Oblíbené fotky

Nevím, čím to je, ale mám některé své fotky o něco raději, než jiné. Jestli je to tím, že jsem je nafotila ve vytoužené lokalitě, nebo jsem byla zrovna natěšená pobytem u moře, či jsme se radovali s rodinou, že jsme pohromadě, já vám nevím, 

milé KOČKY, 

celé je to vlastně nerozluštitelné, ale ... jsou to obrázky, které mě vrací do nějakého duševního rozpoložení, kdy mi bylo asi fajn? Napadlo mě, že bych se vám mohla s těmi snímky svěřit, nechat nahlédnout do soukromé oblasti? Konec konců, kdo o to nestojí, nemusí sem koukat, je to dobrovolné!

sardinská pláž: to v dáli, nad mojí hlavou, je Castel Sardo

Korsika a neukázněná babka:

první den na jihu Francie:

procházka po Plitvicích:

posezení na Hvaru:

výlet na Brači:

a občas někdo vyfotí i mne - stěhuju se na Konopiště ( před lety ):

s vnučkami ve skalách u Jičína:

Děvčata, jistě máte také své oblíbené...

vaše Jiřina 

Praha studená

To jsem si jednoho krásného, zamlženého, studeného rána vyjela do Prahy na Smíchov pro panenky/bruslařky do Mall, prostě babička pro dárek pro vnučku,  abych ušetřila, jela jsem tam zadarmo a vzala foťák a prošla jsem se studenou Prahou kolem Vltavy:

milé KOČKY,

zase trochu jiná nálada:

Jiným směrem

Jiným směrem jsme se jednou rozjeli se švagrem a jeho ženou a mým mužem, když jsme se po delší době rozhodli pro společný výlet: 

Milé KOČKY,

začali jsme v městě Slaný, viděli jsme klášter Dolní Ročov, zámek Jimlín neboli Nový hrad, následoval Žatec, stihli jsme i zámek Líčkov,  ale byl zavřený, tak jen pár fotek u brány!, dopřáli jsme si zastavení u zámku Stekník a ještě několik drobných zastavení.

Výlet jsme zakončili v Krušovicích v restauraci U lípy, kde vždy dobře vařili.

procházka po Slaném:

Dolní Ročov: 

Nový Hrad:

Stekník:

Líčkov:

ve Smečně:

Pod vlivem

 Tak nějak bych mohla nazvat tento, dnes již třetí, příspěvek na blogu. Doufám, že mě to časem přejde, ale dnes si nemohu pomoct a dám sem čerstvé novinky. Po obědě jsem nakoukla na několik oblíbených blogů a inspirovaly mě procházky přírodou mnohých z vás a proto jsem plánované aktivity pověsila dočasně na hřebík, věděla jsem, že manžel by se mnou nešel, tudíž jsem požádala Janu, aby šla se mnou ven, ale hrála si zrovna na babičku ( znám to důvěrně, vnoučátka mají přednost ) a proto jsem vytáhla paty z domova sama, doprovod mi dělal pouze malý foťáček. Vydala jsem se k Labi a pak k tůni, cestou po okraji Lobkovic jsem si všímala kvítků, už rozkvetlých, také jsem si stihla natrhat čerstvé kopřivy a dokonce pár podbělů, nakonec jsem toho nachodila víc, než jsem měla v úmyslu. Jít ještě dál, mohla jsem se stavit na kafe u švagrové v Kostelci, hihi. Svítilo sluníčko a foukal studený vítr, čepice mi nakonec přišla vhod.

Milé KOČKY,

jste li zvědavé, jak to vypadá mezi Kostelcem a Mělníkem, tady si můžete udělat představu...

na záhonku před domem:

 

v našem městě je spousta siláků:

a jdeme dál:

tančící strom:

Nakonec jsem tam nebyla sama, procházela se spousta lidí a mnozí pojížděli na kolech, venčili psy, poklusávali ve dvojicích a nejvíc jich jezdilo a chodilo na druhém, Mlékojedském břehu. Tam byly vidět i maminy s kočárky. Vlastně jsem si užila a to díky jiným blogerkám, které mě ovlivnily.