěvky na blogu musím odsunout na jindy a vklínit mezi ně čerstvé novinky. To bylo tak - potřebovala jsem si vyčistit hlavu a ačkoli nejsem momentálně fyzicky na tom nejlépe - řekla jsem si, že se někam vydám na výlet, sama, vlakem, s foťákem a trochu si užiju... už delší čas jsem uvažovala o městě, které mám ráda, není daleko a jen jsem čekala, až se sejde počasí a moje chuť vyrazit a
Litoměřice
budou moje. Přišla středa 29.5.24 a předpověď slibovala to lepší, já jsem si věřila, že to zvládnu a jelo se. Od nás do Lito je to hodina. Město znám, byli jsme tam mockrát - tedy jediné místo, které tam neznám, na rozdíl od mnohých jiných návštěvníků města je Výstaviště. Už jsme tu byli v kteroukoli roční dobu a tohle rozhraní jara a léta také nebylo špatné. Čekala jsem chladný den s mraky a troškou sluníčka a nakonec mi bylo horko, až jsem měla zpocená záda. Celkem jsem si prošla a nafotila místa mně známá i méně známá, fotek jsem nacvakala docela hodně, některé pro vás vyberu a budou - počítám - tři-čtyři díly, uvidíme? - abyste o nic. milé blogerky - nepřišly.
Město Litoměřice patří mezi nejstarší města v Česku, (zmínky v r.993 ) - vypíná se na mírném návrší nad Labem u soutoku Labe a Ohře. Místo je zvané Zahrada Čech. Okolo jsou vidět krásně kopce Lovoš a Košťálov, Milešovka, hrad Házmburk, známé jsou vinice u Žernosek, ovšem také je v sousedství nechvalně proslulá pevnost Terezín.
V tomto prvním dílu se budeme věnovat tomu, co mám na městech ráda: hradby, věže, krásné domy nejen na náměstí a kostely, v Litoměřicích je kostelů spousta a všude na vás při procházkách nějaké ty věže vykukují a nabízejí se k focení. Kostely jsou ale obvykle zavřené a jen někde můžete přes skla dveří fotit interiéry, někde ani to ne. Památných a historických domů je v městě veliká spousta. Je zde rozsáhlé podzemí, nad městem je rozhledna Mostka, v Íčku vám při návštěvě dají takových materiálů...
Tohle je bývalý tunel dráhy - na ni ještě přijde řada...
Bude-li zájem, přidáme, ne?
