Aby toho nebylo málo, šla jsem si ještě město prohlédnout z mostu přes Labe, milé KOČKY, obvykle totéž vídám pouze z auta a to není ono: mimochodem, to už jsem sotva lezla! ale nádraží bylo na dohled...
a vida, byly tam, nad tratí z Ústí do Všetat - kdo? máky a další kvetoucí rostlinky, tak jsem je přibrala do party - do bedýnky zvané fotoaparát:
a máte to, milé blogerky, za sebou... zítra se podíváme o notný kus jinam!
Milé KOČKY, když jsem se tak loudala po Litoměřicích, vzala jsem jeden úsek jinudy, než je má oblíbená trasa a dobře jsem udělala! Našla jsem krásný domeček porostlý růžemi a kolem se vinula stará, kostkami vydlážděná cesta - no hotový zázrak - jako pro panenky! Tak tady to máte na stříbrném tácu za odměnu, že ke ně chodíváte! Vaše Jiřina
To by bylo, abyste neměli hezké pondělí!
Tak zase někdy někde v Čechách - ahoj.
Když jsem se dosyta pokochala v kavárně - pustila jsem se na cestu zpět do města a to přes parkány.
Milé KOČKY a zase jsem tentokrát udělala trochu změnu - byla jsem tam sama, nikdo mi do toho nekafral, zvolila jsem procházku po hradbách, kolem sochy K.H.Máchy a s výhledy na část Litoměřic. Několik skupin studentů se tam slunilo a odpoledne mi příjemně utíkalo.
Mám chuť vám mnohé z toho tady ukázat:
a pak na nádraží a domů...ale - bude ještě pokračování, nebojte...
