Milé KOČKY,
vím, že mi mnohé hodně rozumíte. Doufám pevně, že mi to vydrží. Včetně jejich rodičů, kteří mi dělají léta jen radost.
Milé KOČKY,
vím, že mi mnohé hodně rozumíte. Doufám pevně, že mi to vydrží. Včetně jejich rodičů, kteří mi dělají léta jen radost.
S Janou jsme si ( před časem ) zase jednou udělaly výlet do Prahy a vzala jsem ji do zahrad pod Pražským hradem. Šly jsme odspoda nahoru a moc se nám tam líbilo. Jakmile to bude trochu možné, doporučuji vám,
milé KOČKY,
podívat se tam také.
Ráda mám i zahrady kolem Letohrádku královny Anny s fontánou. Do Prahy s Janou nebo s Marcelkou, případně se sestrou či s vnučkami moc ráda jezdívám, ráda ji procházím křížem krážem, v každé roční době a dá se směle tvrdit, že i v každém počasí. S manželem jsme prošli jarní Prokopské údolí, jindy, také zjara, údolí Šárecké, nebo zase na Bílou horu ke Hvězdě, když se zbarvilo podzimně listí, nebo na Petřín a dále ke Strahovu. Také jednou na 1.máje k soše Žižky na Vítkově. Od Vyšehradu na Staré Město či od Karlova po schodech dolů...
Ale k těm zahradám: moc jsme si to tu užily a je to zajímavý prostor, krásně se tu fotí:
tady to mám taky ráda:
Je mi jedno, zda se do Prahy jdeme jen projít, nebo cílem je některé muzeum, ( a že jsme jich viděli, Muzeum kávy, Muzeum panenek, výstavy medvídků, Muzeum nočníků, Muzeum Barbín, a kdejaké výstavy, ach, jaké skvosty jsme měli možnost shlédnout! )
Na zájezdech a výletech se mi občas nabízí vystoupat nahoru do věže a průvodce obvykle udělá tu chybu, že předem oznámí, kolik ta věž má schodů. Polovina zájezdu tím pádem vůbec na věž nejde, ostatní jsou buď mladí a běží napřed nebo jako já, staří a nechtějí se dát zahanbit a vyškrábou se tam, i kdyby měli padnout. Zato nahoře, ty výhledy, obvykle jsou ve věži zavěšené i zvony, takže si je také ráda pofotím, stejně jako to město pod námi a užívám si - a pak si řeknu, že to se mnou ještě není až tak hrozné a zase pomalu a opatrně slezu dolů a s jistotou vím, že už se to nebude opakovat.
( vždy si vzpomenu při té příležitosti, jak jsem vyvlekla svoji starou matku na rozhlednu Křemešník, jak se vzpouzela a jak pak byla neskonale šťastná a fotku odtud nadšeně ukazovala ostatním důchodcům )
Milé KOČKY,
takové město z výšky, to je jiná! Žádné zaprášené a přehřáté uličky, počůrané rohy, smetí a odpadky, počmárané zdi. Pohled z ptačí perspektivy je to, co občas člověk potřebuje.
V Toruni:
V Praze: co třeba z Jindřišské věže?
Ve Slavonicích:
V Ostřihomi: