Slepičí a kohoutí sbírka

Do výzvy u Martičky mohu směle vykročit s divnou sbírkou,

která ani nebyla plánována,

---

propašovali se ti opeřenci k nám podloudně a postupně,

jenže se z toho stala sněhová koule a na to pozor,

milé KOČKY!

Nejprve jsem měla tři talíře z Polska?, kde na jednom byl kohout.

Koupila jsem si v Alsasku látku se slepicemi a kohouty,

byla sice trochu drahá, já však jsem měla nějakou představu,

že by se z ní daly ušít sedáky na židle nebo tak něco.

Nebo, že je vystříhám a našiju na ubrus?

A místo toho jsem z nich udělala 4 obrázky. Zbytek látky čeká na inspiraci.

Nakonec jsem občas nějakou tu slepici dostala, nebo koupila,

třeba v Bruggách jsem koupila hrnky s čokoládovými bonbony,

v Roudnici velikonoční dekorační pipky,

v Delftu talíř s kohoutem,

v Maďarsku plechovou tabulku s kohoutem,

jednoho kohouta mi nakreslila vnučka, když byla malá,

vplížili se nenápadně a už tu s námi žijí několik let.

Dokonce jsem si na ně pořídila polici!

Koupila jsem postupně džbán, cukřenku a mističku...

V Rýmařově jsem zakoupila kuchyňskou minutku.

( v lednici mám 20 vajec, ale to se asi nepočítá )

Ve sklenici od džemu přechovávám usušený podběl, přísný zákaz mám chodit na bleší trhy,

na lednici trůní magnetka s odkazem na francouzské pivo.

Zkrátka: podlehla jsem tomu.

( viděla jsem i máslenku s kravičkou, ale to jsem se ovládla a nebudu už ten zvěřinec u nás doma rozšiřovat )

Úlovky

Při hledání starších fotek jsem natrefila na spoustu snímků ze zahrad zámku v Častolovicích.

Uvažovala jsem,

---

jestli by někoho mohly potěšit, ty barvy a tvary,

ovšem kdybyste chtěly přivonět, to byste musely,

milé KOČKY,

zajet v létě tam.

My jsme se stavili vícekrát, s přáteli i s vnučkami a nikdy jsme nelitovali.

Stojí to za návštěvu, protože i v okolí je mnohé k vidění,

např. zámky v Kostelci nad Orlicí, Doudlebech, Potštejně, poutní místo Homol a další.

Ale držme se tématu: květiny pro vás:

Portrét

Nerada se chlubím cizím pěřím,

raději bych sklízela pochvaly za svoji práci,

---

nicméně přenechám v tomto případě chvalozpěvy manželovi,

totiž,

milé KOČKY,

když někam jedeme, fotíme oba,

fotíme totéž a doma zjistíme, že to není stejné!

Ještě, aby bylo!

Tak se stalo,

že jsme někde byli a manžel vytvořil tyhle portréty:

docela mi vadí, že jsem to nenafotila já.

( není podstatné, že je to z minizoo v Častolovicích )

Hádanka:

Zjistila jsem, že vás,

milé KOČKY,

bavilo hádat,

---

jaké městečko dávám na blog a tak jsem pro vás připravila prémii:

tohle městečko mám ráda už hodně let a často jsme se tam zastavili,

ať už při jízdě někam dál, nebo naopak při návratu z nějaké dovolené.

Dokonce jsme se tam vypravili kdysi i s dcerou, jejím mužem a oběma vnučkami,

( to byly vnučky ještě prťavky )

neb jsme pobývali týden v nedalekém kouzelném údolí u tamní řeky.

V místě se zajímavým názvem!

Vyrazili jsme tehdy na zdejší zámek, holky si pohrály v přilehlé krásné zahradě,

kde je nepřehlédnutelná krytá lávka od věhlasného architekta!,

prohlédli jsme si náměstí, velmi pohledné a fotogenické,

obešli hradby a sledovali dole tekoucí řeku.

Zámek má zajímavou historii a měl za První republiky věhlasné návštěvníky.

Skloňuje se tu často slovo renesance.

Jasně, že jsme utratili i za kávičky, zmrzlinky a pod. Bylo kde.

Tady to máte! -

a kdo ještě netuší, město má dost dlouhý, několikaslovný název.

( Dnes by měla moje mamka narozeniny a tak sem dávám její oblíbené městečko ...)

Sobota

Včera pátek, třináctého, a dnes sobota, polovina března, je to paráda,

svítí sluníčko a já řádím jako čert.

---

V týdnu nám přivezli nový, chlupatý, tzv.kusový koberec místo toho stávajícího,

dnes přišel Honzíkův otec pomoci nám starý vyndat zpoza sedačky a vsunout tam ten nový.

Jenže, však to znáte,

milé KOČKY,

nejprve se muselo do jiné místnosti odstěhovat kde co, aby se tam dalo manipulovat se sedačkou a kobercem,

který nutně potřebuje vyprat ( půjde v dubnu do Prahy na očistnou kůru ).

Včera jsem si koupila nějaké narcisy a natrhala zlatý déšť a vyměnila jsem polštářky se zimní tématikou

( zatím jsem tam pohodila starší, s kytičkama )

za jarní a později už přijdou na řadu, doufám, že brzy, ty tropické, džungloidní.

Taky si asi vytisknu nějaké kolibříky do rámečků na zeď.

Všechno jsem vyluxovala, koberce, sedačku, ušák a ani jsem nemusela topit, jaké mi bylo vedro.

Mezitím jsem uvařila lehký oběd ( lečo a brambory ) a už šilhám po nových časopisech o bydlení, které mám dva dny doma a rozečtené knížce a přemýšlím, ve kterém koutě bych zaparkovala. Jenže musím ještě pár věcí udělat.

Já nevím, jak vy,

ale já, jak mám doma něco nového, hned se mi tu víc líbí.

Hezké bydlení a klidnou sobotu vám všem.