pátek 27. března 2020

Karlovy Vary

Karlovy Vary, lázně, o kterých jsem slýchala od mládí,
byla tu na léčení mamka po operaci žlučníku a doma jsme měli takový ten lázeňský pohárek na pití léčivé vody,
s typickým obrázkem Kamzíka na skále.

Dnes vás pozvu díky starším fotkám do lázeňského města, o kterém se tvrdí, že je založil Karel IV,
leží na říčce Teplé a ta se za městem vlévá do Ohře.
Já sama jsem je malinko prvně navštívila, když jsem byla na léčení ve Františkových Lázních.
Jeden človíček jel jedno nedělní odpoledne svým autem domů k rodině a vzal nás,
mne a moji spolubydlící, do Varů,
nechal nás u Poštovního Dvora a kvečeru nás zase odvezl do F.L.
Byla to pro mne zajímavá zkušenost.
Nejen, že jsme si tu zatancovaly, s Dášou z Brna, správnou, zkušenou babou,
tam jsme viděly muže, chlapy a dědky, kterým se asi zbláznily hormony.
Naštěstí jsme věděly, že už je nikdy neuvidíme a tak jsme jim na další dny naslibovaly kde co
a pak jsme se nemohly přestat smát,
když jsme už zpátky ve F.L. večer ležely v posteli.
( bylo nám pod 40 let a měly jsme tehdy ještě smysl pro humor, je to asi 35 let a nejspíš už nežijí pamětníci? )
Tak při této návštěvě jsem z K.Varů toho mnoho neviděla, ale jindy jsme s mužem Vary navštívili a celé si je prošli,
až bude Vřídlo opravené a přístupné, podíváme se tam zas.
Nemá smysl zde vyjmenovávat všechny okolní zajímavosti, jako lanovku na Dianu a různé vyhlídky,
každý ať si najde to své,
některé budovy jsme našli v příšerném stavu a doufám, že se podaří je opravit - např. Císařské Lázně.
Ale zmíním se o Andělské Hoře poblíž, o Bochově a nedalekém hradu Hartejnštejn ( klíč v Íčku v Bochově ).
Není to ani daleko do mého oblíbeného Lokte a k Svatošským skalám.
Je to území bohaté na památky a přírodní zajímavosti i směrem na sever od města.
Milé KOČKY,
nakoukněme:























































čtvrtek 26. března 2020

U nás doma

Škoda, že nemám rubriku Všehochuť.
Tam bych tohle dnes zařadila.


Napíšu to sem pro sebe, jako do zápisníku, abych jednou věděla,
co jsem dělala, když řádil koronavir.
Takový čtvrtek, úplně obyčejný, ale je obyčejný?
Předně už mám několik dní pocit, že je sobota, proč, to nevím.
Ráno jsem vyskočila z postele a mimo jiné jsem se i nasnídala.
Pak jsem se oblékla, omotala šálu kolem pusy a šla do Penny pro asi 4 věci, jako máslo, mazanec a tak.
Bylo dost chladno, tak mi rukavice i šála přišly vhod.
Přišla jsem domů, vydrbala jsem si ruce, umyla kliku u vstupních dveří,
vyprala silonovou tašku, pak jsem v ruce vyprala všechny šály,
které jsem našla, které byly v poslední době použité.
Nacpala jsem do pračky dávku, ať si holka užije,
udělala přípravu na oběd,
vyluxovala jsem drobky - z koberce v kuchyni.
A tak bych mohla pokračovat.
Nafotila jsem si nové sedátko do vany, pořídili jsme si ho, abychom ve vaně nepadali,
i když léta používáme z IKEA protiskluzovou podložku zeleného krokodýla.
Bezpečnost především!
Taky jsem si uvědomila, že jsem Martičce do výzvy zapomněla nafotit dva polštáře s kohouty,
které máme na židlích u stolu a dáváme je obvykle dětem za záda, pokud k nám přijedou.
Nu a zatím poslední fotka je štrůdlík připravený do trouby.
Vždyť to říkám,
milé KOČKY,
obyčejný čtvrtek.
Mám ten den ráda, večer na Dvojce ( ČT2 ) dva pořady pro mne! Jak já se na večer těším!





















Poděbrady

Dovolte mi lehce si zavzpomínat na Poděbrady, lázeňské město, kde se léčí srdce.
Mnoho srdcí.

Jak bych je byla bývala kolikrát potřebovala, když jsem se s nějakým týpkem rozešla! Nebo mě nechal.
Tak do Poděbrad jezdíme, respektive se tu zastavujeme, jen když tudy jedeme někam dál, případně, když se vracíme z Východních Čech.
Taky jsem vzala ke zdejší fontáně své vnučky, když byly o prázdninách u nás, a chtěla jsem je zabavit jedno nedělní odpoledne.
Holky se v parku u fontány vylítaly a vybláznily a v přilehlé, oblíbené kavárně jsem nechala nějaké ty penízky za čokoládu a kávičku, zmrzlinu.
V létě se u zámku dá nechat se povozit na parníčku po Labi.
Na náměstí si vyfotíme sochu Jiříka z Poděbrad, zajdem si na teplou oplatku.
Potěšíme si nejen srdce, ale i dušičku.



























































středa 25. března 2020

Mariánské Lázně

Vlastně - nic nového!
Na lázně jsem si vzpomněla několikrát, když jsem se probírala fotkami,
předně jsem fotky z návštěv různých lázní už zveřejňovala,

možná na starém blogu a pak,
do některých se rádi vracíme, ne na pobyt, ale na výlet.
Mezi takové patří Mariánské Lázně.
/má to pro nás výhodu, že nemusíme cestou na západ republiky přes Prahu, jedeme přes Slaný a hezky kolem Krušovic na K.Vary /
Ve městě jako takovém je to moc malebné a lze tu vidět třeba Miniatury, stavbičky různých památek ČR...
hezká procházka je od Antonínova pramene na náměstíčku v Úšovicích až ke Zpívající fontáně,
v M.L. je mnoho kostelů, třeba zajímavý je ten ruský!
Mám ráda procházky kolem lázeňských domů, které vypadají často jako nanukový dort.
Byli jsme tu okouzleni jak v době kvetení rododendronů, tak na podzim, v době zlatého a červeného listí.
O Kladské v okolí nebo zámku Kynžvart s nádherným parkem jsem se už také kdysi zmiňovala,
a nebo si můžete udělat výlet do Tachova? a tady: pozůstaky hradeb, stromořadím se vydejte k opravené jízdárně ve Světcích...
cestou do Tachova se stavte v Chodové Plané a v Plané, sice zámek je v děsném stavu, ale stojí to tu za zastavení.
My jsme výletovali i na Přimdu, ke klášteru Teplá, do Bečova n.T. nebo zkuste zajímavou rozhlednu Krásno.
Nezapomeňte na okolo tekoucí umělý kanál Dlouhá stoka - přivaděč vody ze 16.st. a má 24 km -
až do Horního Slavkova.
Milé KOČKY,
nakonec se budete pravidelně vracet, stejně jako my.
Ochutnávka:


















































































úterý 24. března 2020

Lázeňské střípky

V této době, kdy mám sedět doma a přitom mi myšlenky jarně poletují po výletech,
si musím udělat virtuální dovolenou.
Brouzdala jsem staršími fotkami a byl to balzám na nervy, a tak mě napadly lázně!
A vezmu to od podlahy.


Rovnou pojedeme,
moje milé KOČKY,
několik dní do lázní.
Uděláme si exkurzi,
neboli vypravíme se zpětně po stopách...
Frantovky, Mariánky, Poděbrady a Karlovy Vary? a co Luhačovice?
Jeseník a Karlovu Studánku možná také ve fotkách najdu.
Tak schválně, sama jsem zvědavá, co pro vás nahledám.
Nikdy nejedu jen na jedno místo, musím vždy prozkoumat i okolí a moc mě mrzí,
když po návratu domů zjistím, že kousek od místa pobytu bylo něco zajímavého a já tam nebyla.
Ráda, když někam jedu, předem prozkoumám mapu.
Tak se jistě nebudete divit, že se tu zmíním i těchto zajímavých místech.
Začneme rovnou ve Františkových Lázních.
Byla jsem tam na léčení třikrát, ještě za totáče, tzv. na křížek,
a později několikrát na výletě.
Jsou tak jiné a tak pěkné a nejraději je mám, kdy kvetou keře rododendronů a spousta květin.
Když svítí sluníčko, když můžu jít na procházku do parků,
podívat se na sopku Komorní Hůrku, kam zavítal i Goethe - pozor, on jindy, než já!,
zajet si do opravdu krásného města Chebu, s jeho hradem, Špalíčkem,
do dědiny Doubrava, navštívit poutní místo s loretánskou kaplí Maria Loreto v Hrozňatově...
podívat se do na Motýlária v Žírovici ( kdo ví, zda tam ještě je? ), na bublající bahenní minisopky do Soosu,
do některých zajímavých vesnic v okolí, jako Milhostov a Nový Drahov?
na hrady Seeberg, Hazlov, Vildštejn ve Skalné.
A kdo je tu autem, může si zajet kousek od hranic.
I na německé straně jsou zajímavá místa hodna návštěvy.
Vyzkoušejte, až nebude karanténa!