pátek 18. prosince 2020

Rok v Česku

 Abychom pořád jen nemysleli na roušky a špitály a bílé hábity, zkusím vás,

 milé KOČKY, Čerfe a další lidičkové, 

zabavit pár dní před Vánocemi něčím pozitivním a není to covid! Zkusím vám ukázat, že to u nás v republice není navzdory situaci tak hrozné. Jaro, léto, podzim a zima, střídá se to pravidelně, co na tom, že v létě je moc horko, moc sucho, v zimě moc mlhavo, moc sněhu ( jak kde ) a na podzim zataženo, mokro, vítr? Ale všimněte si, je tu zeleno!, je tu zlato ( než posekaj obilí ) a barevno. Každý to má kousek do lesa, co by za to dali šejci někde u Rudého moře, kdyby tam měli les! závidí nám jistě hustou louku s kvetoucími kopretinami, pampeliškami a nebo modro od vlčího bobu, červeno s máky či s náprstníky. Sníh v Krkonoších, v Jeseníkách či na Šumavě, v Jáchymově, jak by si lebedili, kdyby v Emirátech měli zjara potok lemovaný blatouchy. Těch skalních měst, co tu máme, vesniček s kostelíky, hradů na kopcích. 

Parádní místo pro život.

Jaro:






Léto:











Podzim:







Zima:









čtvrtek 17. prosince 2020

Stížnosti

 Nerada to dělám, ale musím, 

milé KOČKY,

musím tady probrat, co mě v posledních dnech přinejmenším načuřilo. Sice bych měla adventně, smířlivě,  láskyplně očekávat příchod svátků, nejmilejších v roce, nicméně mě Česká pošta hravě přenesla do zloby a nepohody. A to hned dvakrát.

To bylo tak, milé děti, dala jsem si na Bazoš inzerát, že prodám hodně levně bydličasopisy, několik titulů a mnoho ročníků, byly jako nové, ale zabíraly místo. Ozvalo se mi několik zájemců, jeden si téměř všechny odvezl nakonec autem a myslím, že nebude litovat. Ovšem! - jedna paní, až ze Slovenska, pojala úmysl, že si koupí jedno konkrétní číslo a abych jí ho poslala. Nu a tady začíná a taky končí legrace s Poštou. Poslala jsem jí to v obálce jako dopis, na dobírku, stálo to mne 237,- Kč a ona mi po pár dnech napsala, že slovenská pošta si přisadila a ji to stálo kolem 19 euro! byla jsem z toho zděšená a kdybych to tušila, nikdy bych jí to neposílala. Sprostota pošty nezná mezí. To, aby měli páni nahoře velké platy, asi. Za ty peníze jsem jí to mohla dovézt vlakem! Složenka na peníze zpět mi došla až dnes.

Druhá událost je taky povedená, objednávala jsem letos většinu dárků přes internet, asi jako všichni, nu a od pondělí čekám na balíček, peníze připravené na stole, dnes mi přišel mail, že jsme nebyli zastiženi a že si mám na poštu pro balík dojít. Tůdle! Objednala jsem balík do ruky, tak jaképak chození, notabene do té fronty lidí bez roušek, co se tam, před poštou, ustavičně tvoří. Zavolala jsem tam a zítra to prý dovezou. Ještě, že se nejedná o zabíjačku! Paní na poště na moje výhrady, že jsme senioři a poctivě sedíme doma se jen moc hezky smála, Asi ví, že tu ten pojízdný pošťák/rošťák vůbec nebyl.

A to je - moje milé blogerky, pro dnešek všechno. Spadlo to ze mne a jelikož se z toho nestřílí, zapomenu brzy na to.

( s těmi balíky souvisí ještě jedna věc, která mi pije krev, ale co nadělám)... Nedaleko od našeho domu jsou kontejnery na papír, sklo a plasty, a myslíte, že lidi z našeho domu donesou kartony od balíků tam? ani náhodou, nacpou to do popelnic u domu, popeláři vyvážejí dvakrát týdně a popelnice jsou pořád přecpané, někdy mi připadá, že zdejší obyvatelé jsou tou chemií, co se tu vyráběla, přeci jen dost postižení! 




středa 16. prosince 2020

Ubrousky

Odlehčeně, předvánočně -

milé KOČKY,

kdysi, na bývalém blogu, jsem se pochlubila, že krom jiného sbírám papírové ubrousky - a jedno téma je, jak jinak - zima a Vánoce. Známí mi nosí obvykle 2 ubrousky ze svých a já také 2 z každého koupeného balíčku schovávám. Vnučky už projevily zájem, že jednou štafetu převezmou. Vánočních a Velikonočních mám asi nejvíc.

Nahlédněte:



úterý 15. prosince 2020

Vtírá se

Tak si tady, den po dni, v bytě, pomalu uklízím a leccos připravuji, zpívám si pro sebe Covide, covide, kdo po tobě ide. Pořád se mi ta pozměněná písnička vtírá...Tak zoufalá situace je, asi mi chybí častější pohyb venku.

Milé KOČKY,

už jako hodně mladá jsem dělávala texty k písničkám a spolu se spolužačkou Jarunou jsme se hodně vyblbly. Ona hrála na kytaru a zpívaly jsme ty moje výmysly. Pochopitelně na nějakou známou melodii. Já jen potichu a opatrně, zpívat neumím. To víte, jsme odchované J.Suchým, Matuškou, Gottem, Neckářem a dalšími, já jsem dokonce měla ráda Moravanku a vše z Moravy mi přišlo krásné. Nejvíc se povedla ta notoricky známá : Tam za vodou v rákosí. Za tu mě Jaruna vzala po hlavě kytarou, neb jsem v textu nějakého Petra nechala milovat mne a ne ji. Co chcete, rok před maturitou? Já to měla dobré, napsala jsem si, co jsem chtěla, to ona se musela držet not! Jo, ten byt v domě nad jezem by mohl vyprávět!

( když slyším Děti z Pirea, Krásná je Neapol a podobné šlágry, mám chuť si sbalit batůžek a vydat se tam, hned , v nouzi beru i Hvězdy nad Brnem!) K Moravě mám zvláštní vztah, ráda tam jezdím. ( to mohu ale směle říct i o jiných krajích v Česku. )

Koledy neumím, ale Vánoce mám ráda...






Ten zachumelený les na posledním talíři  - to je ze zbytků těsta, když už mě to přestane bavit.








pondělí 14. prosince 2020

Zvonek

 Tím zvonkem nemyslím ani domovní zvonek, ani ten na řídítkách svého kola, ani ptáčka s tímto názvem, ale skleněný zvonek, který přebývá během roku ve skříňce v obýváku u téměř nepoužívaných skleniček na nožce, zvonek, který přijde ke slovu resp. ke zvonění na Štědrý den v 18 hod., aby svým veselým, pronikavým a jasným zvukem zahájil Vánoce u nás doma. Vždy zazvoním, pomyslím na rodiče, příbuzné, přátele a známé, lidičky, které mám ráda a popřeju jim v duchu hezké Vánoce, pevné zdraví a hodně štěstí. Na ty, co už s námi nejsou, říkám si, kdy asi půjdeme za nimi?

Milé KOČKY,

takže nejen ozdobený stromeček a nějaké cukroví a výzdoba, ale zvoneček je u nás důležitý 24.12. Jídlo střídmé, nic divokého, žádné žlučníkové záchvaty. Po večeři ke stromečku a dáváme si dárky. Jmelí u nás bývá zcela výjimečně, když mě někdo podaruje nebo kousek někde najdu na procházce. Televizi - tu sleduje především manžel, takže - já ty pohádky moc neznám. Snad jen Tři oříšky, Prázdniny v Římě a Mrazíka. Ty si nenechám ujít. Koledy nezpíváme, to bych vyhnala všechny myši ze sklepa. A nesnáším, když na Vánoce někdo odpaluje petardy, přijde mi to nepatřičné, 

já si krásné Vánoce představuji: ticho, lehce padá sníh, svítí vyzdobená okna, nikoli bláznivě, přemírou barev blikající, pohoda a klid. Pokud mi Ježíšek donese knížky, zašívám se s dekou a hrnkem horkého nápoje a čtu. Nic bombastického.