pondělí 20. dubna 2020

Poznávací znamení

Až tento článek a fotku uvidí kolegyně Jana, bude jí jasné, že se mi stýská.
Po zájezdech, po výletech.
( tady vidíte,
milé KOČKY,
jak jsem ješitná, že si myslím, že Jana se na můj blog občas podívá )
Jako poznávací znamení je níže umístěná fotka mého příručního zavazadlíčka,
na doklady a peníze a fotoaparát.
Na jednu rtěnku, zrcátko, kapesníčky, případně větrový bonbon.
Batoh s jídlem, pitím a jinými potřebnostmi mívám v busu pod nohama a nechávám jej v busu i když jdeme do města nebo jinde na prohlídku.
Tuhle taštičku si beru sebou.
Ta by mohla vyprávět.
Třeba příběh, kdy jsme ve měste Sarlat chtěly posedět v restauraci,
dát si něco malého a skleničku vína,
a číšník, který neuměl česky!,
nás posadil ven ke stolku na chodníku, líbilo se nám tam, ale nechápali jsme,
pak, později, nám paní průvodkyně vysvětlila, že pití se v době oběda odehrává jinde!
Jo, člověk se pořád učí.
Někde vám ve Francii kafe v poledne jen tak neuvaří.
Proč já se neučila? s těmi pár slovy rusky a německy, co si ze školy pamatuju, toho na západě moc nepředvedu a francouzsky a anglicky neumím.
Ještě, že to kafe a dort zvládám, sklenku vína jsem si dokázala také koupit.
Jednou jsem si v Bretani málem koupila kalhoty!
To by bylo video na blog, kdyby ten rozhovor rukama nohama mezi prodavačkou a mnou někdo natočil!
Hezký, pondělní podvečer přeji.

neděle 19. dubna 2020

Toulavka

Dnes, v neděli dopoledne, jsem si dopřála Toulavou kameru a Objektiv, jako vždy, když to jde.
Navrch jsem obdržela PONORKU.
Jsme v malém bytě s mužem asi moc pohromadě a jednou to přijít muselo. Nadšení, že je zpátky doma ze špitálu a že se o něj pěkně starám, asi vyprchalo, chtěl si zavysílat ( hulákat do radiostanice ) a ačkoli jsem neřekla slovo, asi jsem čučela jako čert - a to já taky umím!,
takže jsem pravila, že příště by mi to měl říct předem a dát mi pořady nahrát a bylo by to ok.
Ale zpátky k pořadu:
Na Dvojce pak dávali krom jiného pořad o Elbě, připomněli mi můj úžasný, krátký pobyt na Korsice.
Nu, asi se tam už nepodívám, proto se ráda vrátím zpět v čase ve fotografiích.
Byli jsme celý den v Bonifaciu a počasí bylo přímo ukázkové.
Milé KOČKY,
cestovatelky, samy víte, že Středomoří je ráj,
mohu vám pár obrázků nabídnout?
Provázkem sešněrované auto a nebo hodně nabourané tam potkáte na každém kroku,
prosím pozor: žádná jachta na snímku není moje, 
vidíte mne tam tak, jak jsem vypadala v 09/2002
Hezké nedělní odpoledne přeji.


sobota 18. dubna 2020

Venku

Dopoledne vaření a úklid a podobné laškovnosti.


Povídám manželovi: na hrob mi nech vytesat -
zde konečně odpočívá obětavá manželka, která ještě hodinu před smrtí luxovala.
Koukal!
Šla jsem dnes po obědě do obchodu, koupit asi dvě věci ( no, dvě? ) a nějaký časopis,
po cestě vidím, že kvetou stromy, tak jsem odnesla nákup domů a vzala fotoaparát
a udělala jsem si malou procházku po městě.
Nejen, že kvetou hrušně, třešně a kdejaké roští,
třeba mahon a pěkně to kolem něj voní,
ale také sakury a také různé cibuloviny.
Na dvou místech jsem zaznamenala pěknou výzdobu k Velikonocům.
Jak jsem jim záviděla, u nás před domem by to nevydrželo.
Před školou hmyzí hotel, před úřadem záhon bílých narcisů.
Nazdobené jedny schodíky opadanými lístečky ze sakur.
Milé KOČKY,
máte-li čas,
pojďte se projít se mnou.
Každá zelená větvička po zimě dobrá.

( a teď to nepříjemné:
ač maso moc nejím, dnes jsem si dala jehněčí, uřízla jsem a snědla totiž koupenému piškotovému beránku zadek,
na některých stromech rostou igelitové sáčky,
droždí zdražili na dvojnásobek,
a bolí mě záda, zato ukrutně )









































































































































Plány na výlet

Dnes, v sobotu 18.4.2020, jsem tak natěšená ze svého  nového blogu, 
milé KOČKY,
že jsem se jala cestovat po mapě, abych jednou, až to bude možné, mohla už najisto vyrazit a užívat si výlet.
Plánuji jako vždy o něm napsat a něco také nafotit!
Dlouho mě zajímá oblast kolem silnice na Karlovy Vary až k Bochovu, protože je v této krajině hodně téměř vymizelých obcí, městeček a vesnic a to
ze všech stran nynějšího Vojenského Újezdu Hradiště.
Je tu spousta zajímavých kostelů, zámků, kapliček, hradů a především jejich zřícenin. Můžeme tu natrefit i rozhledny.
Jsou tu sice k vidění  už také opravené budovy, ale především mám dojem, že je tu nedostatek obyvatel a je tu nejspíš málo možností zaměstnání, tudíž chybí asi i peníze, aby se to tu zase zaskvělo v plné kráse. 
Je to kraj trochu drsnější, nicméně krásný a zajímavý.
Mnohé jsme s mužem již navštívili a poznali, ale ještě je toho hodně, co by stálo za návštěvu.
Ty první, které už na mém blogu postupně byly:
Bochov a hrad Hartenštejn, Andělská Hora, Valeč, Chyše, Žlutice, Petrohrad, zámek Krásný Dvůr,- když se držím blízko silnice.
Nyní jsem si jako cíl výletu vybrala a k prozkoumání ( někdy v budoucnu ) vypsala:
Libyně u Lubence/Vitrážové muzeum, zámek Mlýnce, zámek Lužec, 
židovský hřbitov Drahonice, rozhledna Kryry, 
ve Vroutku asi 4 budovy!, zámek Nepomyšl, 
židov. hř. Podbořanský Rohozec, 
Mašťov - památková zóna, + žid.hř., 
Skytaly, zámky Radonice + Vintířov, Věrušičky zámek, 
Nový zámek Budov, zámek Stružná, 
žid. hř. Luka, býv. vesnice Skoky ?
Neznalým se tento výčet může zdát neskromný, ale pro mne to může být otázka dvou výletů, podle stavu počasí a mých nohou? hihi
A proč o tom píšu teď - jak se zdá  - předčasně?
Jelikož nejsem lakomá, ráda se o nápady podělím,
může se to jako tip na výlet hodit někomu, kdo se nemusí před koronavirem tolik schovávat?
foto je z Kladské a od  Valečovského zámku, 
který je už delší dobu v rekonstrukci ( chválabohu ).



Přílohy

pátek 17. dubna 2020

Zážitek

Zážitky můžeme mít různé. V této nebo jiné době,
ale já jsem měla před dvěma nebo třemi dny zážitky dva.


Ten jeden zážitek nebyl příliš pěkný,
připravila jsem si na blog článeček o jugoslávské letušce Vesně Vukovičové,
která spadla z výšky asi 10 tisíc metrů při výbuchu bomby v letadle,
které letělo z Kodaně do Jugoslávie, tuším v r.1972,
někde nad Chřibskou vybuchlo a u Srbské Kamenice trosky letadla padaly k zemi,
v zadní části letadla byla zaklíněna zmíněná letuška a ač byla velice moc zraněná,
dali ji čeští lékaři z České Kamenice dohromady natolik, že mohla dál pracovat.
Vím, že se s nimi později několikrát sešla. Byla jediná, kdo neštěstí přežil.
Měla štěstí, že část letadla spadla na prudký svah a zbrdily ho stromy.
V Srbské Kamenici mají na památku té události postavený pomník.
A co mě vyprovokovalo k napsání?
Článek k oné události, který byl, podle mne slušně řečeno, jalový.
Čekala bych od profíka novináře něco lepšího!
A teď - proč jsem byla naštvaná? článeček mi zmizel! i s tím původním, okopírovaným článkem,
který mne vybídl k napsání mého!
Nyní se,
milé KOČKY,
pustím do veselejší části: příjemný zážitek, řekněme.
Později večer jsem úplně náhodně natrefila v TV na asi ,,CS history,, pořad nejméně hodinový o mém obdivovaném Vaubanovi a jeho práci.
Vždy jsem tvrdila, že bych ráda viděla ve Francii a okolí jeho pevnosti a stavby, to se mi sice nepovede, neb jich je mnoho, ale některé z nich už jsem navštívila a můj obdiv k němu je skoro tak velký jako k Santinimu.
Pořad byl docela pěkně udělaný a zajímavý, prolínalo se to s dobovými událostmi, řešily se hranice mezi tehdejší Francií a Nizozemím, pro mne lahůdka.
Některé plány Vaubana byly revoluční na svou dobu. Kdo se nechce trmácet do Francie, mohl by na podobné stavby popatřit v Terezíně, v Josefově u Jaroměře nebo třeba pod Špilberkem a jinde. I Hradec Králové má svá zákoutí s pevnostními prvky.
Nebo Olomouc.Ono by se toho našlo!
Ten chlap byl opravdový nadšenec, nejen, že cestoval po celé Francii a jinde, on vymyslel a nakreslil, dohlédl na výstavbu asi 33 pevností!, v terénech, kde to vůbec nebylo snadné, v horách, v močálech, u moře a jinde.
Za mne: Špica!
A to se nejezdilo po dálnici auty! ale po krkolomných prašných cestách ve vozech, tažených koňmi.
A jak to skončilo?, ptáte se, nakonec, jako u téměř všech úžasných lidí, pro své novátorské myšlenky upadl v nemilost.
Pro zájemce u tetky Wiki čti:
https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A9bastien_Le_Prestre_de_Vauban
pro ty, co si to mohou dovolit: najděte si opáčko pořadu.
( Měla jsem štěstí, že při různých zájezdech jsem viděla Neuf Brisach, městečko/pevnost poblíž Rýna,
pevnost v městě Belfort, pevnost v Besanconu obtékanou ze tří stran řekou Le Doubs )
foto z jím navržených míst: