Věřte, nevěřte

 Některé mé zážitky jsou jako splněná přání od zlaté rybky - léta jsem chodila kolem Lorety v Praze a ejhle, náhle jsem se ocitla uvnitř. 

Ale, milé KOČKY,  vezmu to popořadě. S kamarádkou Marcelou jsme se v úterý 23.11.2021 narychlo svolaly a sešly na Ládví, abychom na mé přání zajely na Letnou, kde jsem měla v úmyslu nafotit pár snímků Vltavy, o čemž jsem uvažovala už dávno, jen jsem tam nechtěla jít sama a své plus mělo to, že opadalo listí a bylo na řeku poněkud víc vidět, než v létě. Bylo docela hezky, svítilo sluníčko, ale nad Prahou byly i mračouni, bylo velmi chladno. Prošly jsme se, zastavily na kafe v Hanavském pavilonu s parádním výhledem a podle Kramářovy vily jsme došly k Letohrádku královny Anny, tramvají jsme se posunuly k Brusnici a šly jsme se projít po Novém Světě. 

K Loretě jsme došly, když právě vyhrávala zvonkohra a koukám, bylo otevřeno, tak se jdu zeptat, kdy bych mohla zajít na prohlídku a jelikož měli do 17 hod. otevřeno, rovnou jsme tam s Marcelou zapluly a hodinu a půl jsme si užívaly tento úžasný prostor. Focení jsem si pro špatné podmínky nekoupila, ale jisto jistě tam ještě zajdu, až bude hezky a nafotím, co se dá. Dokonce už vím, s kým tam půjdu. Jsem nadšená, protože tuto Pražskou Loretu jsem dávno chtěla vidět a rozhodně mě to tam nezklamalo. Ba, naopak!

Vyšly jsme ven už za tmy a proto jsme vyloučily cestu Nerudovkou a šly jsme raději na tram na Pohořelec. Náramně jsme si pochvalovaly náš úmysl si zavýletovat v týdnu a na příště máme další místa v Praze v plánu.

Příspěvek na blog musím udělat na dva díly, protože fotek je hodně a nerada bych vás, milé KOČKY, ošidila. Tak zbytek bude už zítra!

( tento snímek je neostrý, tak ho budu vydávat za umění )

věžáky na Pankráci nechám bez komentáře:

žiletkový ostnatý drát - ,,chlouba,, na takovém místě!

a nyní popojedeme dvaadvacítkou kousíček - 

Mimořádné vydání

 Tramtadadááááá ... prémie pro milou, zanedlouho narozeninovou Růženku z Jihlavy:

milé KOČKY,

po návratu z Karláku jsem si celé odpoledne poležela, pospala a už se cítím krapet lépe a jelikož jsem se dnes  setkala na blogu s vašimi dobrými ohlasy na plyšáky a jiné hračky a jelikož Růženka z Jihlavy bude brzy oslavenec, vybičovala jsem se a našla staré fotky jednoho z mnoha povedných adventních zájezdů, konkrétně tento byl do Salzburku, jezerní oblasti kolem Wolfgangsee a do Kremsmünstru, Štýru a i jinam, na betlémy a vánoční trhy...

posílám Růžence mnoho pozdravů, přání všeho nejlepšího a pevné zdraví a několik - doufám - že příjemných fotek z tamních, tehdejších výloh.

Přidám i nějaký ten betlém, a téměř si navodíme vánoční náladu...

( omlouvám se, je to focené přes sklo a to dělá problémy )

Jo, to byla doba, dala jsem si pražené mandle, svařák a případně capučíno a skvělý, malinový dort. Kde jsou ty časy. A Janě, mé druhdy kolegyni, děkuji předem i zadem za to, že mi vždy důvěřovala, spolehla se na můj instinkt a na zájezdy se mnou jela, ač netušila, co to obnáší. Místo mytí oken a slepování cukroví vyrážela ráno za tmy do Prahy na nějaký dobrodrůžo zážitek.

Dobrou noc.

Dáreček pro Růženku

 Napadlo mě, že rozdávat dárečky je fajn, potěší to obdarovaného a nakonec i mne, případně lidičky, kteří to také zhlédnou.

Proto jsem se rozhodla, že najdu nějaké fotky z adventních zájezdů a podaruji Růženku z Jihlavy:

ona má ráda a sbírá panenky, přijme jistě za vděk i jinými hračkami?

Každopádně to zkusím, milé KOČKY, snad mi hlavu neutrhne?

Tady už potmě v Bad Wimpfenu:

Kdysi jsem četla, že kdo neměl v mládí plyšáka, bývá citově okoralý!

--- vaše snaživá Jiřina z N.