úterý 27. srpna 2024

Až do neděle - část II.

 Rozpovídala jsem se o jedné dovolené na jihu Moravy a sama jsem překvapená, jak ráda na ni vzpomínám - když se, milé KOČKY, probírám fotkami. Zvláště výlet na zámek Milotice mi utkvěl v paměti, nevím, zda to bylo pěkným počasím, nebo dovádivým kotětem, které jsme tam s manželem pozorovali a nebo prostě tím jihomoravským prostředím.

Naše tehdy vůbec první návštěva zámku a zahrad v Miloticích:














 

na přání manžela další cesta vedla směr ZOO Hodonín: u tygra Timura jsme se zdrželi nejdéle -






se spokojeným manželem jsme si prohlédli město Hodonín, 




zastavení bylo i v Čejkovicích - musela jsem vidět sklepy, 
další den jsme vyrazili do Kyjova, poté na hrad Buchlov a co bylo dál, to uvidíte, milé blogerky, ve středu...



mimochodem, důkladnou prohlídku tohoto hradu jsme si, tentokrát s kolegyní Janou, dopřály v rámci zájezdu loni...

v Kyjově jsme se nezdrželi moc dlouho:



znáte to, na dovolené to rychle utíká, hodiny se nezastaví, to my leckde ano...











pondělí 26. srpna 2024

Až do neděle - část I.

 Vážení a milí hosté mého blogu, milé KOČKY, do příští neděle, kdy už naskočí na kalendáři datum 1.9. - ( to to ty prázdniny ale vzaly smykem, což? ) tady nebudu a tak jsem vám zde připravila jeden vydatný a snad i pohledný příspěvek.

Pro mne, když se řekne září, naskočí okamžitě pojmy jako jablka, švestky, štrůdl, koláče se švestkami a mákem, a také víno. Nebo burčák - my ho sice nepijeme, ale je o něm slyšet. Na Mělníku bude vinobraní a to zas bude opilých řidičů. Ale držme se tématu. Protože pro mne začátek září je i začátek školního roku -   ( přesto, že mám školu dávno za sebou ), také někteří z rodiny mají svátek a narozeniny, je to měsíc, který v rodině stojí za to. My s manželem obvykle v září vyrážíme na pár dní někam na dovolenou. Už nejsou všude nevychované a rozeřvané děti a nehrozí diskotéky do dvou do rána a je klídek. Mnohdy jsme si udělali dovču právě v tento termín na Moravě - ať to bylo v Mikulově, ve Znojmě, v Kroměříži, v Kuželově nebo třeba v Kobylí, tam všude jsme byli velmi spokojeni. ( a to nemluvím o Jeseníkách a Opavsku nebo Luhačovicích ). Pan ubytovatel nás nasměroval na Hody do vesnice Bořetice, to byl pro mne tehdy nádherný zážitek. Také jsme navštívili ZOO Hodonín a prohlédli jsme si i půvabné město. Udělali jsme si výlety - na zámek Milotice, do Kyjova, na hrad Buchlov i zámek Buchlovice - užívali jsme si krásné Moravy... nesmím zapomenout na výborné červené víno od pana majitele. Manžel víno nepije, bolí ho po něm hlava a tam - nic mu nebylo.

Vidím, že toho bude tentokrát opravdu hodně a tak to rozložím na tři dny. A s jedním dnem prémiovým? S novými a doufám, že pěknými zážitky a fotkami se z cest vrátím a pak se ráda o vše, co na cestách zažiju, s vámi, milé blogerky, podělím.

Začněme popisem cesty do Kobylí na tuto vzpomínkovou dovolenou - předesílám, že už má místečko v archivu, není to nic čerstvého. 

Stavili jsme se v Netíně u hrobky Lobkowiczů: + křížová cesta



a pokračovali jsme do Náměště n.O.: tu mi nyní připomněla MarieKes svou návštěvou.

My jsme tehdy jen něco pojedli ve městě, prošli se zámeckým parkem a po mostě...





odtud pokračování v trase přes Rajhrad:




k němu se můžete dočíst:
Klášter benediktinů založil roku 1045 Břetislav I. na místě velkomoravského hradiště. Patří tak mezi nejstarší kláštery na Moravě. Mnohokrát byl vydrancován různými vojsky, vypálen a znovu vybudován.
Současnou barokní podobu mu vtiskl Jan Blažej Santini-Aichel v letech 1721 - 46. Vlastní klášter je komplex jednopatrových budov soustředěných převážně kolem rajského dvora s dominantou kostela sv. Petra a Pavla.
Dnes se v prostorách kláštera nachází stálá expozice dokumentující nejvýznamnější osobnosti literatury na Moravě v průběhu 9. až 20. století. Prohlédnete si také interiéry historické benediktinské knihovny s 18 tisíci svazky knih, dobovou kuchyň nebo klášterní zahradu.
Zajímavostí je, že vzácné exponáty zdejší knihovny využíval ke studiu mimo jiné i J. Dobrovský.







Hody v Bořeticích:







a známá Vrbice se svými sklepy:












zítra a ve středu se podíváme, kam jsme z Kobylí výletovali a kudy jsme to brali cestou k domovu...

upozornění: Od středy nebudu moci pracovat na blogu ani komentovat vaše blogy. Vše si vynahradím po návratu. Mějte se tady všichni moc hezky.


 







neděle 25. srpna 2024

Bohužel

 Máme tady neděli, ráda bych vám ji, milé KOČKY, něčím ozvláštnila, ale jak? 

Napadlo mne, že bych sem dala něco z lesa a třeba houby, jenže - kde brát ? Tak jsem se ponořila do archivu a máme tady houbičky od Bezdězu - ovšem že staršího data, v tom suchu, které nyní panuje, toho asi moc neroste. Tak to bude, bohužel, jen vzpomínka na jeden lepší srpen.










Krásnou voňavou neděli!