Konečně

 Ve čtvrtek odpoledne jsme na otočku dojeli s mužem k mladým. Dcera měla volno a manžel nechtěl, abych cestovala MHD, abych si nepřivezla koronavirus. Měla jsem doma totiž dárky k svátku pro mladší vnučku a k narozeninám zetě, které měli počátkem září! Konečně se to povedlo, takže, když mi dcera řekla termín, už stačilo jen koupit kytku, aby ta byla čerstvá. Volila jsem bílozelenou, nějak mi to k mladší vnučce sedne.

Milé KOČKY,

dárky se líbily, kytka také, tak jsme si tam dali kávu a něco k tomu a jeli zase domů. Starší vnučka se učí doma a mladší ještě do školy jezdí, ale kdo ví, jak to bude dál. Sice jsem původně plánovala, že ráno pojedeme na výlet a u mladých se stavíme až odpoledne, cestou z výletu, ale dopadlo to jinak. Výlet bude jindy. 

Po rozvolnění do vázy kytka vypadá lépe, než takhle stažená gumičkami u nás, před odjezdem...

Pár fotek z Maďarska

 Polepším se a přidám ještě několik obrázků z Maďarska, co mi to udělá, že?

Milé KOČKY,

bylo toho tehdy tolik, že se mi nikdo nemůže divit, že jsem zapomněla, jak bohaté dojmy můžete získat za pouhých 9 dní. 

pohled na Balaton od Tihány:

Hevíz:

Rosárium v Badenu:

Dvakrát v Maďarsku

 Spousta lidí jezdí už léta do lázní na Slovensku nebo do Maďarska, k Balatonu také proudily davy už za totáče. Já zas musím mít něco jiného, jako vždy.Na zájezd do rakousko maďarského pomezí jsem se přihlásila hlavně proto, že byla v programu zahrada v Tullnu a nějaké další, na ty jsem se těšila, měla jsem jet s kamarádkou Dášou od Opavy a prostě jsem si představovala holčičí výlet. Bylo to na termín, kdy tady kvetou lípy a vůbec jsem netušila, že jich i tam bude tolik. Dopadlo to jinak, Dášenka onemocněla a zájezd se slevou přenechala na rychlo povolanému mému manželovi ( nikdo jiný tak rychle jet nemohl ) a manžel sice nerad, ale jel a jak hezky pak o tom mluvil! Bylo to super. Ubytování a program moc pěkné. Jindy jsme si s Janou, mojí druhdy kolegyní, objednaly zájezd na 9 dní - Velký okruh Maďarskem. Vůbec jsem si to tam neuměla představit a každý den mě něčím překvapil a byla to překvapení příjemná a značně pestrá. Města, kde kdysi žili Maďaři, Židé, Němci, Slováci, katolíci, protestanti, muslimové - to vše se před 2.sv.válkou, během ní a hlavně po ní zamíchalo a někdy je dost těžké se v tom vyznat. Pobyt v Budapešti, výlet do Vyšegradu, oblíbený zámek císařovny Sissi, vesnička zapsaná v UNESCO, každý den byl jiný a zajímavý. Na východě jsme se seznámili s místy, kde přebýval sám velký A.Komenský, jinde - třeba v Tokaji, vinice a tak bych mohla pokračovat. Kdo zná dějiny Uher a ví, kam až pronikli Turci a co se na tomto kusu země odehrávalo, nediví se tolik.

Milé KOČKY,

zůstanu věrná původní myšlence, že tu jen tak pro vaše pobavení přidám  pár obrázků, když se cestovat nyní nedá. Ale nemohu, bohužel, než jen nastínit třeba jejich skvělé jídlo naservírované v kotlíku, s pečivem, pivo k tomu ( české ) a nemusíte tam strádat. Takže za mne: do Maďarska kdykoli a ráda:

Zážitek byl jak tržnice v Budapešti, tak návštěva lázní, mosty přes Dunaj, ale i každé další místo, které bylo v dobře sestaveném programu zájezdu. Nemohly jsme si říct, sem jsme se nemuseli plahočit. A když vařím segedín, vždy si vybavím, jak jsem seděla v Segedi na břehu tamní řeky a zírala na ten mohutný tok, Labe u nás je proti tomu potok.

Můj názor na Polsko

Mám zkušenost, že někdy je první dojem správný a jindy zase zavádějící. Ohledně mého cestování do Polska: jak víte, svěřila jsem se tu s dojmy ze zájezdu až k Baltu, ale už dříve jsem jela na jednodenní zájezdík do Klodska, kde ostatní nakupovali něco na Vánoce a já s kolegyní jsme si sedly v jednom kostele, kde dávali varhanní koncert, pamatuji si zde na sochu našeho Arnošta z Pardubic, pak jsme se prošly městem a užily si pobyt v tomto městě po svém. Tehdy jsme ani nestihly jít do zdejší obrovské pevnosti, hodlám to někdy v létě napravit. Také jsme jeli kdysi do Jelení Hory, ale, kdo ne? Moc si toho z tohoto města nepamatuji, už je to dávno. Zato zájezd na jeden den do Zaháně si pamatuji dobře, ale ten jsem na blog dávala. Tahle cesta, kterou jsem podnikla s mojí sestrou, měla v programu ještě návštěvu jednoho zajímavého hradu, také několik menších opevněných městeček. Nakonec jsme strávily část podvečera v lázních poblíž českých hranic. Další, značně zajímavou cestu k severnímu sousedovi jsme podnikli s manželem a švagrem, jeho ženou, a to do několika opevněných městeček, která jsem vypátrala v mapě a chtěla je osobně vidět. Také jsem byla dvakrát ve Vroclavi, obojí bylo s kamarádkami na Adventní zájezd. A proč vám to tu,

milé KOČKY,

tak podrobně popisuji? Jak vidno, nejsem žádný znalec ani odborník na Polsko, ale něco málo jsem - taky díky tomu, co jsem si stihla o tom už přečíst - pochopila: hranice Polska se několikrát stěhovala, stejně tak se v minulosti dost divně jednalo s obyvateli této země, Poláci byli mezi Prušáky a východními, tedy Ukrajinci a Rusy, jako mezi mlýnskými kameny. Po druhé světové válce přestěhovali lidi z východu na místa, kde do té doby žilo převážně německé obyvatelsko, města a vesnice byly rozbité a dosud jsou někde stopy po válce patrné dosud! Což o něčem svědčí, v Německu byla městečka vybombardovaná a jsou postavená znova! V Polsku jsou některá ta městečka, bohužel, taková zanedbaná. Já vidím, že kdyby se do toho daly peníze a um, bylo by to mnohde turisticky velmi atraktivní! Ale i u nás v pohraničí je stále co napravovat! Že byly v tomto regionu bohaté a divoké dějiny, ví téměř každý. Pravda je, že třeba do Gdaňsku bych se ráda znova podívala. Také do Krakova, kde jsme byli dva dny, ale to bylo málo!

v Zaháni:

hrad Czocha:

 v Lubani:

Paczkow:

Ziebice:

Ząbkowice Śląskie:

A nakonec: jaké tedy mám z této země dojmy? mohli by se svým památkám více věnovat a byl by to turistický ráj! ( ale, to stejné platí pro nás!)

Slyšela jsem, že pěkné městečko je i Lwowek Slaski. A mnohá městečka lázeňská z polské strany pod Krkonošemi. Tak někdy...