Hezký večer

Jak jsem avizovala, měly jsme na včerejší večer s Janou koupené vstupenky a hodně jsme se těšily:

však jsme nebyly samy! -

sál v Kulturáku byl plný, ještě se přidávaly židle, dokonce tam byla spousta lidí o francouzských holích a na vozíčku, tak přitažlivý byl program:

---

naše město navštívil můj spoustu let obdivovaný a oblíbený pan Ondřej Havelka a jeho Melody Makers.

( Vzhledem k tomu, že jsme seděly v deváté řadě, že hůř vidím, připadá mi stále stejný, ač já stárnu a on je jen o šest let mladší, ale pořád je přitažlivý).

Začali přesně v sedm a hned od počátku bylo jasné, že se O.H. ani trochu nezměnil, ač mu věk neubývá, jede stále to své, pro mnohé z nás obdivované:

pěkné oblečení, koncentrovaná slušnost, noblesa, humor všudypřítomný, jemný a nevtíravý, hejble profesionální, sehraná parta pěkných chlapů, skvělých muzikantů,

vtipné scénky mezi písničkami,

potěcha oka i sluchu,

milé KOČKY,

co bylo jasné od počátku? : že budou hrát řadu evergreenů J.Ježka a Gershwina.

Swing, jazz ... nohy, ač mám s nimi nyní trochu problém, vlivem muziky by samy poskakovaly a dokonce jsem se nechala do té míry unést, že jsem si u některých písniček představovala ( ve svém požehnaném věku! )

že tančím s jedním pánem - konkrétním!

Zpívala a tančila i krasavice - dcera p.Havelky Rozálie a zpěvem okouzloval a tančil též jeho syn Vojtěch Havelka.

Netroufám si hodnotit jednotlivé muzikanty, ale vypíchnu klavíristu: borec! a další taky stojí za vidění!

Byl to zase jednou úžasný a vzrušující večer.

Dokonce jsem si ( prvně v životě ) říkala, jestli nemám dojít za p.Ondřejem a nechat si ho podepsat na levou ruku. Nemusela bych se pár dní na tom místě mýt!,

škoda, že neprodávali cédéčka, mohla jsem mít dáreček pro zetě.

Potkala jsem tu i několik známých, není špatné se takhle náhodou setkat, popřát si klidný Advent a pousmát se na milé lidi.

( doma před spaním jsem si uvědomila, že mi p.Havelka byl vždy sympatický i v jeho filmových rolích, všech, kde jsem ho stihla vidět )

A vám všem - pokud bude v TV jejich pořad, což by televize o Vánocích mohla zařadit, nechte všeho a zasedněte a potěšte svoji duši také.

Koukala jsem i na internet, že mají podobné koncerty v dalších dnech i jinde po republice.

Hezké chvíle ve společnosti slušných lidí přeji: Jiřina

Polštářky

Tak si představte,

milé KOČKY,

jak jsem dostala za vyučenou.

---

Asi dva dny jsem po chvilkách

( bylo hodně zataženo a skoro tma celý den - tak - co taky dělat? )

šátrala ve vyhledávači a prohlížela nabídku - velmi bohatou - polštářky a různé jiné textilie vhodné do domácnosti na advent a Vánoce.

Chtěla jsem si něčím novým zpříjemnit bydlení v adventním čase.

Když jsem to prostudovala křížem krážem, vytáhla jsem si několik favoritů a z nich udělala užší výběr,

něco pro sebe a několik jich bylo myšleno jako dárky pro blízké,

a už, už jsem sama sebe přesvědčila, že tohle ano a tohle raději ne,

objednávala jsem a ouvej!,

zjistila jsem, že moje právě zamilované zboží, které nutně potřebuji!!!,

ubrus a polštářek s vyšívanými ptáčky je vyprodané!

Další polštářky - jeden červený a jeden bílý s vyšitými vánočními symboly jsou vlastně k nám vhodné barvou,

jenže tím, že jsem odložila rozhodnutí na druhý den, už se mi nezdálo tak nutné je koupit, když polštářků máme spoustu.

Zjistila jsem, že to prvotní nadšení ze mne vyprchalo a nakonec jsem od objednávky upustila.

No, vyhráno ještě nemám, ale už se snažím být rozumná.

Kdo by to do mne řekl? že?

A něco aktuálního?

Dnes večer jdeme s Janou na p.O.Havelku a moc se těším.

Úplně paf!

Nerada to píšu, ale včera jsem zůstala úplně paf.

Psala mi, po dlouhé době, jedna milá známá, se kterou jsem kdysi pracovala a máme k sobě blízko.

---

Její dcera, moc šikovná a krásná holčina, vysokoškolačka, má vysněnou práci, dobře se vdala, má tři úžasné a zdravé děti, krásný byt v Praze a vše úplně jako z pohádky.

Manžel pohledný jedináček, má skvěle ohodnocené zaměstnání, záviděníhodné.

Moje dcera je na tom srovnatelně, jen má dvě dcery, nikoli tři děti.

Proto jsme si občas psaly, co děláme my dvě a naši manželé, kam ti naši mladí jeli a co dělají vnoučátka, jaké navštěvují kroužky a tak.

Na Vánoce či Nový rok jsme si posílaly fotky těch našich drahoušků.

Navzájem jsme se těšily z těchto skutečností.

Včera mi napsala, že jejich mladý od rodiny odešel!

Bylo to pro mne jako rána do hlavy, nikdy se nehádali a neměli žádné finanční starosti.

Jeho rodiče do něho hučeli, aby se vrátil.

Je to v poslední době druhý podobný scénář, nechápu to.

Jen si říkám, která pak Krasavice zde zaúřadovala?

Když manželství nefunguje, nebo má dlouhodobě problémy, pak je asi lepší ,,jít od toho ,, - ale takhle zničehož nic, to mi přijde divné. Nepochopitelné.

My, staré lišky, asi na to koukáme jinak, taky jsem si mezi 30 a 40 lety svého věku myslela kde co.

Ale, dnes už vím své.

A je mi těch lidí a jejich děcek líto. Moc.

To jsem jelen

Včera kvečeru jsem šla na poštu, už byla tma, tak jsem našlapovala opatrně, abych sebou někde nesekla.

Vyřídila jsem dva příkazy k platbě a pak jsem si vzpomněla! - (hurá, ještě si něco pamatuju ), že jedeme o víkendu na adventní zájezd a že bych se měla pojistit.

---

Paní úřednice měla problém s myší u počítače, ale bylo krátce po páté a pracují do šesti, i řekla jsem si, že to zkusím.

Zeptala jsem se, kolik by stála pojistka na dva dny u nich. Mám totiž zkušenosti s pojistkami na zájezdy jinde.

Nejprve se snažila dostat na jejich nějaké stránky, pak pravila, že by to bylo 120,- Kč, nakonec, když jsem tedy souhlasila, stálo to 136,- Kč.

A nyní se dostávám k tomu, co mi hlava nebere.

U jedné cestovky, když si nechám pojištění udělat přímo u nich, stojí jeden den 22,- Kč!

U mé pojišťovny, kde léta platíme za byt, mi to počítají ještě více, než zmíněná pošta. Asi jako ,,odměnu,, za věrné služby!

Cestovka, se kterou jedeme na adventní výlet, chce za den 99,- Kč.

Na mne to dělá dojem, že si každý zprostředkovatel něco uzobne a nebo to pojišťovny zkouší, co lidi vydrží?

Bez pojištění bych do ciziny nejela, jeden nikdy neví, co se může stát!

Nejvíc se pak divím, když na konci roku zveřejňují zisky, pojišťovny, banky a pod.

Jestli je nás ( od oka ) deset milionů, tak kolik jim kdo z nás vlastně stihne za rok přispět?

Pracovala jsem několik let ve spořitelně a byly 2, 4 proc. knížky, pak výherní a dnes mi to přijde pěkně našponované. Úroky z uložených peněz téměř žádné, zato kdyby si člověk vzal půjčku, tak to naskakuje jak na taxametru v taxi v Praze.

Dokonce zaplatíte i za to, že si své peníze vložíte na účet.

To je na mne silné kafe.

Zkusím časem najít nějakou rozumnou instituci, která mne na cesty pojistí a neobere mne do hola.

Byly doby, že jsem měla roční pojistku za 600,- Kč a jelikož jsem cestovala hodně, stálo to za to. Zkrátka se mi to vyplatilo.

Tak a nyní něco z jiného soudku. Koupila jsem si cestou domů proutí a zkusila udělat adventní výzdobu, takový pokus č. 1.

Honzíkovi se to líbí, mně také a děda stejně leží a nemá sílu ani komentovat.

Jo,

milé KOČKY,

( ustrojit stromeček, napéct cukroví )

ještě vůně vanilky a perníčků a je to tam.

Přesně za měsíc bude málem ,,po nich,,.

Při pondělku

Včera, v neděli, jsem - vlastně náhodou - před polednem shlédla pořad televize Prima :

rozhovor s kardinálem Dukou.

---

Doporučuji ostatním se podívat dodatečně, pokud mají možnost.

Ne se vším, co říkal, souhlasím!

Každopádně mne to přimělo k zamyšlení nad mnoha věcmi a také mi to vnuklo mnoho otázek.

Ač jsem ,,úředně,, nevěřící, také celý život nestraník!, mohu tvrdit, že v něco věřím a nikdy jsem nebyla člověk, který by někomu jeho víru rozmlouval, záviděl nebo nepřál, ať byla jakákoli.

Ráda si čtu o různých historických událostech a také o mnoha náboženstvích, abych rozuměla ,,světu,,.

Zajímám se o nejen církevní stavby, nicméně jsem v katolictví nebyla vychována, ač vlastně Desatero dodržuji

( nekradu, nevraždím a pod.)

Také mi nevadilo a nevadí - pokud jsem se dozvěděla o někom, že je homosexuální,

vlastně mě to ani nezajímá, kdo to jak má se sexem,

ale nemám ráda, když tuto skutečnost dotyční dávají okázale najevo.

Tady dlužno dodat, že ty jejich průvody v Praze jdou mimo mne,

ale už jsem si říkala, že by bylo fajn uspořádat průvod třeba i Prahou od Pohořelce až k Žižkovské věži - rodin s kočárky, dětmi, babičkami, dědečky a prostě celými rodinami,

aby bylo jasné, že tohle je základ státu a bez těchto lidí to nebude ono, nebo se mýlím?

Manželství a osvojení dětí homosexuálních partnerů nefandím.

Přesto, že si myslím, že by se ty děti asi měly materiálně u těchto párů velmi dobře?

Podobných témat v rozhovoru probrali více, kardinál se dotkl i Adventu a Vánoc.

Zdá se, že to týden před Adventem přišlo právě vhod, abych si srovnala myšlenky a udělala názor na mnohé skutečnosti.

Politiku hodnotit nebudu, na to jsou volby, že? Pak to hodím těm, komu si, myslím, patří můj hlas.

Třeba ten můj lístek vysadí z křesla někoho, koho tam teď mít nechci.

Příjemný, poslední týden v listopadu,

milé KOČKY,

přeji!